Oslo - „Provedl jsem nejsofistikovanější a nejpůsobivější politický útok v Evropě od druhé světové války,“ prohlásil dnes před soudem v Oslu Anders Behring Breivik, který dostal poprvé příležitost vysvětlit politické motivy atentátů, při nichž vloni 22. července zabil 77 lidí. Proces dnes pokračuje druhým dnem, Breivikovy výpovědi ale média nepřenášejí. Jednání bylo hned na úvod na 30 minut přerušeno a jeden z přísedících soudců byl následně odvolán, protože loni na webu napsal, že trest smrti je pro Breivika jediný spravedlivý.
Breivik dnes stejně jako včera po příchodu do soudní síně pozvedl pravici se zaťatou pěstí. K soudu přišel s úsměvem a při své obhajobě prohlásil, že by útoky spáchal znovu. Skončit život ve vězení či zemřít pro svůj lid je podle něj „ta největší čest“. Jelikož není možná pokojná revoluce, je podle něj násilí jedinou možností. „To nebyly žádné nevinné děti, ale političtí aktivisté, kteří pracují pro multikulturalismus,“ řekl o obětech masakru, který spáchal na ostrově Utöya v době konání mládežnického tábora vládní Norské strany práce. Sociálnědemokratickou mládežnickou organizaci přirovnal Breivik k Hitlerjugend. Mládež Norské strany práce je podle něj naivní a indoktrinovaná.
„Zabití 70 lidí může předejít občanské válce,“ konstatoval Breivik s tím, že jednal „jménem dobra, nikoli zla“. V předem připraveném prohlášení uvedl, že hovoří jako velitel norského a evropského protikomunistického hnutí odporu a protiislámské organizace templářských rytířů. Prokuratura ale již dříve odmítla, že by taková skupina existovala, a vyjádřila přesvědčení, že Breivik jednal osamoceně.
Geir Lippestad, obhájce Breivika:
„Vysvětlil, proč to udělal a co stojí za jeho svébytným pohledem na svět. To jsou důležité informace. V dalších dnech bude muset odpovídat na otázky žalobců i otázky obhajoby. I když je těžké to poslouchat, tak je důležité, že měl možnost promluvit.“
Na výpověď 33letého pravicového extremisty, jenž tvrdí, že je ve válce za záchranu Evropy před multikulturalismem a islámem, je vyhrazeno pět jednacích dní. Na rozdíl od pondělního prvního dne procesu se už před soudem nepouštějí obrazové či zvukové záznamy. Ty v pondělí vyvolaly silné pohnutí mezi pozůstalými po obětech. Soud také s ohledem na příbuzné obětí rozhodl, že Breivikovy výpovědi nesmějí přenášet média.
Breivik před dnešním jednacím dnem slíbil, že zmírní svůj slovník s ohledem na pozůstalé po obětech, příliš to ale nedodržoval. Jeho proslov před soudem trval asi hodinu. Předsedkyně senátu Wenche Elisabeth Arntzenová se ho sice pokusila několikrát přerušit, nakonec jej ale nechala prohlášení přečíst celé. „Je pro mne klíčové, abych mohl objasnit důvod a motiv,“ zdůraznil obžalovaný. Zbytku života stráveného ve vězení se údajně nebojí: v žaláři se totiž podle svých slov narodil, protože mu Norsko nedovolilo řídit se podle jeho přesvědčení.
Prohlášení si prý Breivik připravil sám. „Bylo to jeho přání, nijak jsme to neredigovali,“ prohlásil jeden z Breivikových obhájců Geir Lippestad. Po dnešním jednání byl Breivik unavený, ale spokojený, oznámili dnes na tiskové konferenci obhájci. Breivikův manifest pro žalobce nebyl nic nového. Důležitější je podle nich jeho život v posledních letech, na nějž se zaměří, a nebudou proto tolik zkoumat dětství. Žalobci dnes pokládali víc osobních otázek.
Přísedící soudce Indrebö byl odvolán
Breivikovi obhájci, žalobci i právníci zastupující oběti útoků se dnes shodli na tom, že Thomas Indrebö nemůže pokračovat ve své roli soudce z lidu v pětičlenném senátu. Indrebö přiznal, že bezprostředně po útocích 23. července ve 14:34 napsal ze svého facebooku v internetové diskusi pod článkem v deníku Verdens Gang: „Trest smrti je v tomto případu jediný spravedlivý!!!“ Dnešní jednání proto bylo hned na úvod na 30 minut přerušeno a Indrebö byl z funkce přísedícího soudce odvolán. Nahradila ho záložní soudkyně z lidu Elisabeth Wislöffová, která rovněž jednání od pondělka v soudní síni sledovala. Indrebö byl jedním ze tří soudců z lidu v pětičlenném senátu.
