Do severní Sýrie vjelo ve čtvrtek nejméně dalších devět tureckých tanků. Agentuře Reuters to řekli svědci. Turecko tvrdí, že už má v zemi víc než dvacet tanků a že v případě potřeby pošle do Sýrie další. Syrští Kurdové také ustupují zpět na východní břeh Eufratu. Podle tureckého ministerstva zahraničí to uvedl šéf americké diplomacie a potvrdil to i mluvčí koalice vedené Spojenými státy.
Do Sýrie vjely další turecké tanky, Kurdové ustupují za Eufrat
Turecko zahájilo pozemní a leteckou operaci v severní Sýrii ve středu. Rebelové ze Syrské svobodné armády (FSA), kterou Turecko podporuje, získali kontrolu nad městem Džarábulus, jednou z posledních bašt takzvaného Islámského státu (IS) na turecko-syrské hranici.
Podle Syrské organizace pro lidská práva se Turky podporovaní povstalci dostali až deset kilometrů jižně za město a Kurdy podporovaní bojovníci postoupili až osm kilometrů na sever od Džarábulu. Rebelové uvedli, že postoupili i na západ od města podél hranice s Tureckem.
Turecký ministr obrany Fikri Isik ve čtvrtek oznámil, že cílem operace je zajištění turecké hranice a zabránění syrským Kurdům, aby sjednotili východní a západní regiony Sýrie. Do týdne proto chce podle Isika turecká armáda vytlačit Kurdy zpět na východní břeh Eufratu. Kudrové přešli řeku poté, co získali kontrolu na do té doby islamisty ovládaným městem Manbidž.
Šéf americké diplomacie John Kerry v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem uvedl, že Kurdové se už zpět stahují. Informovalo o tom turecké ministerstvo zahraničí. Posun Kurdy podporovaných Syrských demokratických sil (SDF) za Eufrat potvrdil i mluvčí Američany vedené koalice v Sýrii. Podle něj se teď připravují na případné osvobození města Rakka, které stále ovládají radikálové z IS. Návratem Kurdů zpět za Eufrat podmínil podporu jejich milicím i americký viceprezident Joe Biden při své středeční návštěvě Ankary.
Milice uvedly, že jejich jednotky se vrátily na své základny poté, co úspěšně dokončily operaci za osvobození města Manbidž. To získaly koaliční síly pod plnou kontrolu 12. srpna. Tři dny nato bylo podle oznámení YPG předáno vojenské velení manbidžské vojenské radě.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už ve středu uvedl, že operace je zaměřená jak proti radikálům z IS, tak právě proti kurdským milicím YPG, klíčové součásti Západem podporovaných SDF. Právě územní zisky YPG v severní Sýrii Turecko znervóznily. Podle Ankary jsou syrští Kurdové napojení na Kurdskou stranu pracujících (PKK), která vede víc než tři desetiletí povstalecký boj v Turecku.
Vysoce postavený činitel vlády nyní řekl agentuře AFP, že plán na vojenskou operaci v Sýrii existuje už dva roky. V jejím uskutečnění Ankaře bránilo několik faktorů - tím nejzávažnějším byly neshody se Spojenými státy. Zdroj, který si nepřál být jmenován, podotkl, že Spojené státy předtím proveditelnost útoku zpochybňovaly. „Podle jejich základního argumentu nebyl počet umírněných rebelů natolik vysoký, aby stačil na obsazení Džarábulusu a dalších částí severní Sýrie,“ řekl.
Rusko souhlasí s příměřím v Aleppu
Rusko ve čtvrtek dalo souhlas k vyhlášení 48hodinového humanitárního příměří v syrském městě Aleppo, o které bojují syrské vládní jednotky podporované ruskou armádou a povstalci. Konvoje s pomocí jsou připraveny vyjet, OSN ale čeká na záruky od dalších stran na bojišti.
„Humanitární plán pro Aleppo předpokládá simultánní dodávky (pomoci) do východní a západní části města a opravu elektrického systému na jihu města, aby byly zajištěny dodávky vody,“ prohlásil hlavní koordinátor humanitární pomoci OSN pro Sýrii Jan Egeland.
Aleppo, které je rozdělené na západní část kontrolovanou vládou Bašára Asada a východní oblast ovládanou povstalci, se stalo v uplynulých měsících terčem intenzivních bojů. Ve východní čtvrti města uvázlo bez přístupu k zásobování přes 200 tisíc lidí. Ve městě i během čtvrtka pokračovaly boje, podle opozice zahynulo při aktuálním náletu armádních vrtulníků nejméně 11 dětí a čtyři ženy.
Irácká armáda se přiblížila Mosulu
V Iráku, kde se také vedou boje proti radikálům z IS, vládní oddíly dobyly klíčové město Kajjára, které se nachází u velké letecké základny jižně od Mosulu. Mosul je druhým největším iráckým městem a stále ho má v rukou Islámský stát.
Hlavní irácké město Baghdád se ve čtvrtek stalo terčem několika pumových atentátů a střelby. Zahynulo třináct lidí, dalších 24 je zraněných. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní představitele. K násilnostem se zatím nikdo nepřihlásil.