Bohuslav Sobotka se obává dominového efektu v případě brexitu – tedy pokud Velká Británie vystoupí z Evropské unie. Podle českého premiéra by se v takovém případě v Evropě následně vzedmula vlna nacionalismu a separatismu. Detaily nové podoby vztahů mezi Británií a ostatními zeměmi Unie jsou společně s migrační krizí hlavním tématem bruselského summitu EU, který začíná ve čtvrtek odpoledne. Brexitu se věnoval i čtvrteční Hyde Park s europoslancem Jiřím Pospíšilem (nestr. za TOP 09). Dotazy jste mohli pokládat ZDE.
Británii čeká referendum o vystoupení z Evropské unie a její premiér David Cameron se před ním snaží v osmadvacítce vyjednat balíček reforem. Zatím na něm ale není shoda. Podle průzkumů nyní v Británii převažují odpůrci setrvání v EU.
V případě, že se Britové nakonec rozhodnou z EU vystoupit, mluví se o tom, že by se z Británie mohlo oddělit Skotsko, které je mnohem více proevropské. „Samozřejmě že jednou z alternativ je další štěpení Velké Británie. Já si myslím, že by to v zásadě byla taková vlna, která by prošla Velkou Británií, ale prošla by i Evropou, protože v Evropě máme různé regiony, které úplně nejsou spokojeny se svým postavením v rámci jednotlivých států,“ řekl na sněmovním evropském výboru Sobotka, který z dalších regionů zmínil španělské Katalánsko.
„Já se obávám dominového efektu. To znamená, pokud by Velká Británie vystoupila, tak reakcí bude určitá vlna nacionalismu a separatismu, který se přežene objektivně celou Evropou. Ta vlna bude rovněž zcela objektivně podpořena náladami, které vyvolává migrační krize,“ řekl Sobotka na výboru, který se zabývá pozicí vlády před klíčovým summitem Evropské rady.
Sobotka dále vyjádřil přesvědčení, že současné debaty v EU jsou výsledkem britského vnitropolitického problému, do něhož byla bohužel osmadvacítka zatažena. „Kdybych měl právo hlasovat v referendu, tak bych hlasoval pro to, aby Británie zůstala v Evropské unii,“ podotkl také.
Dotazy na europoslance Jiřího Pospíšila mohli diváci posílat už během dne, a to přes stránky Hyde Parku, jeho facebook nebo twitter.
Poslední návrh dohody EU s Británií obsahuje podle Sobotky pozitivní posuny – například ujištění, že se změna sociálních dávek dotkne jen přídavků na děti. Česká republika má ale stále k dohodě výhrady. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker je přesvědčen, že se lídrům osmadvacítky na summitu podaří změny dohodnout; připustil ale také, že je třeba dořešit ještě řadu otázek.
Podle britského premiéra Davida Camerona je důležitější uzavřít dohodu o novém nastavení vztahů mezi EU a Británií ve vyhovující podobě, než ji uzavírat ve spěchu. „Dnes a zítra nás čeká důležitá práce a bude to tvrdé. Budu bojovat za Británii. Pokud se nám podaří dosáhnout dobré dohody, přijmu ji. Ale nepřijmu dohodu, která neřeší to, co potřebujeme,“ řekl britský ministerský předseda při příchodu do bruselského paláce Justus Lipsius, kde summit začíná.
Úspěch dohody o reformách zdaleka není jistý
Reformu dosavadního postavení Británie v Unii slíbil britským voličům premiér David Cameron před tím, než vyhlásí v zemi referendum o setrvání v EU. Po měsících jednání je na stole obrys dohody, sám předseda summitů Donald Tusk ale varoval, že finální úspěch zdaleka není zaručen.
Mezi sporné body patří otázky spojené s volným pohybem osob a britskou snahou omezit některé sociální dávky lidem z jiných zemí Unie, kteří na ostrovech pracují. Další nevyřešené body se týkají snahy Londýna vyvázat se z povinnosti spolupráce na „stále těsnější Unii“ a budoucí podoby vztahů Británie, která má výjimku z eura, s eurozónou. Je pravděpodobné, že o detailech se bude jednat dlouho.
Téma migrační krize bude vedle brexitu tím méně komplikovaným
Lídři osmadvacítky budou na dvoudenním summitu jednat také o dalším postupu v boji proti migrační krizi. Německá kancléřka Angela Merkelová navrhuje pro zlepšení situace vytvoření bezletové zóny nad Sýrií. Sobotka pak hodlá prezentovat závěry summitu visegrádské čtyřky, podle nichž je nutné podpořit Turecko s Řeckem, nebo vytvořit záložní plán. Tím by mělo být zastavování běženců na hranicích Bulharska a Makedonie.
Podle Merkelové nemají kdysi vyzdvihované kvóty na rozdělení uprchlíků v tuto chvíli smysl. „Aby bylo jasno - úspěch a neúspěch tohoto setkání nezáleží na kvótách. Udělali bychom ze sebe hlupáky, kdybychom přijali další kvóty - i když jsme ještě nerozdělili 160 tisíc uprchlíků z předchozí dohody. Dělali bychom druhý krok ještě před prvním,“ prohlásila.
Český prezident Miloš Zeman po pražské schůzce se svým slovinským protějškem Borutem Pahorem uvedl, že migrační krize není minulostí, ale může být hrozivou budoucností. Instituce Evropské unie musí podle něj přejít od slov k činům. Pahor řekl, že některá stanoviska V4 k migraci se od slovinských liší. Pahor například chce, aby si evropské země uprchlíky rozdělily. Přijetí aspoň minimálního počtu běženců v rámci kvót je podle něj nezbytnou součástí hledání kompromisu v řešení migrační krize.
Podle Sobotky je prioritou ČR, aby Řecko a Turecko plnily své závazky
Prioritou České republiky i zemí visegrádské čtyřky je, aby Řecko zvládalo lépe ochranu své hranice s Tureckem a aby Turecko naplňovalo dohodu, kterou s Evropskou unií loni uzavřelo. Pokud Řecko a Turecko své závazky nebudou plnit, je třeba přistoupit k takzvanému plánu B, tedy vzniku nové schengenské hranice severně od Řecka, řekl při příchodu do bruselského paláce Justus Lipsius Sobotka.
O požadavcích Británie na reformu jejího vztahu s Evropskou unií se chce Sobotka dohodnout už na summitu. „Nemyslím si, že ta jednání lze nějakým zásadním způsobem protahovat. Budeme chtít dohodu tady, ale to, co je na stole, zatím České republice nevyhovuje,“ uvedl premiér. Česko se podle premiéra především obává, že po vzoru Británie by mohly začít další země indexovat vyplácené dětské přídavky směrem dolů, což by se prý výrazně dotklo i českých občanů pracujících v zahraničí. „Naším cílem je, abychom pokud možno co nejvíce omezili potenciální negativní dopady na občany České republiky,“ řekl Sobotka.
