Boj proti terorismu a budování široké koalice proti Islámskému státu budou hlavními tématy odpolední schůzky francouzského prezidenta Francoise Hollanda s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Oba státníci se jistě nevyhnou ani úternímu sestřelení ruského bombardéru tureckými stíhačkami.
Hollande podle původního oznámení svého úřadu navštíví Moskvu „v kontextu akcí mezinárodního společenství v rámci boje proti Islámskému státu a ve snaze napravit situaci v Sýrii“. Už v projevu k oběma komorám francouzského parlamentu ve Versailles uvedl, že s americkým a ruským protějškem hodlá hovořit o vytvoření jednotné široké koalice pro boj proti IS, který v Sýrii a v Iráku ovládá rozsáhlá území a přihlásil se k teroristickým útokům v Paříži se 130 mrtvými a stovkami zraněných.
Rusko na konci září nasadilo své letectvo do bojů v Sýrii, kde podporuje svého spojence v Damašku, prezidenta Bašára Asada. Ruský zásah se však nelíbí Turecku. Poslední incident by tak mohl zmařit Hollandovo úsilí zapojit Moskvu do koalice proti IS. Francie je stejně jako Turecko členem Severoatlantické aliance.
Rusko se sice chce připojit k široké mezinárodní koalici, západní mocnosti mají ale s takovým scénářem problém. Vadí především fakt, že v Sýrii Putinovy jednotky bombardují i umírněnou opozici.
Jak uvedl v rozhovoru pro ČT komentátor Libor Dvořák, s ohledem na dosavadní průběh Hollandovy spanilé jízdy po světových státnících, bude zřejmě v Moskvě chtít totéž, co chtěl ve Washingtonu, Londýnu či v Berlíně: ruskou účast v globální protiteroristické koalici, která se po sestřelení ruského letounu bude zase dávat o něco hůř dohromady. Rozdíl je podle Dvořáka především v tom, že Putin není vázán žádnými povinnostmi vůči Francii - snad kromě historických vzájemných sympatií. Ruská média dokonce o Francii píší jako o spojenci. Dvořák s ohledem na to soudí, že se Moskva zřejmě bude snažit incident se sestřeleným letadlem zbytečně nevyhrocovat.
