Singapur - Americký ministr obrany Chuck Hagel obvinil Čínu z destabilizace situace kolem Jihočínského moře. Region bohatý na nerosty je předmětem sporů mezi Čínou a dalšími asijskými státy. Peking si nárokuje téměř celou oblast Jihočínského moře. Začátkem května tady instaloval ropnou plošinu, okolní země to však vnímají jako provokaci. Peking se už proti slovům Hagela otevřeně ohradil.
„V posledních měsících se Čína uchýlila k destabilizačním a jednostranným akcím, kterými podporuje své nároky v Jihočínském moři,“ řekl Hagel na bezpečnostní konferenci v Singapuru. „Jsme zásadně proti tomu, když nějaká země využívá zastrašování, nátlaku či hrozí silou, aby prosadila své požadavky,“ dodal s odkazem na fakt, že Čína vznesla vůči Japonsku, Filipínám a Vietnamu územní nároky na sporné oblasti. Spojené státy se podle něj „nebudou dívat jinam“, když Čína či jakákoli jiná země bude porušovat mezinárodní právo.
Šéf Pentagonu také podpořil větší zapojení Japonska do regionální bezpečnostního systému. V pátek to ve svém projevu prohlásil japonský premiér Šinzó Abe, který řekl, že bude hrát „proaktivnější roli“.
Na singapurské konferenci Shangri-La, které se každoročně účastní ministři obrany a vojenští představitelé asijsko-tichomořských zemí, také Hagel prohlásil, že Washington chce s Pekingem nadále řešit otázky kybernetické bezpečnosti. Již loni Čínu kritizoval za počítačovou špionáž.
Čínský generál Wang Kuan-čung, který je zástupcem náčelníka čínského generálního štábu, následně Hagelovi odvětil, že jeho kritiku považuje za bezpředmětnou, ale že oceňuje ministrovu upřímnost. „Dnes jste velmi otevřený, a abych byl upřímný, překonal jste naše očekávání,“ dodal. Hagel mu podle tiskového mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho řekl, že všechny regionální spory by měly být řešeny pomocí diplomacie. Také vyzval Peking, aby pečoval o dialog se svými sousedy.
„Jsem překvapena tím, jak často používáte slovo mezinárodní právo. Někdy to dokonce zní jako váš vlastní zákon,“ prohlásila na Hagelovu adresu šéfka zahraničního parlamentního výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Fu Jingová, která se singapurské konference rovněž zúčastnila.
Filipínská vláda se už před časem rozhodla podat na Čínu oficiální protest u mezinárodního soudu. V Jihočínském moři jsou podle předpokladů obrovská naleziště nerostných surovin. Peking považuje za své teritorium prakticky celé Jihočínské moře, jenže na to si dělají nároky i další země, kromě Filipín i Tchaj-wan, Vietnam nebo Brunej.
Napětí mezi Čínou a Filipínami eskalovalo loni v dubnu, když filipínské námořní hlídky zadržely osm čínských rybářských lodí. Filipíny vinily Číňany z nezákonného rybaření v oblasti mělčiny Scarborough. Právě ta je sporným územím, o které se obě země přou.
Mělčina Scarborough je řetězec útesů a skalnatých ostrůvků v Jihočínském moři. V Číně se této oblasti říká Chuang-jen a na Filipínách Scarborough Shoal (Mělčina Scarborough). Jihočínské moře ukrývá bohaté zásoby ropy a plynu, je také strategickou námořní cestou mezi východní Asií, Blízkým východem a Evropou. Je to také ideální oblast pro rybaření. Kromě Filipín vede Čína teritoriální spory o oblasti v Jihočínském moři rovněž s Vietnamem, Brunejí, Malajsií a Tchaj-wanem.
