Další kubánsko-americké uvolnění: Po půlstoletí budou zase létat pravidelné linky

Spojené státy a Kuba podepsaly dohodu o obnovení pravidelného leteckého spojení mezi oběma zeměmi. Ta umožňuje až 110 letů denně mezi USA a Havanou a dalšími devíti destinacemi na karibském ostrově. Dosud existovalo přímé letecké spojení jen formou charterové dopravy, což pro cestující znamená například drahé letenky a přísné kontroly, které je nutí být na letišti čtyři hodiny před odletem.

Americké ministerstvo dopravy okamžitě po podpisu nové dohody vyzvalo aerolinky, aby do 2. března předkládaly žádosti na provozování linek pravidelné osobní a nákladní dopravy na Kubu. Ministerstvo pak bude rozhodovat o tom, kdo a z kterých amerických letišť bude na ostrov létat.

„S potěšením oznamujeme, že američtí dopravci budou mít možnost nových pravidelných linek na Kubu,“ prohlásil po podpisu americký ministr dopravy Anthony Foxx. Dohoda umožňuje každé z obou zemí provozovat až 20 zpátečních letů mezi USA a Havanou a také až deset zpátečních letů mezi USA a každým z devíti dalších mezinárodních letišť na Kubě. Celkem tedy 110 zpátečních letů denně. Dohoda nijak neomezuje charterové lety.

Po oteplování ve vztazích mezi Washingtonem a Havanou, které oznámili představitelé obou zemí v prosinci 2014, se zmírnily i podmínky pro cesty na Kubu. Zákaz cestování amerických občanů na Kubu platil od začátku 60. let jakou součást sankcí USA vůči komunistickému režimu na ostrově. Od loňského ledna nová pravidla stanoví dvanáct důvodů, kvůli nimž mohou Američané na Kubu jet, aniž by museli žádat o svolení úřadů. Důvody mohou být například návštěva rodiny, novinářská aktivita, vzdělávání, výstavy, sportovní soutěže či humanitární projekty.

Spojené státy a Kuba obnovily diplomatické vztahy loni v červenci po více než padesáti letech. Od té doby uvolňují Spojené státy vůči Kubě některá omezení, stále však platí pro americké investice na Kubě hospodářské embargo, které USA zavedly začátkem 60. let mimo jiné v reakci na zestátnění zahraničních společností komunistickým kubánským režimem.

Hospodářské embargo může zrušit pouze Kongres USA, v němž mají většinu republikáni. Demokratický prezident Barack Obama ale využívá svých pravomocí k uvolnění obchodních aktivit, které embargo výslovně nezakazuje. Například před pár dny vláda schválila vybudování první americké továrny na Kubě po více než půlstoletí. Firma Cleber má montovat ve zvláštní ekonomické zóně nedaleko Havany malotraktory pro soukromé kubánské zemědělce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil v centru Teheránu

Izraelská armáda zahájila v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily přes 100 lidí. Terčem útoku tří balistických střel se v noci stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).
03:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 5 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 9 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 10 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 13 hhodinami
Načítání...