Do Sýrie vjely další turecké tanky, Kurdové ustupují za Eufrat

Do severní Sýrie vjelo ve čtvrtek nejméně dalších devět tureckých tanků. Agentuře Reuters to řekli svědci. Turecko tvrdí, že už má v zemi víc než dvacet tanků a že v případě potřeby pošle do Sýrie další. Syrští Kurdové také ustupují zpět na východní břeh Eufratu. Podle tureckého ministerstva zahraničí to uvedl šéf americké diplomacie a potvrdil to i mluvčí koalice vedené Spojenými státy.

Turecko zahájilo pozemní a leteckou operaci v severní Sýrii ve středu. Rebelové ze Syrské svobodné armády (FSA), kterou Turecko podporuje, získali kontrolu nad městem Džarábulus, jednou z posledních bašt takzvaného Islámského státu (IS) na turecko-syrské hranici.

Podle Syrské organizace pro lidská práva se Turky podporovaní povstalci dostali až deset kilometrů jižně za město a Kurdy podporovaní bojovníci postoupili až osm kilometrů na sever od Džarábulu. Rebelové uvedli, že postoupili i na západ od města podél hranice s Tureckem.

Syrské město Džarábulus
Zdroj: Reuters

Turecký ministr obrany Fikri Isik ve čtvrtek oznámil, že cílem operace je zajištění turecké hranice a zabránění syrským Kurdům, aby sjednotili východní a západní regiony Sýrie. Do týdne proto chce podle Isika turecká armáda vytlačit Kurdy zpět na východní břeh Eufratu. Kudrové přešli řeku poté, co získali kontrolu na do té doby islamisty ovládaným městem Manbidž.

Šéf americké diplomacie John Kerry v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem uvedl, že Kurdové se už zpět stahují. Informovalo o tom turecké ministerstvo zahraničí. Posun Kurdy podporovaných Syrských demokratických sil (SDF) za Eufrat potvrdil i mluvčí Američany vedené koalice v Sýrii. Podle něj se teď připravují na případné osvobození města Rakka, které stále ovládají radikálové z IS. Návratem Kurdů zpět za Eufrat podmínil podporu jejich milicím i americký viceprezident Joe Biden při své středeční návštěvě Ankary.

Milice uvedly, že jejich jednotky se vrátily na své základny poté, co úspěšně dokončily operaci za osvobození města Manbidž. To získaly koaliční síly pod plnou kontrolu 12. srpna. Tři dny nato bylo podle oznámení YPG předáno vojenské velení manbidžské vojenské radě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už ve středu uvedl, že operace je zaměřená jak proti radikálům z IS, tak právě proti kurdským milicím YPG, klíčové součásti Západem podporovaných SDF. Právě územní zisky YPG v severní Sýrii Turecko znervóznily. Podle Ankary jsou syrští Kurdové napojení na Kurdskou stranu pracujících (PKK), která vede víc než tři desetiletí povstalecký boj v Turecku.

Vysoce postavený činitel vlády nyní řekl agentuře AFP, že plán na vojenskou operaci v Sýrii existuje už dva roky. V jejím uskutečnění Ankaře bránilo několik faktorů - tím nejzávažnějším byly neshody se Spojenými státy. Zdroj, který si nepřál být jmenován, podotkl, že Spojené státy předtím proveditelnost útoku zpochybňovaly. „Podle jejich základního argumentu nebyl počet umírněných rebelů natolik vysoký, aby stačil na obsazení Džarábulusu a dalších částí severní Sýrie,“ řekl.

Rusko souhlasí s příměřím v Aleppu

Rusko ve čtvrtek dalo souhlas k vyhlášení 48hodinového humanitárního příměří v syrském městě Aleppo, o které bojují syrské vládní jednotky podporované ruskou armádou a povstalci. Konvoje s pomocí jsou připraveny vyjet, OSN ale čeká na záruky od dalších stran na bojišti.

„Humanitární plán pro Aleppo předpokládá simultánní dodávky (pomoci) do východní a západní části města a opravu elektrického systému na jihu města, aby byly zajištěny dodávky vody,“ prohlásil hlavní koordinátor humanitární pomoci OSN pro Sýrii Jan Egeland.

Aleppo, které je rozdělené na západní část kontrolovanou vládou Bašára Asada a východní oblast ovládanou povstalci, se stalo v uplynulých měsících terčem intenzivních bojů. Ve východní čtvrti města uvázlo bez přístupu k zásobování přes 200 tisíc lidí. Ve městě i během čtvrtka pokračovaly boje, podle opozice zahynulo při aktuálním náletu armádních vrtulníků nejméně 11 dětí a čtyři ženy.

Zničené Aleppo
Zdroj: Abdalrhman Ismail/Reuters

Irácká armáda se přiblížila Mosulu

V Iráku, kde se také vedou boje proti radikálům z IS, vládní oddíly dobyly klíčové město Kajjára, které se nachází u velké letecké základny jižně od Mosulu. Mosul je druhým největším iráckým městem a stále ho má v rukou Islámský stát.

Hlavní irácké město Baghdád se ve čtvrtek stalo terčem několika pumových atentátů a střelby. Zahynulo třináct lidí, dalších 24 je zraněných. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní představitele. K násilnostem se zatím nikdo nepřihlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 29 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelská armáda v úterý ráno avizovala novou vlnu úderů na Teherán a Bejrút. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
03:45Aktualizovánopřed 37 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 47 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...