Do Sýrie vjely další turecké tanky, Kurdové ustupují za Eufrat

Do severní Sýrie vjelo ve čtvrtek nejméně dalších devět tureckých tanků. Agentuře Reuters to řekli svědci. Turecko tvrdí, že už má v zemi víc než dvacet tanků a že v případě potřeby pošle do Sýrie další. Syrští Kurdové také ustupují zpět na východní břeh Eufratu. Podle tureckého ministerstva zahraničí to uvedl šéf americké diplomacie a potvrdil to i mluvčí koalice vedené Spojenými státy.

Turecko zahájilo pozemní a leteckou operaci v severní Sýrii ve středu. Rebelové ze Syrské svobodné armády (FSA), kterou Turecko podporuje, získali kontrolu nad městem Džarábulus, jednou z posledních bašt takzvaného Islámského státu (IS) na turecko-syrské hranici.

Podle Syrské organizace pro lidská práva se Turky podporovaní povstalci dostali až deset kilometrů jižně za město a Kurdy podporovaní bojovníci postoupili až osm kilometrů na sever od Džarábulu. Rebelové uvedli, že postoupili i na západ od města podél hranice s Tureckem.

Syrské město Džarábulus
Zdroj: Reuters

Turecký ministr obrany Fikri Isik ve čtvrtek oznámil, že cílem operace je zajištění turecké hranice a zabránění syrským Kurdům, aby sjednotili východní a západní regiony Sýrie. Do týdne proto chce podle Isika turecká armáda vytlačit Kurdy zpět na východní břeh Eufratu. Kudrové přešli řeku poté, co získali kontrolu na do té doby islamisty ovládaným městem Manbidž.

Šéf americké diplomacie John Kerry v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem uvedl, že Kurdové se už zpět stahují. Informovalo o tom turecké ministerstvo zahraničí. Posun Kurdy podporovaných Syrských demokratických sil (SDF) za Eufrat potvrdil i mluvčí Američany vedené koalice v Sýrii. Podle něj se teď připravují na případné osvobození města Rakka, které stále ovládají radikálové z IS. Návratem Kurdů zpět za Eufrat podmínil podporu jejich milicím i americký viceprezident Joe Biden při své středeční návštěvě Ankary.

Milice uvedly, že jejich jednotky se vrátily na své základny poté, co úspěšně dokončily operaci za osvobození města Manbidž. To získaly koaliční síly pod plnou kontrolu 12. srpna. Tři dny nato bylo podle oznámení YPG předáno vojenské velení manbidžské vojenské radě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už ve středu uvedl, že operace je zaměřená jak proti radikálům z IS, tak právě proti kurdským milicím YPG, klíčové součásti Západem podporovaných SDF. Právě územní zisky YPG v severní Sýrii Turecko znervóznily. Podle Ankary jsou syrští Kurdové napojení na Kurdskou stranu pracujících (PKK), která vede víc než tři desetiletí povstalecký boj v Turecku.

Vysoce postavený činitel vlády nyní řekl agentuře AFP, že plán na vojenskou operaci v Sýrii existuje už dva roky. V jejím uskutečnění Ankaře bránilo několik faktorů - tím nejzávažnějším byly neshody se Spojenými státy. Zdroj, který si nepřál být jmenován, podotkl, že Spojené státy předtím proveditelnost útoku zpochybňovaly. „Podle jejich základního argumentu nebyl počet umírněných rebelů natolik vysoký, aby stačil na obsazení Džarábulusu a dalších částí severní Sýrie,“ řekl.

Rusko souhlasí s příměřím v Aleppu

Rusko ve čtvrtek dalo souhlas k vyhlášení 48hodinového humanitárního příměří v syrském městě Aleppo, o které bojují syrské vládní jednotky podporované ruskou armádou a povstalci. Konvoje s pomocí jsou připraveny vyjet, OSN ale čeká na záruky od dalších stran na bojišti.

„Humanitární plán pro Aleppo předpokládá simultánní dodávky (pomoci) do východní a západní části města a opravu elektrického systému na jihu města, aby byly zajištěny dodávky vody,“ prohlásil hlavní koordinátor humanitární pomoci OSN pro Sýrii Jan Egeland.

Aleppo, které je rozdělené na západní část kontrolovanou vládou Bašára Asada a východní oblast ovládanou povstalci, se stalo v uplynulých měsících terčem intenzivních bojů. Ve východní čtvrti města uvázlo bez přístupu k zásobování přes 200 tisíc lidí. Ve městě i během čtvrtka pokračovaly boje, podle opozice zahynulo při aktuálním náletu armádních vrtulníků nejméně 11 dětí a čtyři ženy.

Zničené Aleppo
Zdroj: Abdalrhman Ismail/Reuters

Irácká armáda se přiblížila Mosulu

V Iráku, kde se také vedou boje proti radikálům z IS, vládní oddíly dobyly klíčové město Kajjára, které se nachází u velké letecké základny jižně od Mosulu. Mosul je druhým největším iráckým městem a stále ho má v rukou Islámský stát.

Hlavní irácké město Baghdád se ve čtvrtek stalo terčem několika pumových atentátů a střelby. Zahynulo třináct lidí, dalších 24 je zraněných. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní představitele. K násilnostem se zatím nikdo nepřihlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA představily nová cla na hlavní obchodní partnery, pro EU bude deset procent

Americká administrativa ve čtvrtek večer oznámila nová cla ve výši 10 procent a 12,5 procenta. Nahradí desetiprocentní dočasné clo, jehož platnost končí v noci na pátek SELČ, uvedly agentury. Cla se týkají šesti desítek zemí, které představují zhruba 99 procent dovozu do Spojených států, a to včetně Evropské unie. Pro země EU bude platit základní desetiprocentní clo.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde. Podle prefektury již oheň spálil 4800 hektarů, napsala agentura AFP. Ještě odpoledne prefektura uváděla, že popelem lehlo 3400 hektarů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U Moskvy se zřítila nejmodernější ruská stíhačka Su-57

U Moskvy se zřítila nejnovější ruská stíhačka Su-57. Informují o tom ruská média. Pilot se stačil katapultovat a jeho život není v ohrožení, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
před 6 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 7 hhodinami

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 8 hhodinami

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 8 hhodinami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 9 hhodinami

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.