Churchill poprvé veřejně použil termín „železná opona“

Washington - Přesto, že podle historiků se o přesném počátku studené války vedou spory, je jisté, že její předzvěstí byl památný projev bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v americkém Fultonu, ve kterém 5. března 1946, hovořil o tom, že „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona“. Necelý rok po konci druhé světové války tak Churchill vyzval demokratický svět, aby se semkl proti komunistickému nebezpečí. Samotný pojem studená válka ale poprvé použil pro zhoršující se americko-ruské vztahy až o rok později americký finančník a prezidentský poradce Bernard Baruch v projevu v parlamentu Jižní Karolíny. Do obecnějšího povědomí se termín dostal díky studii amerického novináře a publicisty Waltera Lippmanna z téhož roku nazvané The cold war; a study in U.S. foreign policy.

Churchill při přebírání čestného titulu na fultonské Westminsterské koleji mimo jiné zařadil Prahu mezi „proslulá“ města, která se „ocitla v oblasti, kterou musí nazvat sovětskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy“. A tehdejší Československo zmínil ještě jednou: „Téměř ve všech případech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde, s výjimkou Československa, neexistuje skutečná demokracie.“

Začátek rozdělení světa na dva bloky (a tím i studené války) někteří historikové kladou už k jaltské konferenci v únoru 1945, kdy si část demokratických politiků začala uvědomovat, že sovětský vůdce Josif Stalin nemá v úmyslu dodržet dohodnuté závazky.

Jako hráz tomuto nebezpečí navrhl Churchill vytvořit úzké spojenectví Británie a USA, zahrnující spolupráci „ve vzduchu, na moři, po celé zeměkouli, ve vědě i v průmyslu“. Projev je tak považován za počátek historie Severoatlantické aliance (NATO), která byla založena v dubnu 1949. Americká vláda vyhlásila boj proti rozpínavosti komunistického impéria v březnu 1947 v tzv. Trumanově doktríně. Odmítnutí následně představeného Marshallova plánu Sovětským svazem a jeho budoucími evropskými satelity již znamenalo zřetelný signál o rozdělení sfér vlivu.

Studená válka měla své krize i lepší časy

Asi nejostřeji se rozhořela kolem války v Koreji (1950-1953), dramatické vyhrocení znamenala stavba berlínská zdi v roce 1961 a karibská krize na podzim roku 1962. Sovětský pokus instalovat jaderné rakety na Kubě tehdy přivedl svět na okraj jaderné války. Po podpisech několika odzbrojovacích smluv znamenala zmrazení vztahů sovětská intervence do Afghánistánu v prosinci 1979 a do vztahů také vstoupily krvavé zásahy Sovětů v Maďarsku v roce 1956 a v Československu o dvanáct let později.

Americký prezident Ronald Reagan vyhlásil na počátku 80. let komunismu boj, zvýšil výdaje na zbrojení a představil známý program tzv. hvězdných válek. Dějinný obrat zahájil neúspěšný pokus o obrodu komunismu vyvolaný Michailem Gorbačovem po jeho nástupu do čela Sovětského svazu v roce 1985. Šéf sovětských komunistů odmítl Brežněvovu doktrínu o omezené svrchovanosti socialistických zemí a zasahování do státní suverenity ostatních států a v prosinci 1987 podepsal na oficiální návštěvě USA Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Symbolicky studená válka skončila pádem berlínské zdi.

Za faktický konec studené války je označována schůzka Gorbačova s americkým prezidentem Georgem Bushem na lodi Maxim Gorkij u pobřeží Malty v prosinci 1989, třebaže na ní nebyl podepsán žádný dokument. „Opouštíme jednu epochu, studenou válku, a vstupujeme do nové epochy,“ oznámili tehdy světu.

Oficiálně byla studená válka ukončena 19. listopadu 1990 podpisem společného prohlášení šesti států Varšavské smlouvy a 16 států NATO na summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Paříži.

  • Josif Vissarionovič Stalin autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/15/1465.jpg
  • Ronald Reagan a Michail Gorbačov zdroj: www.wikipedie.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/245/24433.jpg
  • Berlínská zeď autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2776/277582.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
16:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu mají být podle USA obdobou článku pět NATO

V Berlíně jednaly ukrajinská a americká delegace o ukončení ruské války proti Ukrajině. USA dle nejmenovaného zdroje z americké administrativy poskytnou Ukrajině záruky srovnatelné s článkem pět NATO. V prohlášení vydaném u příležitosti večerního jednání zástupci EU a jednotlivých evropských zemí uvádějí, že by se Kyjev měl dočkat robustních záruk – má jít o vytvoření mnohonárodnostní jednotky působící na ukrajinském území, ale i garance vyslání ozbrojených sil v případě budoucího napadení země.
14:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ze smrti amerického režiséra Roba Reinera je obviněný jeho syn

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
06:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Exprezident Jižní Koreje chtěl vyprovokovat KLDR k útoku, tvrdí prokurátor

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.
před 5 hhodinami

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 7 hhodinami

Pomoc Ukrajině oslabí, píší v zahraničí o nové vládě

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
před 8 hhodinami

EU uvalila další sankce kvůli ruským hybridním útokům

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších čtrnáct osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení Česka při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila i v tuzemsku. EU zároveň rozšiřuje sankce na Bělorusko za hybridní hrozby, mimo jiné kvůli dění v Litvě.
10:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Mezi oběťmi útoku v Sydney je blízká přítelkyně Čaputové

Jedna z obětí nedělního útoku na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney je Slovenka, uvedla bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní byla oběť její blízkou přítelkyní. Slovenský prezident Peter Pellegrini potvrdil, že jedna z obětí je Slovenka. Australští činitelé mezitím zveřejnili jména dvou útočníků. Agentura Reuters také informovala, že muž, který odzbrojil jednoho z útočníků, se po operaci střelných poranění paže a ruky zotavuje v nemocnici.
09:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...