Některé části indonéské metropole klesají o čtvrt metru ročně, což je dvakrát rychleji než v jiných světových městech. Severní část Jakarty by se tak mohla do roku 2050 ocitnout z drtivé většiny pod vodou, vyplývá ze zprávy BBC, která se odkazuje na experty z Bandungského technologického institutu. Zvyšující se hladina moře v důsledku globálního oteplování ohrožuje i řadu jiných pobřežních měst.
Část indonéské Jakarty může do roku 2050 zmizet pod vodou. Potápí se nejrychleji na světě
Indonéská metropole, kterou obývá deset milionů lidí, je v současné době nejrychleji se potápějícím městem světa, a pokud nedojde k výrazným změnám, za tři dekády může skončit pod vodou, varuje BBC.
Za deset let propad o 2,5 metru
Jakarta se nachází v bažinaté oblasti u Jávského moře a protéká jí hned třináct řek. Město tak často čelí záplavám. Ve většině čtvrtí je roční pokles jeden až patnáct centimetrů, místy ale až čtvrt metru, varují experti. Nejhůře je na tom severní část Jakarty, která se propadla za deset let o 2,5 metru.
Tamní přístav Tanjung Priok je stále jedním z nejrušnějších v zemi, firmy ale místo kvůli zvedající se hladině pomalu opouštějí. Na budovách už jsou patrné praskliny, lidé se stěhují do vyšších pater a rybáři si všimli, že příliv roste každý rok o pět centimetrů, uvádí BBC.
„Možnost, že se Jakarta potopí, není žert. Podle našich modelů bude do roku 2050 asi 95 procent severní Jakarty pod vodou,“ prohlásil Heri Andreas z Bandungského technologického institutu, jenž sleduje vývoj už dvacet let.
Lidé čerpají podzemní vodu na vlastní pěst
Jakarta není jediným městem na světě, které ohrožuje zvedající se hladina vody, pro řadu Indonésanů je to ovšem jen jeden z problémů, kterým v souvislosti se stavem infrastruktury musí čelit.
Odborníci potvrzují, že vodohospodářské úřady zajišťují pouze 40 procent poptávky Jakarty po vodě. Na řadě míst je voda z potrubí nedostupná, což obyvatele nutí vytvořit si své vlastní zdroje.
Dramatická rychlost, s jakou se Jakarta potápí, je tak částečně způsobena nadměrným čerpáním podzemních vod, ať už jde o pitnou vodu nebo třeba užitkovou na umývání. Při tomto odčerpávání se vytváří dutina a půda se následně propadne. „Žít zde je riziko. Všichni lidé ho přijímají,“ konstatoval jeden z Indonésanů, jehož cituje server Taiwan News.
Pomoci má obří zeď
Úřady chtějí, aby všichni lidé měli do budoucna na čerpání vody licenci. Pomoci by měla rovněž 32 kilometrů dlouhá zeď v Jakartském zálivu za 40 miliard dolarů (asi 900 miliard korun). S vytvořením umělé laguny Great Garuda, která má snížit hladinu vody, pomáhá Indonésii nizozemská a jihokorejská vláda. Někteří experti ovšem varují, že jde pouze o dočasné řešení.
Změny klimatu dopadají i na řadu dalších světových metropolí, jako jsou thajský Bangkok, filipínská Manila nebo italské Benátky.