Do Sýrie vjely další turecké tanky, Kurdové ustupují za Eufrat

Do severní Sýrie vjelo ve čtvrtek nejméně dalších devět tureckých tanků. Agentuře Reuters to řekli svědci. Turecko tvrdí, že už má v zemi víc než dvacet tanků a že v případě potřeby pošle do Sýrie další. Syrští Kurdové také ustupují zpět na východní břeh Eufratu. Podle tureckého ministerstva zahraničí to uvedl šéf americké diplomacie a potvrdil to i mluvčí koalice vedené Spojenými státy.

Turecko zahájilo pozemní a leteckou operaci v severní Sýrii ve středu. Rebelové ze Syrské svobodné armády (FSA), kterou Turecko podporuje, získali kontrolu nad městem Džarábulus, jednou z posledních bašt takzvaného Islámského státu (IS) na turecko-syrské hranici.

Podle Syrské organizace pro lidská práva se Turky podporovaní povstalci dostali až deset kilometrů jižně za město a Kurdy podporovaní bojovníci postoupili až osm kilometrů na sever od Džarábulu. Rebelové uvedli, že postoupili i na západ od města podél hranice s Tureckem.

Syrské město Džarábulus
Zdroj: Reuters

Turecký ministr obrany Fikri Isik ve čtvrtek oznámil, že cílem operace je zajištění turecké hranice a zabránění syrským Kurdům, aby sjednotili východní a západní regiony Sýrie. Do týdne proto chce podle Isika turecká armáda vytlačit Kurdy zpět na východní břeh Eufratu. Kudrové přešli řeku poté, co získali kontrolu na do té doby islamisty ovládaným městem Manbidž.

Šéf americké diplomacie John Kerry v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem uvedl, že Kurdové se už zpět stahují. Informovalo o tom turecké ministerstvo zahraničí. Posun Kurdy podporovaných Syrských demokratických sil (SDF) za Eufrat potvrdil i mluvčí Američany vedené koalice v Sýrii. Podle něj se teď připravují na případné osvobození města Rakka, které stále ovládají radikálové z IS. Návratem Kurdů zpět za Eufrat podmínil podporu jejich milicím i americký viceprezident Joe Biden při své středeční návštěvě Ankary.

Milice uvedly, že jejich jednotky se vrátily na své základny poté, co úspěšně dokončily operaci za osvobození města Manbidž. To získaly koaliční síly pod plnou kontrolu 12. srpna. Tři dny nato bylo podle oznámení YPG předáno vojenské velení manbidžské vojenské radě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už ve středu uvedl, že operace je zaměřená jak proti radikálům z IS, tak právě proti kurdským milicím YPG, klíčové součásti Západem podporovaných SDF. Právě územní zisky YPG v severní Sýrii Turecko znervóznily. Podle Ankary jsou syrští Kurdové napojení na Kurdskou stranu pracujících (PKK), která vede víc než tři desetiletí povstalecký boj v Turecku.

Vysoce postavený činitel vlády nyní řekl agentuře AFP, že plán na vojenskou operaci v Sýrii existuje už dva roky. V jejím uskutečnění Ankaře bránilo několik faktorů - tím nejzávažnějším byly neshody se Spojenými státy. Zdroj, který si nepřál být jmenován, podotkl, že Spojené státy předtím proveditelnost útoku zpochybňovaly. „Podle jejich základního argumentu nebyl počet umírněných rebelů natolik vysoký, aby stačil na obsazení Džarábulusu a dalších částí severní Sýrie,“ řekl.

Rusko souhlasí s příměřím v Aleppu

Rusko ve čtvrtek dalo souhlas k vyhlášení 48hodinového humanitárního příměří v syrském městě Aleppo, o které bojují syrské vládní jednotky podporované ruskou armádou a povstalci. Konvoje s pomocí jsou připraveny vyjet, OSN ale čeká na záruky od dalších stran na bojišti.

„Humanitární plán pro Aleppo předpokládá simultánní dodávky (pomoci) do východní a západní části města a opravu elektrického systému na jihu města, aby byly zajištěny dodávky vody,“ prohlásil hlavní koordinátor humanitární pomoci OSN pro Sýrii Jan Egeland.

Aleppo, které je rozdělené na západní část kontrolovanou vládou Bašára Asada a východní oblast ovládanou povstalci, se stalo v uplynulých měsících terčem intenzivních bojů. Ve východní čtvrti města uvázlo bez přístupu k zásobování přes 200 tisíc lidí. Ve městě i během čtvrtka pokračovaly boje, podle opozice zahynulo při aktuálním náletu armádních vrtulníků nejméně 11 dětí a čtyři ženy.

Zničené Aleppo
Zdroj: Abdalrhman Ismail/Reuters

Irácká armáda se přiblížila Mosulu

V Iráku, kde se také vedou boje proti radikálům z IS, vládní oddíly dobyly klíčové město Kajjára, které se nachází u velké letecké základny jižně od Mosulu. Mosul je druhým největším iráckým městem a stále ho má v rukou Islámský stát.

Hlavní irácké město Baghdád se ve čtvrtek stalo terčem několika pumových atentátů a střelby. Zahynulo třináct lidí, dalších 24 je zraněných. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní představitele. K násilnostem se zatím nikdo nepřihlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Místo v aktovce pod troskami tiskárny. Ukrajinským žákům chybí učebnice

První školní týden na Ukrajině provází kromě poplachů a útoků také nedostatek učebnic. Rusko během léta zasáhlo několik skladů a tiskáren – včetně třetí největší v zemi. Statisíce zničených knih nyní vydavatelé musejí nechat narychlo vyrobit.
před 18 mminutami

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 1 hhodinou

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 6 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 8 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.