Brexit by v Evropě vyvolal dominový efekt a vlnu separatismu, varuje Sobotka

Bohuslav Sobotka se obává dominového efektu v případě brexitu – tedy pokud Velká Británie vystoupí z Evropské unie. Podle českého premiéra by se v takovém případě v Evropě následně vzedmula vlna nacionalismu a separatismu. Detaily nové podoby vztahů mezi Británií a ostatními zeměmi Unie jsou společně s migrační krizí hlavním tématem bruselského summitu EU, který začíná ve čtvrtek odpoledne. Brexitu se věnoval i čtvrteční Hyde Park s europoslancem Jiřím Pospíšilem (nestr. za TOP 09). Dotazy jste mohli pokládat ZDE.

Británii čeká referendum o vystoupení z Evropské unie a její premiér David Cameron se před ním snaží v osmadvacítce vyjednat balíček reforem. Zatím na něm ale není shoda. Podle průzkumů nyní v Británii převažují odpůrci setrvání v EU.

V případě, že se Britové nakonec rozhodnou z EU vystoupit, mluví se o tom, že by se z Británie mohlo oddělit Skotsko, které je mnohem více proevropské. „Samozřejmě že jednou z alternativ je další štěpení Velké Británie. Já si myslím, že by to v zásadě byla taková vlna, která by prošla Velkou Británií, ale prošla by i Evropou, protože v Evropě máme různé regiony, které úplně nejsou spokojeny se svým postavením v rámci jednotlivých států,“ řekl na sněmovním evropském výboru Sobotka, který z dalších regionů zmínil španělské Katalánsko.

„Já se obávám dominového efektu. To znamená, pokud by Velká Británie vystoupila, tak reakcí bude určitá vlna nacionalismu a separatismu, který se přežene objektivně celou Evropou. Ta vlna bude rovněž zcela objektivně podpořena náladami, které vyvolává migrační krize,“ řekl Sobotka na výboru, který se zabývá pozicí vlády před klíčovým summitem Evropské rady.

Česká role je samozřejmě velmi důležitá. Jste pomenší země s velkým vlivem. Náš premiér u vás dnes bude žadonit, abyste k nám byli hodní.
Nigel Farage

Sobotka dále vyjádřil přesvědčení, že současné debaty v EU jsou výsledkem britského vnitropolitického problému, do něhož byla bohužel osmadvacítka zatažena. „Kdybych měl právo hlasovat v referendu, tak bych hlasoval pro to, aby Británie zůstala v Evropské unii,“ podotkl také.

Dotazy na europoslance Jiřího Pospíšila mohli diváci posílat už během dne, a to přes stránky Hyde Parku, jeho facebook nebo twitter.

Poslední návrh dohody EU s Británií obsahuje podle Sobotky pozitivní posuny – například ujištění, že se změna sociálních dávek dotkne jen přídavků na děti. Česká republika má ale stále k dohodě výhrady. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker je přesvědčen, že se lídrům osmadvacítky na summitu podaří změny dohodnout; připustil ale také, že je třeba dořešit ještě řadu otázek.

Podle britského premiéra Davida Camerona je důležitější uzavřít dohodu o novém nastavení vztahů mezi EU a Británií ve vyhovující podobě, než ji uzavírat ve spěchu. „Dnes a zítra nás čeká důležitá práce a bude to tvrdé. Budu bojovat za Británii. Pokud se nám podaří dosáhnout dobré dohody, přijmu ji. Ale nepřijmu dohodu, která neřeší to, co potřebujeme,“ řekl britský ministerský předseda při příchodu do bruselského paláce Justus Lipsius, kde summit začíná.

Úspěch dohody o reformách zdaleka není jistý

Reformu dosavadního postavení Británie v Unii slíbil britským voličům premiér David Cameron před tím, než vyhlásí v zemi referendum o setrvání v EU. Po měsících jednání je na stole obrys dohody, sám předseda summitů Donald Tusk ale varoval, že finální úspěch zdaleka není zaručen.

Mezi sporné body patří otázky spojené s volným pohybem osob a britskou snahou omezit některé sociální dávky lidem z jiných zemí Unie, kteří na ostrovech pracují. Další nevyřešené body se týkají snahy Londýna vyvázat se z povinnosti spolupráce na „stále těsnější Unii“ a budoucí podoby vztahů Británie, která má výjimku z eura, s eurozónou. Je pravděpodobné, že o detailech se bude jednat dlouho.

Téma migrační krize bude vedle brexitu tím méně komplikovaným

Lídři osmadvacítky budou na dvoudenním summitu jednat také o dalším postupu v boji proti migrační krizi. Německá kancléřka Angela Merkelová navrhuje pro zlepšení situace vytvoření bezletové zóny nad Sýrií. Sobotka pak hodlá prezentovat závěry summitu visegrádské čtyřky, podle nichž je nutné podpořit Turecko s Řeckem, nebo vytvořit záložní plán. Tím by mělo být zastavování běženců na hranicích Bulharska a Makedonie.

Podle Merkelové nemají kdysi vyzdvihované kvóty na rozdělení uprchlíků v tuto chvíli smysl. „Aby bylo jasno - úspěch a neúspěch tohoto setkání nezáleží na kvótách. Udělali bychom ze sebe hlupáky, kdybychom přijali další kvóty - i když jsme ještě nerozdělili 160 tisíc uprchlíků z předchozí dohody. Dělali bychom druhý krok ještě před prvním,“ prohlásila.

Český prezident Miloš Zeman po pražské schůzce se svým slovinským protějškem Borutem Pahorem uvedl, že migrační krize není minulostí, ale může být hrozivou budoucností. Instituce Evropské unie musí podle něj přejít od slov k činům. Pahor řekl, že některá stanoviska V4 k migraci se od slovinských liší. Pahor například chce, aby si evropské země uprchlíky rozdělily. Přijetí aspoň minimálního počtu běženců v rámci kvót je podle něj nezbytnou součástí hledání kompromisu v řešení migrační krize.

Podle Sobotky je prioritou ČR, aby Řecko a Turecko plnily své závazky

Prioritou České republiky i zemí visegrádské čtyřky je, aby Řecko zvládalo lépe ochranu své hranice s Tureckem a aby Turecko naplňovalo dohodu, kterou s Evropskou unií loni uzavřelo. Pokud Řecko a Turecko své závazky nebudou plnit, je třeba přistoupit k takzvanému plánu B, tedy vzniku nové schengenské hranice severně od Řecka, řekl při příchodu do bruselského paláce Justus Lipsius Sobotka.

O požadavcích Británie na reformu jejího vztahu s Evropskou unií se chce Sobotka dohodnout už na summitu. „Nemyslím si, že ta jednání lze nějakým zásadním způsobem protahovat. Budeme chtít dohodu tady, ale to, co je na stole, zatím České republice nevyhovuje,“ uvedl premiér. Česko se podle premiéra především obává, že po vzoru Británie by mohly začít další země indexovat vyplácené dětské přídavky směrem dolů, což by se prý výrazně dotklo i českých občanů pracujících v zahraničí. „Naším cílem je, abychom pokud možno co nejvíce omezili potenciální negativní dopady na občany České republiky,“ řekl Sobotka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 8 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 9 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 9 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 12 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...