Dlouhý by chtěl dělat nestranickou politiku

Nabídnout nestranickou politiku na prezidentském postu, navíc nezasaženou divokým politickým děním posledních let, chce bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. V současnosti mezinárodní poradce investiční banky Goldman Sachs by chtěl coby prezident zvýšit Čechům sebevědomí a také zrychlit růst životní úrovně. Vstup ČR do současné eurozóny odmítá. Prezident volený přímo by podle něj mohl mít větší pravomoci.

Své rozhodnutí prý Dlouhý několik měsíců zvažoval. „Mínění veřejnosti o politické reprezentaci dosáhlo rekordně nízké úrovně a politické dění v zemi se polarizuje. Nabízím v této situaci jak zkušenosti z devadesátých let, kdy politika národ více spojovala a také naši zemi prosazovala na mezinárodní scéně, tak vše, co jsem za posledních 15 let získal při práci v soukromém sektoru,“ uvedl Dlouhý. Exministr je přesvědčen, že je vhodným kandidátem proto, že dobře zná stav země a to, co lidi trápí či těší.

Dlouhý slibuje klidnou a věcnou kampaň

O prezidentský post chce usilovat jako nestranický kandidát. „Rád bych vedl klidnou a věcnou volební kampaň,“ řekl. Finanční prostředky na kampaň chce získat především od menších soukromých firem a podnikatelů, které považuje za oporu ekonomiky. Sponzoři mu zatím dali čtyři miliony korun. Po zhruba dvou milionech dali majitel a generální ředitel firmy Unicorn Vladimír Kovář a společnost BGS Energy Plus, která podniká v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Dlouhý uvedl, že v dozorčí radě této společnosti je jeho syn Štěpán Dlouhý, avšak bez majetkového propojení. Souvislost se svou kandidaturou proto odmítl. Dalším Dlouhého sponzorem je pak pražský podnikatel Tomáš Toperczer, který je podle obchodního rejstříku spoluvlastníkem realitní firmy Uphill Services a figuruje ještě ve třech dalších firmách.

Pro kandidaturu je potřeba 50 tisíc podpisů. Dlouhý chce oslovit případné voliče osobně - hodlá využít své fyzické kondice a proběhnout celou republiku. „Dlouhý běh“ začne v srpnu, trasa povede z Moravy až na západ Čech. „Bude to kampaň na sbírání podpisů doprovázená víkendovými akcemi,“ uvedl Dlouhý, který doufá, že si „k lidem doběhne pro důvěru“.

Kvůli kandidatuře ukončí Dlouhý v září své pracovní aktivity. Je mimo jiné členem Národní ekonomické rady vlády, od roku 1997 pracuje jako poradce investiční banky Goldman Sachs. 

Dlouhý svou politickou kariéru spojil s pravicovou ODA a na sklonku svého vládního angažmá se netajil blízkostí k ODS. V prezidentské kampani by tak mohl apelovat na voliče této nejsilnější pravicové strany, která sama do boje o Hrad s největší pravděpodobností vyšle místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku, který nemá podle průzkumů velké šance uspět. Dlouhý naopak patřil dlouhá léta k nejpopulárnějším politikům v zemi.

Dalšími významnými rivaly, s nimiž se Dlouhý utká, jsou bývalý premiér úřednické vlády Jan Fischer, ekonom Jan Švejnar a expremiér Miloš Zeman. Z dosud známých prezidentských kandidátů dostávají při výzkumech veřejného mínění nejvíce preferencí.

Dlouhý (1953) vystudoval VŠE, poté studoval na Katolické univerzitě v Lovani (Belgie) a na Matematicko-fyzikální fakultě UK. V Prognostickém ústavu to z výzkumníka dotáhl na zástupce ředitele. Člen KSČ (1977 – 29. 12. 1989, kdy vystoupil).

V roce 1989 se stal místopředsedou Vlády ČSFR, od roku 1990 byl poslancem, nejprve za Občanské fórum, později za Občanskou demokratickou alianci (ODA), jejímž byl dlouholetým místopředsedou. 1990–1992 pověřen řízením ministerstva hospodářství, 1992–1997 byl ministrem průmyslu a obchodu ČR. V roce 1997 odešel ze všech vládních i politických funkcí. Je podruhé ženatý, má syna Štěpána a dceru Markétu. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 33 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 36 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...