Berlín - Německé úřady vrátí Corneliu Gurlittovi, synovi nacistického obchodníka s uměním, zatím asi čtvrtinu ze čtrnácti set zabavených obrazů. Sám ale žádá celou sbírku. Jeho otec ji podle něj získal legálně. Nejmíň jeden obraz Gurlittům těsně po válce vrátili sami spojenci – členové jednotky Monuments Men, kteří měli za úkol vzácná umělecká díla před válečným ničením uchránit.
Umělci, univerzitní profesoři a zaměstnanci muzeí – v první linii. Nepravděpodobní hrdinové vytáhli do boje za záchranu kulturního dědictví Evropy. V roce 1943 začali jeden z největších honů za pokladem v historii. Monuments Men se vydávali po vychladlých stopách uloupených uměleckých děl. Zachránit je museli dřív, než je nacisté na útěku zničí.
Jedním z nich byl i Harry Ettlinger, 87letý důchodce z New Jersey. „Zachránit umění, ne ho taky zabavit - to bylo unikátní rozhodnutí naší vlády,“ říká.
Chránit umění ale museli i před svými. Například při bombardování Florencie se spojenečtí piloti vyhýbali budovám, které označili. Když na zemi vojáky nezastavila cedule: Pozor umění, vyměnili ji za spolehlivou: „Pozor miny“.
Po válce se vrátili do světa umění – do muzeí, galerií a k malířským plátnům. Na výsluní toho stříbrného je teď vrací hollywoodský film „Monuments Men“ (Památkáři). „Když řeknu ženám, že tam hraje George Clooney, všechny se na mě usmívají,“ pochvaluje si Harry Ettlinger.
Na světlo mezitím vyplouvá i pokračování mise, na které pracovali. Že neskončila, věděli už v roce 1951, když z Evropy odcházeli. „Zůstalo tam asi tři čtvrtě milionu neobjevných cenných děl,“ upozorňuje. Některá z těch zachráněných navíc museli vrátit i bývalým nacistickým obchodníkům, protože na ně měli doklady. Byl mezi nimi i Hildebrand Gurlitt.
