Hollywoodský herec Liam Neeson byl nařčen z nepokrytého rasismu. V rozhovoru pro média totiž představitel akčních rolí uvedl, že před lety chtěl zabít černocha poté, co byla znásilněna jeho blízká. Herec zdůraznil, že své myšlenky nijak neuskutečnil, velmi mu ublížily a stále jich lituje. I přesto se stal terčem otevřené kritiky nejčastěji od Afroameričanů. Podle nich se v podobných případech uplatňuje dvojí metr.
Chtěl jsem zabít černocha, přiznal herec Neeson. Afroameričan by s takovou zpovědí narazil, vadí kritikům
Liam Neeson se při rozhovoru s britskými novináři před premiérou svého nového snímku rozhodl svěřit s osobním příběhem ze své minulosti, když byla znásilněna jeho známá. „Řekla, že to byl černoch. Chodil jsem pak tou oblastí s obuškem a doufal jsem, že ke mně někdo přistoupí. Stydím se za to. Dělal jsem to asi týden v naději, že mě nějaký černý grázl, který zrovna půjde z hospody, napadne… Abych ho mohl zabít,“ popsal.
Oblíbený hollywoodský herec pokračoval s tím, že nechápe, kde se v něm taková zloba vzala, a že žádným násilím neskončila. Za své tehdejší selhání se omluvil a řekl, že se na něm toto období velmi podepsalo: „Bylo to strašné. Strašné. Když si vzpomenu na to, že jsem to dělal. A nikdy jsem se k tomu nepřiznal. Nedej bože, abych to říkal novinářům.“
Černocha by nikdo neomlouval
To, co někteří chápali jako symbol pokání a skutečné lítosti, jiní nazývají rasismem. I když sám Neeson tvrdí, že by se tehdy podobně cítil, ať by byla barva pleti útočníka jakákoli, kritici tvrdí, že by se v opačném případě černošskému herci takového pochopení nedostalo.
„Mohl by se Will Smith přiznat k tomu, že celý týden procházel ulice Los Angeles a hledal náhodné bělochy, aby je mohl zabít, a my bychom mu to prominuli?“ tázal se sloupkař novin The New York Times Charles M. Blow.
Slavnostní premiéra Neesonova filmu byla zrušena
Neeson ujišťuje, že tato temná kapitola jeho života je dávno pryč: „Vyhledal jsem pomoc, šel jsem za knězem, kterému jsem se vyzpovídal. Byl jsem vychován jako katolík. Mluvil jsem také se svými dvěma velmi dobrými přáteli a věřte tomu, nebo ne, praktikoval jsem rychlochůzi. Každý den dvě hodiny, abych se toho zbavil. A nejsem rasista. Stalo se to už téměř před čtyřiceti lety.“
Jeho případ naplno obnažil, jak křehké vztahy v současné Americe panují. Fanoušci se šestašedesátiletého umělce snaží bránit připomínáním jeho humanitární činnosti. Přesto byla slavnostní premiéra Neesonova posledního filmu Mrazivá pomsta zrušena.
Šiklová: Neeson se přiznal k něčemu, s čím se Američané stále nevyrovnali
Podle socioložky Jiřiny Šiklové je Neesonovo přiznání dobrým krokem. „Nepřímo tím veřejnosti říká: ‚Také jsem tak uvažoval, ale jsem jiný.‘ Vlastně je to něco jako přiznání se k hříchu,“ přirovnává Šiklová.
Reakce, kterou Neesonovo přiznání v americké společnosti způsobilo, podle ní odkryla fakt, že podobné pocity v sobě stále nese i část Američanů. „Západ se posunul k tomu, že každý ví, že něco není vhodné říkat. Lidé jsou jasně sevření, stylizovaní. Asi to v nich ale zůstává dál. Protože kdyby byli v tomto směru opravdu uvolnění, kdyby to opravdu bylo něco, co by je uvnitř neiritovalo, reagovali by tím, že je fajn, že se tento člověk změnil,“ uvedla v Horizontu ČT24 Šiklová.