Londýn – Americký ministr obrany Chuck Hagel chce po světě nadále hledat spojence pro vojenskou intervenci v Sýrii. Vedle mezinárodní koalice ale USA nevyloučily ani jednostranný zásah v zemi, kde už prakticky dva roky probíhá občanská válka. Spojené státy by měly ještě dnes zveřejnit zprávu s důkazy. Ve čtvrtek Amerika ztratila kdysi nejbližšího spojence – Británie v parlamentním hlasování odmítla do Sýrie vyslat svá vojska. Právě vláda Davida Camerona byla až dosud považována za stoupence zásahu proti režimu Bašára Asada. Rozhodnutí britského parlamentu ale neovlivní vůli Paříže potrestat Asada za údajný chemický útok.
Dnešní hlavní události kolem syrské krize:
- USA budou i po zamítnutí vojenského úderu britským parlamentem jednat v Sýrii „v zájmu Spojených států“; rozhodnutí Británie neovlivní ani vůli Paříže potrestat Asada za údajný chemický útok, přidal se francouzský prezident Hollande; Německo naopak znovu potvrdilo, že se do případné vojenské akce nezapojí.
- Experti OSN zamířili v rámci posledního dne inspekce do nemocnice na předměstí Damašku.
- Rozhodnutí britského parlamentu označují britská média za těžkou ránu ministerskému předsedovi Cameronovi; ten nicméně podle BBC uvedl, že se bude nadále zasazovat o tvrdou odpověď Asadovi za použití chemických zbraní.
- BBC zveřejnila záběry z útoku syrského letectva, které podle svědků shodilo v úterý zápalnou bombu na školu poblíž Aleppa.
Bílý dům v prohlášení uvedl, že prezident Barack Obama rozhodne o postupu v syrské otázce v zájmu Spojených států. „Spojené státy budou dále konzultovat britskou vládu jako jednoho z našich nejbližších spojenců a přátel“, ale „rozhodnutí prezidenta Obamy se budou řídit tím, co je v zájmu USA,“ uvedla mluvčí pro otázky národní bezpečnosti Caitlin Haydenová. Nicméně ministr obrany Chuck Hagel na tiskové konferenci v Manile uvedl, že USA budou nadále usilovat o vytvoření „mezinárodní koalice“, která by Damašku odpověděla na útok chemickými zbraněmi proti civilistům.
Cameronova vláda o čtvrteční noci prohrála hlasování ve sněmovně ohledně vojenské intervence v Sýrii v poměru 272 ku 285 hlasům. Premiér vzápětí podle agentur přislíbil, že názor parlamentu neobejde, ale bude respektovat, protože je mu jasné, že si parlament vojenský zásah nepřeje. Bude se ale nadále zasazovat o tvrdou odpověď Asadovi za použití chemických zbraní.
„Doufal jsem, že se argumenty prosadíme, ale pochopili jsme, že je tu hluboké zřídlo nedůvěry k angažování se na Blízkém východu,“ řekl po nečekané prohře vlády v parlamentním hlasování britský ministr obrany Philip Hammond v televizi BBC. Připustil, že klíčový britský spojenec USA může být britským postojem nezapojit se do akce zklamán, ale nemyslí si, že by britská neúčast mohla vojenskou akci zastavit.
„Je v odpovědnosti každé země přijímat svá vlastní rozhodnutí,“ poznamenal k hlasování šéf Pentagonu. „Budeme pokračovat v konzultacích s Brity stejně jako s dalšími spojenci. Tyto konzultace obsahují způsoby, jak společně dospět k odpovědi na útok chemickými zbraněmi v Sýrii… Náš přístup je pokračovat v úsilí o mezinárodní koalici, která bude postupovat společně. A myslím, že je tu řada zemí veřejně vyjadřujících svůj názor na použití chemických zbraní,“ dodal.
Hollande: Chemický masakr nemůže a nesmí zůstat nepotrestán
Nesouhlas britského parlamentu s vojenským úderem proti Sýrii neovlivní vůli Paříže potrestat syrský režim Bašára Asada za očividný chemický útok proti civilistům. „Chemický masakr u Damašku nemůže a nesmí zůstat nepotrestán,“ řekl v rozhovoru pro list Le Monde francouzský prezident François Hollande. Dodal také, že podporuje „tvrdou“ odvetnou akci za útok, který na Syřanech napáchal „nenapravitelné“ škody. V této věci chce Francie spolupracovat se svými spojenci. Každá země má podle francouzského prezidenta svrchované právo rozhodnout se, zda se zúčastní operace, nebo ne. „To platí i pro Británii a pro Francii,“ řekl.
Německo potvrdilo, že nemá v plánu se do koalice pro zásah v Sýrii zapojit. Ministr zahraničí Guido Westerwelle dnes řekl, že Berlín o účast na případné vojenské kampani nebyl požádán a že o takovém kroku sám ani neuvažuje. Již ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uvedla, že je třeba najít diplomatické řešení. Moskva naopak rozhodnutí britského parlamentu uvítala.
Ochotu zasáhnout již dříve oznámilo Turecko. Pro zásah je také Kosovo, které označilo situaci v Sýrii za podobnou v Kosovu před 15 lety, kdy toto území kontroloval Bělehrad. Tehdy NATO zasáhlo bez mandátu OSN. Varšava již dříve oznámila, že se na úderu podílet nehodlá. Na tom nic nezměnil ani telefonát amerického ministra zahraničí Johna Kerryho jeho polskému protějšku Radoslawu Sikorskému.
Izrael pokračuje v přípravách na případný vojenský zásah Západu proti režimu Bašára Asada. Má nicméně slib od USA, že o zahájení ozbrojené akce bude předem informován.
