Chorvatsko možná zapojí do ochrany svých hranic také armádu. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to připustil chorvatský premiér Tihomir Orešković. Merkelová naznačila, že uprchlíci, kteří se nahromadili v Řecku, nebudou moci odcestovat do Německa a požádat tam o azyl. O uprchlické krizi jednal ve Vídni s kancléřem Wernerem Faymannem také předseda Evropské rady Donald Tusk.
Chorvatsko dosud využívalo armádu k budování uprchlických táborů, kromě toho vojáci asistovali u příjmu migrantů v oblasti Slavonie na severovýchodě země. Nejsou ovšem přímo na hranici, jejíž ostrahu zajišťují policisté. Takovou výpomoc vojska, nebudou-li stačit síly pohraniční policii, už v únoru schválily parlamenty ve Slovinsku a v Bulharsku.
„Pokud bude nutné nasadit armádu, tak tuto variantu uvedeme do chodu,“ připustil předseda chorvatské vlády. O možném nasazení armády předtím informoval i chorvatský tisk. Jutarnji list napsal, že vláda „už velmi brzy“ navrhne patřičné změny zákona o ochraně státní hranice.
- Chorvatskem od loňského září prošlo více než 650 000 uprchlíků směřujících do západní Evropy, převážně do Německa. Chorvatsko spolu s Rakouskem, Makedonií, Slovinskem a Srbskem nedávno posílily hraniční kontroly. Toto rozhodnutí způsobilo, že se migranti začali hromadit v Řecku.
Merkelová: Uprchlíci musí být registrováni v Řecku a pak rozděleni v rámci EU
Podle Merkelové musejí být migranti, kteří se nyní nahromadili v Řecku, na místě zaregistrováni a poté rozděleni mezi členské státy Evropské unie. Naznačila tím, že nebudou moci odcestovat do Německa a požádat tam o azyl.
- V Řecku se nashromáždilo asi 20 000 imigrantů poté, co Chorvatsko spolu s Rakouskem, Makedonií, Slovinskem a Srbskem nedávno posílily hraniční kontroly.
Podle Merkelové současná situace na řecko-makedonské hranici není srovnatelná s loňským zářím. Tehdy kancléřka souhlasila, aby do Německa přišly tisíce uprchlíků, kteří se nahromadili v Maďarsku. „(V Řecku) jsou možnosti ubytování a uprchlíci by je měli využít,“ uvedla Merkelová.
Zopakovala, že v Evropské unii by měl existovat mechanismus přerozdělování uprchlíků: „Uprchlík nemá právo říct, že chce azyl v konkrétní zemi Evropské unie.“ Loni Německo přijalo 1,1 milionu žádostí o azyl.
Faymann: Nejsme čekárna pro Německo
O dalším postupu při řešení migrační krize jednal ve Vídni předseda Evropské rady Donald Tusk s kancléřem Wernerem Faymannem. Podle Tuska není obnovení účinných hraničních kontrol snadné rozhodnutí, ale jiná možnost není. Tuto obtížnou pravdu by prý měly přijmout všechny státy osmadvacítky, jinak v Unii hrozí krize důvěry.
Tusk do Vídně přijel nedlouho poté, co se pětice zemí (vedle Rakouska i Chorvatsko, Makedonie, Slovinsko a Srbsko) dohodla na posílení hraničních kontrol. Jejich rozhodnutí způsobilo, že se migranti začali hromadit v Řecku. Atény na schůzce přítomny nebyly.
Rakouský kancléř Faymann bránil strop, který Vídeň během letoška zavedla pro počty příchozích migrantů a množství podaných žádostí o azyl. Těch smí rakouské úřady přijmout pouze 80 denně. Rakousko navíc letos nepřijme víc než 37 500 uprchlíků.
„Rakousko není čekárnou pro Německo. Je třeba vytvořit jasnou situaci na vnějších hranicích EU. Je třeba říct, kdo smí do Evropy, kdo má být vrácen a kdo bude v Evropě rozdělen. Pokud nebude existovat tato jasná situace na vnějších hranicích, potom musí být státy jako Rakousko aktivní na svých hranicích,“ uvedl Faymann.
Podle Tuska je pochopitelné, že vzhledem k náporu imigrantů v Rakousku se zvyšuje frustrace. „Ale přesně v takové chvíli, jako je tato, musíme zachovat klid,“ řekl Tusk.
Předseda Evropské rady dodal, že Unie by měla přistupovat koordinovaně nejen k otázce hraničních kontrol, ale i k humanitárním důsledkům svých rozhodnutí. „Země, kterou musíme obzvlášť podpořit, je Řecko,“ poznamenal Tusk.
Od Turecka, odkud míří většina uprchlíků dál do Evropy, Tusk očekává intenzivnější spolupráci. S tureckými představiteli o tom bude jednat ve čtvrtek a v pátek.
