Biden navrhuje zdanění bohatých jako plán, jak snížit rozpočtový deficit

Americký prezident Joe Biden představil svůj rozpočtový plán, který by v příštím desetiletí měl snížit deficit o 2,9 bilionu dolarů (64,7 bilionu korun). To je vyšší cíl, než jaký slíbil ve svém projevu minulý měsíc, kdy uvedl, že plánuje snížení deficitu o dva biliony USD. Plán počítá hlavně s vyššími daněmi pro bohaté. Je však již jasné, že republikáni, kteří mají většinu ve Sněmovně reprezentantů, návrh odmítnou.

Bidenův desetiletý rozpočtový plán se točí převážně kolem myšlenky zdanění bohatých, které by pomohlo financovat programy pro střední třídu, starší lidi a rodiny. Často mluví o tom, že firmy a bohatí musí platit svůj spravedlivý podíl.

Navrhuje, aby miliardáři platili minimálně 25procentní daň a zdvojnásobení daně z kapitálových výnosů z dvaceti procent na čtyřicet. Kromě toho chce čtyřnásobně zvýšit daň ze zpětného odkupu akcií, která je aktuálně na jednom procentu.

Návrh rozpočtu celkově očekává dodatečné daňové příjmy 4,7 bilionu a úspory 800 miliard dolarů díky změnám ve vládních programech. Biden ale také požaduje nové výdaje 2,6 bilionu dolarů.

V příštím fiskálním roce, který začne 1. října, chce Bidenova vláda zvýšit rozpočtové výdaje o osm procent na 6,88 bilionu dolarů. Výdaje na obranu mají vzrůst o 3,3 procenta na 886 miliard. Příjmy mají činit 5,04 bilionu. Deficit by se tak zvýšil na 1,85 bilionu z 1,57 bilionu dolarů.

Republikáni s plánem nesouhlasí

Bidenův návrh se letos v Kongresu setkává s tvrdým odporem, protože republikáni v listopadových volbách získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů. Velká část návrhů z plánu rozpočtu tak zřejmě nebude přijata.

Zvýšení daní zahrnuje zrušení části daňových škrtů z roku 2017, které učinil tehdejší prezident Donald Trump, protože nižší daně nepřinesly růst, který Trump sliboval. Biden navrhuje nové daně pro miliardáře a zvýšení sazby daní z příjmu právnických osob a daně ze zahraničních zisků amerických nadnárodních firem. Chce také zvýšit horní mezní sazbu daně u příjmů nad 400 tisíc USD a zrušit zvýhodněnou sazbu pro příjmy z kapitálových výnosů pro domácnosti s příjmem nad jeden milion USD.

Návrh zahrnuje také nové výdaje 2,6 bilionu USD včetně obnovení rozšířené daňové úlevy na děti až na 3600 USD na dítě ze současných 2000 USD.

V době zvýšeného napětí s Ruskem a Čínou návrh rozpočtu v příštích deseti letech počítá s poklesem vojenských výdajů v poměru k výkonu americké ekonomiky. Federální výdaje však mají činit zhruba čtvrtinu ekonomického výkonu kvůli vyšším výdajům na sociální a zdravotní pojištění. Tím se prakticky zachovává stejná velikost vlády jako v současnosti.

Rozpočtový plán bude důležitý pro příští volby

Republikáni požadují přísné škrty ve výdajích výměnou za zrušení zákonného limitu pro zadlužování vlády. Zatím však nemají žádný protinávrh pro plán předložený Bidenem a jediné, co uvádějí, je, že odmítnou plán zvýšit daně pro bohaté. Tento plán by mohl být jedním z hlavních politických bodů případné Bidenovy prezidentské kampaně za znovuzvolení v roce 2024. Biden však zatím nepotvrdil, zda bude o znovuzvolení usilovat.

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy prohlásil, že prezidentem navržené snížení deficitu je nedostatečné. Vyzval k tomu, aby se vláda USA vydala cestou vyrovnaného rozpočtu.

„Republikáni v Kongresu neustále tvrdí, že chtějí snížit deficit, ale nepředložili žádný komplexní plán, který by ukazoval, co sníží,“ řekla ředitelka Úřadu pro řízení a rozpočet Shalanda Youngová. „Těšíme se, až uvidíme jejich rozpočet, aby ho Američané mohli porovnat s tím, co předkládáme dnes.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu pohřbu svého otce

Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu šestidenních smutečních obřadů věnovaných jeho otci Alímu, napsala ve čtvrtek BBC. Bývalý nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, zabitý 28. února při prvních izraelsko-amerických úderech na Teherán, byl nad ránem pohřben ve městě Mašhad na severovýchodě Íránu. S odvoláním na íránská státní média o tom informovaly světové tiskové agentury. Nejasnosti panují ohledně osudu Chameneího mladšího, který se od březnového jmenování do nejvyšší funkce v teokratickém režimu na veřejnosti neobjevil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí červnového zemětřesení ve Venezuele stoupl nejméně na 3889

Počet obětí dvojice zemětřesení, které v červnu zasáhly Venezuelu, stoupl nejméně na 3889, oznámila ve čtvrtek večer podle agentury AFP venezuelská vláda. Předchozí bilance ze středy uváděla 3811 mrtvých. Počet evidovaných zraněných zůstává již několik dní beze změny na 16 740, o střechu nad hlavou přišlo bezmála 18 tisíc osob.
před 5 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 7 hhodinami

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů, řekla představitelka OSN

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily, sdělila ve čtvrtek podle agentury Reuters Radě bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary di Carlová, podle níž jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců plnohodnotné ruské invaze. Té se Ukrajina brání od února 2022.
před 8 hhodinami

Útočník z bavorského gymnázia je ve vazbě

Šestnáctiletý mladík, který ve středu v areálu gymnázia v bavorském Schongau nožem těžce zranil dvě 13leté dívky, je ve vyšetřovací vazbě. Je podezřelý mimo jiné z pokusu o vraždu ve dvou případech, sdělily ve čtvrtek dle agentury DPA policie a státní zastupitelství.
před 8 hhodinami

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 9 hhodinami

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 12 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.