Asi 2700 uprchlíků vstoupilo během soboty z Chorvatska do Slovinska a další přes jeho území cestovali v noci. V neděli ráno čekalo v chorvatském tranzitním táboře Opatovac na vstup do Slovinska na čtyři tisíce uprchlíků. Slovinsko však hodlá z Chorvatska přejímat nejvýš 2500 uprchlíků denně, takže hrozí, že lidé v Chorvatsku uváznou. Další tisíce uprchlíků uvázlo v táboře, který vyrostl ve francouzském přístavním městě Calais.
Slovinské ministerstvo vnitra v neděli odpoledne upozornilo, že nebude přijímat neomezené množství migrantů. Chorvatsko, Srbsko a Makedonie budou prý muset přispět k zpomalení jejich přílivu. Chorvatská policie údajně zablokovala desítky migrantů na hranici se Srbskem.
Běženci začali využívat trasu přes Slovinsko poté, co Maďarsko uzavřelo svou zelenou hranici s Chorvatskem. Lublaň uvedla, že tranzitu nebude bránit, dokud bude Německo, kam většina běženců míří, uprchlíky přijímat. Během víkendu bylo zatím registrováno 1650 uprchlíků na slovinsko-rakouském Šentilj/Spielfeld. Poprvé po mnoha týdnech naopak nepřišli žádní uprchlíci na rakousko-maďarský hraniční přechod Nickelsdorf.
S průjezdem uprchlíků pomáhá armáda
Slovinsko v sobotu oznámilo, že bude z Chorvatska přejímat pouze 2500 lidí denně a nové běžence bude přijímat až poté, co část uprchlíků odcestuje dále do Rakouska. Jenom v sobotu však do Chorvatska přicestovalo více než 6400 uprchlíků. Se zajištěním hladkého průjezdu uprchlíků přes slovinské území pomáhá slovinské policii armáda.
„Na rozdíl od jiných zemí mělo Slovinsko čas se připravit. Není to úplně dokonalé, ale postupujeme vpřed,“ prohlásila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Caroline van Burenová. Hranice Slovinska s Chorvatskem je vnější hranicí schengenského prostoru. Z tohoto důvodu chce Slovinsko všechny uprchlíky registrovat. UNHCR uvedl, že Slovinsko dokáže denně přijmout až 7000 běženců.
Tisíce uprchlíků mohou uváznout v Chorvatsku
Podle serveru BBC News dostali běženci, kteří přijeli autobusy do slovinského pohraničního města Gruškovje, jídlo, teplé oblečení a lékařskou pomoc. V autobusech bylo prý hodně rodin a malými dětmi, mnohé promočené studenými dešti.
Omezená kapacita dvoumilionového Slovinska při přepravě běženců působí starosti humanitárním organizacím, které varují, že tisíce uprchlíků by kvůli tomu mohly uváznout v Chorvatsku nebo jižněji a východněji v Srbsku a Makedonii. Právě tyto země tvoří takzvaný balkánský koridor, kudy běženci z Blízkého východu putují do západní Evropy.
V Džungli u Calais je až šest tisíc migrantů
Další uprchlíci však uvázli již v západní Evropě. Počet běženců v táboře přezdívaném Džungle ve francouzském přístavním městě Calais se během tří týdnů zvýšil ze tří tisíc až na šest tisíc lidí. Důvodem nárůstu je prý nesnadný přístup do Británie, kam mají běženci v Calais namířeno, po posílení zabezpečení kolem Eurotunelu a calaiského přístavu.
Migranti se tak nemohou dostat přes Lamanšský průliv a v lokalitě připomínající slum se usídlují. Někteří tam jsou už osm měsíců, uvedla místní prefektka Fabienne Bucciová. Tábor je vzdálený zhruba hodinu chůze z centra města a přesídlili se do něj i běženci z táborů Téteghem a Grande-Synthe, kde byla zostřena policejní opatření.
Tábor se pomalu proměňuje v městečko s vlastními školami, kostely, mešitami, restauracemi i kadeřnictvími. V sousedním přijímacím centru uprchlíci dostávají zdarma jídlo. Podle Bucciové se proměnilo složení obyvatel osady. „Dříve migranti pocházeli hlavně z oblasti Afrického rohu. Nyní je tu mnoho Iráčanů, Íránců a Syřanů, kteří přijíždějí s rodinami, s ženami a dětmi,“ řekla prefektka.
Skupina 84 biskupů anglikánské církve mezitím dopisem vyzvala britského premiéra Camerona, aby navýšil počet syrských uprchlíků, které země přijme do roku 2020, na nejméně 50 tisíc. Až pod tlakem veřejného mínění přitom britská vláda dříve slíbila, že v příštích pěti letech přijme 20 tisíc syrských uprchlíků.
Do Řecka se stále plaví stovky uprchlíků
Na řecké ostrovy se z Turecka mezitím denně plaví další stovky až tisíce uprchlíků. I neděle si vyžádala mezi běženci překonávající Egyjské moře krutou daň v podobě pěti utonulých, z toho tří dětí, včetně kojence. Řeckým pobřežním hlídkám se podařilo 11 osob u řeckého ostrova Kastellorizo, ležícího východně od Rhodu, zachránit.
