Další kubánsko-americké uvolnění: Po půlstoletí budou zase létat pravidelné linky

Spojené státy a Kuba podepsaly dohodu o obnovení pravidelného leteckého spojení mezi oběma zeměmi. Ta umožňuje až 110 letů denně mezi USA a Havanou a dalšími devíti destinacemi na karibském ostrově. Dosud existovalo přímé letecké spojení jen formou charterové dopravy, což pro cestující znamená například drahé letenky a přísné kontroly, které je nutí být na letišti čtyři hodiny před odletem.

Americké ministerstvo dopravy okamžitě po podpisu nové dohody vyzvalo aerolinky, aby do 2. března předkládaly žádosti na provozování linek pravidelné osobní a nákladní dopravy na Kubu. Ministerstvo pak bude rozhodovat o tom, kdo a z kterých amerických letišť bude na ostrov létat.

„S potěšením oznamujeme, že američtí dopravci budou mít možnost nových pravidelných linek na Kubu,“ prohlásil po podpisu americký ministr dopravy Anthony Foxx. Dohoda umožňuje každé z obou zemí provozovat až 20 zpátečních letů mezi USA a Havanou a také až deset zpátečních letů mezi USA a každým z devíti dalších mezinárodních letišť na Kubě. Celkem tedy 110 zpátečních letů denně. Dohoda nijak neomezuje charterové lety.

Po oteplování ve vztazích mezi Washingtonem a Havanou, které oznámili představitelé obou zemí v prosinci 2014, se zmírnily i podmínky pro cesty na Kubu. Zákaz cestování amerických občanů na Kubu platil od začátku 60. let jakou součást sankcí USA vůči komunistickému režimu na ostrově. Od loňského ledna nová pravidla stanoví dvanáct důvodů, kvůli nimž mohou Američané na Kubu jet, aniž by museli žádat o svolení úřadů. Důvody mohou být například návštěva rodiny, novinářská aktivita, vzdělávání, výstavy, sportovní soutěže či humanitární projekty.

Spojené státy a Kuba obnovily diplomatické vztahy loni v červenci po více než padesáti letech. Od té doby uvolňují Spojené státy vůči Kubě některá omezení, stále však platí pro americké investice na Kubě hospodářské embargo, které USA zavedly začátkem 60. let mimo jiné v reakci na zestátnění zahraničních společností komunistickým kubánským režimem.

Hospodářské embargo může zrušit pouze Kongres USA, v němž mají většinu republikáni. Demokratický prezident Barack Obama ale využívá svých pravomocí k uvolnění obchodních aktivit, které embargo výslovně nezakazuje. Například před pár dny vláda schválila vybudování první americké továrny na Kubě po více než půlstoletí. Firma Cleber má montovat ve zvláštní ekonomické zóně nedaleko Havany malotraktory pro soukromé kubánské zemědělce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 35 mminutami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 3 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 5 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 5 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...