Chorvatsko by mohlo v roce 2011 vstoupit do EU

Brusel - Evropská unie dokončí přístupové rozhovory s Chorvatskem na konci příštího roku. Vyplývá to z dnešní hodnotící zprávy Evropské komise. Chorvatsko by se teoreticky mohlo stát 28. členem EU v roce 2011, ale komise žádný konkrétní termín ve zprávě neuvedla. Původně měli Chorvaté do unie vstoupit již příští rok. Tento krok ale zbrzdil jejich hraniční spor se Slovinskem, které jejich snahu o vstup do unie blokovalo. Přístupové rozhovory bude moci zahájit Makedonie, která dostala pochvalu za pokrok v přípravě vstupu do unie. Na přiblížení k sedmadvacítce si naopak budou muset počkat Srbsko, Albánie, Kosovo, Černá Hora či Bosna a Hercegovina.

„Navzdory tomu pokrok, který Chorvatsko dosáhlo v mnoha vyjednávacích kapitolách, znamená, že jsme v současnosti blízko finální fáze rozhovorů,“ uvedla komise. Evropská unie již s Chorvatskem otevřela 28 z celkových 35 kapitol, z nichž 12 již uzavřela. Spory se Slovinskem nicméně odložily otevření velmi důležité kapitoly věnované justici, základním právům a hospodářské soutěži. Vyjednávači byli navíc nuceni odložit například i uzavření kapitoly věnované dopravě.

Evropská komise začala monitorovat pokrok Chorvatska na cestě do Evropské unie již v roce 2002, stejně jako v případě dalších zemí západního Balkánu. Chorvaté nicméně ve srovnání se svými sousedy pokročili zdaleka nejdále a již v roce 2004 získali status kandidátské země a v roce 2005 oficiálně odstartovali přístupové rozhovory.

Spor o Piranský záliv je svárem slovinsko-chorvatských vztahů už od doby rozdělení obou zemí v roce 1991. Jejich hranice totiž sleduje řeku Dragoni a ta se do Piranského zálivu vlévá pro Slovince v nešťastném úhlu. Jediná cesta do mezinárodních vod a pro střední Evropu také jediná brána k Jadranskému moři totiž vede přes vodní území Chorvatska. V roce 2001 podepsali tehdejší předsedové obou vlád dohodu, která Slovinsku přidělila dvě třetiny Piranského zálivu. Smlouva však neprošla chorvatským parlamentem. Chorvati ji považovali za neplatnou, Slovinci tvrdili opak. V září se obě země dohodly na obnovení rozhovorů o správě Piranského zálivu.

Pochvala pro Makedonii, Bosna a Hercegovina se musí víc snažit

Přístupové rozhovory by mohla brzy zahájit i Makedonie, která získala status kandidátské země už v roce 2005. „Nyní jsme schopni doporučit zahájení přístupových rozhovorů s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. Země učinila znatelný pokrok (v přípravě na vstup do EU),“ řekl dnes eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn. Tento krok však ještě musí schválit všech 27 členských států Evropské unie.

Srbsko, Černá Hora, Albánie, Kosovo a Bosna a Hercegovina si nejspíš budou muset na vstup počkat ještě několik let. Podle Evropské komise za poslední rok neučinil nikdo z nich žádný významný pokrok, přičemž například v silách Srbska údajně je, aby se členství v evropském společenství výrazně přiblížilo. Všechny tyto země navíc unie kritizuje kvůli korupci a slabým soudům.

To platí i o Bosně a Hercegovině, kterou navíc sužuje etnické napětí mezi místními Muslimy (Bosňáky), Srby a Chorvaty. Politické a etnické rozpory jsou v současnosti nejhlubší za 14 let od války. Dva bosenské silně autonomní regiony, které vznikly v roce 1995 na základě daytonské mírové smlouvy - muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská - spolu vycházejí jen velmi těžko a centrální vláda nemá nad některými regiony prakticky žádnou kontrolu. Není dokonce vyloučeno, že unie by mohla s Bosnou zrušit stabilizační a asociační dohodu, kterou uzavřela teprve před 15 měsíci.

Vysvědčení pro Turecko: nedostatečná za svobodu tisku

Evropská komise požaduje, aby se Turecko zasadilo o zlepšení situace v oblasti svobody tisku. „Celkově v turecké společnosti narůstá otevřená a svobodná debata a to i o tématech, která jsou tradičně vnímána jako citlivá,“ píše Brusel v hodnocení. „Politické tlaky na média a právní nejistota v praxi ovlivňují svobodu tisku,“ dodává však také komise v pravidelné každoroční zprávě.

Obecně se dá říci, že podle EK by měla Ankara posílit jak ekonomické, tak politické reformy. Turecko pokročilo vpřed v řadě oblastí, jednou z nich je podle komise třeba oblast trestního práva. „Je tu určitý pokrok, např. ve zlepšení kurdského jazyka a řešení kurdského problému. Také v organizaci práva a v reformě soudnictví,“ poznamenala Maria Eleni Koppaová z parlamentní delegace EU-Turecko.

Ankara musí také zapracovat na diplomacii. Bez uznání Kypru jedná jen s 26 státy unie. Body jí naopak přineslo obnovení vztahů s Arménií zatížených masakrem Arménů osmanskými Turky v první světové válce. Po usmíření politickém přišlo i sportovní. Fotbalisté obou zemí se dnes utkají o kvalifikaci na mistrovství světa. Do Turecka přijel fandit i arménský prezident Sarkisjan.

V přístupových jednání mezi EU a Tureckem bylo prozatím otevřeno jen jedenáct z více než tří desítek kapitol. Každá z nich představuje určitou oblast unijního práva, kterému musí kandidátská země uzpůsobit svůj právní řád. Turkům se zatím podařilo uzavřít kapitolu týkající se vědy a výzkumu. Několik kapitol je blokováno dlouhodobým sporem s Kyprem kvůli tomu, že tento ostrov je rozdělen na tureckou a řeckou část.

Turecko požádalo o vstup do unie v roce 1987. O dva roky později Brusel žádost odmítl, v roce 1999 však unie Ankaře dala status kandidáta členství. V říjnu 2005 pak začala přístupová jednání. Kdy by mohla skončit, se nicméně zatím nedá říct.

Načítání...