Mezinárodní arbitrážní soud v Haagu rozhodl, že Čína nemá nárok na sporné ostrovy v Jihočínském moři a svými aktivitami porušuje práva Filipín. Verdikt je pro Čínu závazný, nicméně těžko vynutitelný a Peking dal už předem najevo, že jej neuzná. Jde o vůbec první verdikt mezinárodní justice, který se týká jedné z nejdiskutovanějších geopolitických oblastí světa, v níž se střetává šestice států.
Čína podle soudu nemá „monopol“ v Jihočínském moři. Verdikt nepřijmeme, zní z Pekingu
Podle soudu neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly, že by Čína jako jediná historicky měla kontrolu nad spornými vodami Jihočínského moře. Peking tak podle soudu svými územními požadavky narušil práva Filipín, které o arbitráž požádaly. Tribunál navíc kritizoval Čínu za výstavbu umělých ostrovů, čímž prý vznikly trvalé škody na vzácných korálových útesech a navždy zanikl tamní původní mořský ekosystém.
Zatímco Manila verdikt přijala s nadšením, Peking zopakoval, že jej nepřijme a neuzná. Spor o nároky v oblasti prý nespadá pod jurisdikci soudu v Haagu. Už dříve Peking tvrdil, že soud není oprávněn rozhodovat ve sporech o určování hranic.
Jihočínské moře: Soud v Haagu rozhodl proti Pekingu (zdroj: ČT24)
Čínské civilní letadlo navíc podle tamních médií v úterý úspěšně vyzkoušelo dvě nová letiště na Spratlyho ostrovech – jedné ze sporných oblastí. Letiště by měla v budoucnu posloužit k přepravě osob. Už dříve se přitom Čína rozhodla vyslat do sporných oblastí výletní lodě.
Zdejší území je historicky naše, tvrdí Peking
Čína buduje v Jihočínském moři umělé ostrovy jako zázemí pro ranveje, přístavy a další strategické prvky. Na ostrovy přesouvá i raketové systémy, což dokládají i satelitní snímky. Peking sice „militarizaci“ moře vytrvale odmítá, na druhou stranu ale takový krok považuje za oprávněný a stěžuje si na místní aktivitu letectva USA.
„Umisťování našich obranných zařízení na našem území je záležitostí naší obrany a je to plně v souladu s mezinárodním právem,“ zdůraznil v únoru mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hong Lei.
Čínské lodě u jednoho z ostrovů
Filipíny: Čína se protiprávně roztahuje
Proti jejím nárokům v Jihočínském moři se kromě Filipín staví také Malajsie, Brunej, Vietnam a Tchaj-wan. Ty všechny odmítají čínské snahy přisvojit si klíčové Spratlyho či Paracelsovy ostrovy nebo útes Scarborough.
Jádrem sporu je filipínský protest proti dlouhodobé expanzi Číny v oblasti. Manila se oficiálně obrátila na rozhodčí soud už před třemi lety, Peking však odmítal spolupracovat a také předem oznámil, že verdikt nehodlá respektovat. Rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu je sice pro Čínu závazné, nicméně těžko vynutitelné.
Sporná území v Jihočínském moři
Co soud řešil?
Arbitrážní soud rozhodoval o tom, zda mohou být atoly, útesy či jiné podobné útvary uznány jako ostrovy – a tudíž brány jako základ pro územní nároky. Filipíny přitom takový výklad odmítají.
Přirozeně vytvořený ostrov poskytuje podle Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) výlučný prostor v okruhu 12 námořních mil (22 kilometrů). Stát, který ostrov ovládá, navíc může až do vzdálenosti 200 námořních mil (370 kilometrů) využívat zdejší zdroje ryb, ropy či zemního plynu. Uměle vytvořené ostrovy, které Čína vytváří, přitom pod regule UNCLOS oficiálně nespadají.
GALERIE
Satelitní snímky ostrovních základen Číny
Při porcování Jihočínského moře se však nerozhoduje jen o ekonomice, obchodu či geopolitickém vlivu, ale i obyčejných lidských osudech. Aktivita kolem umělých čínských ostrovů totiž vytlačuje z oblasti filipínské či vietnamské rybáře, kterým nezbývá, než hledat živobytí jinde.
„Když mě nutí, abych odplul pryč, hádám se s nimi. Chci vidět jejich doklady. Ukážou mi jen čínskou vlajku, a tím to hasne,“ prohlásil jeden z filipínských rybářů. V podobné situaci se pravidelně ocitají také rybáři z dalších zemí lemujících Jihočínské moře. „Situace je znepokojivá. Když nám budou Číňané ničit lodě, nejen že přijdeme o jediný majetek, ale ohrozí tím i naše životy,“ konstatoval vietnamský rybář Tran Lan.
Rybáři v Jihočínském moři
Čína podle analytiků považuje vody při východním okraji za „testovací pole“ svých velmocenských ambicí. I proto, že Jihočínským mořem mimo jiné prochází jeden z hlavních obchodních koridorů. Každoročně se tudy přepraví zboží za více než pět bilionů dolarů.