Breivik: Muslimové zaplavili naší krví Madrid, Londýn a Paříž
Breivik bere celý soudní proces jako pódium a prostor pro šíření svých myšlenek. Norské úřady se na jedné straně snaží dát Breivikovi možnost hájit se a říct u soudu, co chce, jak na to má podle norských zákonů právo. Na druhé straně mu nechtějí dát úplně otevřený prostor k šíření jeho propagandy, proto také jeho dnešní výpověď nepřenášela média. Kritici totiž upozorňují, že se Breivikovi poskytuje na jeho výpovědi příliš mnoho místa.
Anders Breivik před soudem:
„Útoky z 22. července byly preventivními útoky na obranu rodilých Norů. Jednal jsem v naléhavé situaci jménem svého lidu, své kultury a své země. Žádám proto, abych byl zproštěn viny.“
„Lidé, kteří mě označují za ďábla, mají na mysli, že ďábelský a násilný byl můj čin… Pokud je někoho možné označit za ďábla, pak jsou to sociální demokraté a marxisté, kteří chtějí přetvořit své země v multikulturní společnosti, aniž se přitom zeptali na názor jejich obyvatel.“
„Ano, udělal bych to znovu, protože zločiny vůči mému lidu ze strany muslimských imigrantů jsou mnohokrát horší,“ řekl Breivik. „Potoky krve prolité muslimy“ již podle něj zaplavily evropská města jako Madrid, Londýn či Paříž. „Co je to za demokracii, když norský lid nebyl nikdy osloven v referendu na téma přijetí tolika cizinců? Existuje riziko, že Norové budou ve své vlastní metropoli, ve své vlastní zemi v budoucnu menšinou… Jediné, co nám pak zůstane, bude sushi a ploché obrazovky,“ prohlásil.
Breivik první den procesu téměř neprojevoval emoce a zopakoval, že ačkoli zabíjel, cítí se nevinný, protože prý jednal v sebeobraně. Atentátníkovi obžalovanému z teroristických činů hrozí 21 let vězení. Pokud by však byl shledán nesvéprávným, což si sám nepřeje, soud by ho poslal do psychiatrické léčebny. Norsko nepoužívá trest smrti - v současnosti je nejvyšším trestem právě 21 let vězení, který lze opakovaně prodlužovat až na doživotí.
Podle expertů je Breivikovo promo video propagandistické a amatérské
Breivik v pondělí na úvod procesu nedával před soudem znát žádné emoce; slzy mu vyhrkly až v okamžiku, kdy viděl vlastní propagandistické video. Analytici vyjádřili přesvědčení, že jeho pláč ukazuje, že je na své hrůzné činy hrdý. Podle odborníků je videonahrávka amatérská, politováníhodná a místy působí směšně; jde o typickou propagandu, která zjednodušuje a zkresluje skutečnosti a je směsicí pravd a lží.
První část filmu vykresluje typický obraz nepřítele v tomto prostředí. Pojednává o tom, jak marxisté infiltrovali společnost v západním světě a přispěli k muslimské okupaci Evropy. Ve druhé části se Breivik zabývá osobnostmi, které považuje za velké evropské hrdiny - převážně jde o lidi, kteří byli ve své době ve válce s muslimy. Ve třetí části filmu pak představuje osobní výklad obrazu světa a začíná mluvit o řádu templářských rytířů.
Přímo v soudní síni sleduje proces i muž, kterého vrah označil za svůj hlavní cíl - předseda norské labouristické mládeže Eskil Pedersen. Dvaadvacátého července byl na ostrově, ale Breivikovým střelám unikl. „Hodně se mě to dotklo. Ale žiju a jsem za to rád. Celý život budu bojovat za věci, proti kterým on stojí,“ prohlásil. Vrahovy reakce a výpovědi sleduje z pouhých několika metrů. „Byl to těžký den. Jsem plný dojmů. Ale je dobře, že soud začal teď. Je to správné,“ poznamenal Pedersen. I přes bolestné vzpomínky vidí naději. Otřesná událost cíl nesplnila. Mladé Nory od politiky neodradila. Naopak chtějí pokračovat v tradici a tábor na ostrově uspořádat znovu.
Björn Magnus Jacobsen Ihler:
„Je těžké sedět ve stejné místnosti s mužem, který zabil hodně mých přátel a pokusil se zabít i mě. Ale současně je dobré ho vidět v téhle pozici, protože vypadá mnohem slabší než na ostrově. Už mi nemůže ublížit.“
Memento Breivikova řádění přímo v srdci norské metropole zůstane ještě dlouho poté, co bude s největší pravděpodobností odsouzen strávit dlouhá léta ve vězení, nebo léčebně. Stopy po výbuchu v centru Osla zůstávají jasně patrné. Úřady si daly za úkol letos vyměnit nejmíň 800 oken. Vládní čtvrť dostala obrovský zásah. Výbuch zničil čtrnáct ze sedmnácti ministerstev – a také zhruba 6 tisíc pracovních míst. Většina se zatím řeší provizorně. Co bude s někdejším sídlem premiéra, se zatím nerozhodlo. „Přišli s dvěma možnostmi: buď budovu strhnout a postavit něco nového, nebo ji opravit. Veřejnost je v názoru rozdělená. Je to padesát na padesát,“ konstatoval Frank Rossavik, politický analytik.