Inspektoři OSN pokračují posledním dnem v práci
Inspektoři OSN se dnes naposledy vydali na damašská předměstí, aby pátrali po důkazech údajného chemického útoku z minulého týdne. V sobotu se chystají Sýrii opustit a ještě týž den od nich generální tajemník OSN Pan Ki-mun očekává první hodnocení jejich práce. Termín zveřejnění oficiální zprávy není znám. Dnes zamířili inspektoři do vojenské nemocnice na damašském předměstí Mazza, kde jednali s lékaři.
V pondělí inspektoři odebírali krevní vzorky lidem na předměstí Muadamíja, v úterý kvůli předchozí palbě na jejich konvoj práci z bezpečnostních důvodů přerušili a ve středu působili v okolí Malajhy, což jsou farmy v oblasti Ghúta zasažené údajným chemickým útokem. Ve čtvrtek se do Ghúty vrátili, pohybovali se zde v doprovodu povstalců, kteří tuto část syrské metropole ovládají. Dnes podle svědků experti nepoužili ochrannou výstroj, což naznačuje, že nevstoupí na území ovládané rebely.
BBC zveřejnila záběry z údajného útoku napalmem u Aleppa
Britská televize BBC zveřejnila záběry z pondělního útoku syrského letectva, které podle svědků shodilo zápalnou bombu na školu poblíž Aleppa. Zemřelo nejméně 10 studentů. Reportéři popisují přeživší oběti pondělního útoku ve městě Urum Kubra jako chodící mrtvé. Někteří mají popáleniny na víc než polovině těla, jsou zahalení v bílém prášku, nekontrolovatelně se třesou. Podle lékařů by mohlo jít o útok napalmem, tedy zbraní, která se proti civilnímu obyvatelstvu nesmí používat.
Několik set lidí v New Yorku demonstrovalo proti zásahu v Sýrii
Na newyorském Times Square proti případné americké intervenci v Sýrii demonstrovalo několik stovek lidí. Byli mezi nimi jak stoupenci syrského prezidenta Bašára Asada, tak Američané odmítající novou válku. O ulici dále demonstrovali naopak přívrženci syrské opozice. Podle nejnovějšího průzkum NBC News je proti vojenskému zásahu v Sýrii 50 procent Američanů.
Hnutí Occuppy London svolalo na sobotní poledne demonstraci proti válce v Sýrii.
Ponižující Cameronova porážka, shodují se britská média
Britská média označují rozhodnutí britského parlamentu za zdrcující Cameronovu porážku a připomínají, že proti němu hlasovaly i desítky poslanců jeho Konzervativní strany. Znamená to oslabení jak pozice ministerského předsedy, tak Británie samotné, protože Asad se musí nutně radovat z rozkolu mezi západními státy. Jak uvedl publicista Jan Jůn, Britové budou vypadat jako izolacionistická, nerozhodná země bez silné vůle ovlivňovat světovou scénu, což by mohlo posílit i mezinárodní terorismus.
Podle listu The Times zažil Cameron nejhorší ponížení v premiérské funkci, protože parlament odmítl i zmírněnou variantu vládní rezoluce, která ustupovala opozičním labouristům a zaručovala ještě druhé hlasování o vlastním vojenském úderu. Podle Financial Times je výsledek hlasování „pro premiéra ohromnou politickou nepříjemností“. The Daily Telegraph píše, že Cameron utrpěl nejen trapnou, ale i bezprecedentní porážku. Je to poprvé, co se britský parlament postavil proti nasazení vojenské síly, uvedl list. Je to také poprvé od suezské krize v roce 1956, kdy opozice v takové záležitosti nepodpořila vládu. Výsledek hlasování také zdůrazňuje převládající nedůvěru vůči oficiálním zpravodajským informacím, dodal konzervativní list v souvislosti s iráckou válkou před deseti lety, kterou Spojené státy a Británie zdůvodňovaly neexistujícími iráckými zbraněmi hromadného ničení. The Guardian napsal, že hlasování zasadilo zničující úder Cameronově autoritě, když proti němu hlasovalo i 30 konzervativních poslanců stejně jako devět poslanců koaličních liberálních demokratů.
USA asi udeří i mimo Damašek
Vojenská akce USA proti Sýrii se zřejmě zaměří i mimo Damašek. Terčem podle zdrojů zpravodajské televize Fox News mají být i logistické systémy pro chemický arzenál. Experti v této souvislosti varují před nechtěným zásahem skladišť chemických zbraní, který by způsobil katastrofu. Zmíněné logistické systémy mimo jiné zahrnují velicí a kontrolní střediska v metropoli, ale také zařízení na odpalování střel krátkého doletu a dělostřelecké pozice v horách mimo hlavní město. Naopak se nepředpokládá úder proti Asadovu paláci a budovám ministerstev, protože se má za to, že klíčoví představitelé vlády byli spolu s vybavením z těchto sídel evakuováni. Spekuluje se, že případná americká intervence bude mít podobu krátké, zřejmě jen několikadenní operace. Její cílem nemá být svržení Asada, ale výstraha, aby režim chemické zbraně nepoužíval.
Postoj britského parlamentu nepřekapil předsedu syrské opoziční koalice Ahmada Džarbu. Ten v rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí France Inter dodal, že nesouhlas Britů s vojenskou akcí nemůže dalším spojencům zabránit v tom, aby zasáhli. Zvažované mezinárodní útoky jsou podle něj „morální odpovědností“ a intervence navíc může „změnit situaci na bojišti“, neboť ochromí velkou část režimu a zvýší morálku povstalců.
Bývalý australský ministr zahraničí Gareth Evans prohlásil, že neschválením vojenské akce proti Sýrii vylil britský parlament s vaničkou i dítě.
