Antverpy – Mimořádné soutěžní klání s odborným podtextem uspořádali vědci ze zoologické zahrady v belgickém Planckedaelu. Aby prověřili inteligenci primátů, postavili proti sobě v šesti disciplínách skupiny šimpanzů učenlivých a šimpanzů bonobo. Vítězem se navzdory očekávání stali bonobové, a to zejména díky matriarchálnímu řízení opičí tlupy.
Šimpanzi bonobo pocházejí z Demokratické republiky Kongo a říká se jim také šimpanzi trpasličí; narozdíl od šimpanzů učenlivých, kteří váží až 75 kilogramů, dosahují bonobové maximálně 50 kilogramů váhy. Rozdíl mezi oběma druhy spočívá také v tom, že narozdíl od šimpanzů učenlivých chodí vzpřímeně, skupině vládne samice a významnou roli v jejich společnosti hraje pohlavní styk. Šimpanzí genetická výbava je z 98,4 procent shodná s tou lidskou.
Vedle vědeckého charakteru měla „opičí soutěž“ také ochranářský rozměr. Pořadatelská Královská zoologická společnost v Antverpách chtěla kláním lidoopů upozornit na ohrožení bonobů v jejich domovině. V deštných pralesích je loví kvůli masu, které v Kongu považují za delikatesu, a na světě jich tak zůstává zhruba 35 tisíc.
Soutěž, kterou musely oba druhy v planckedaelské zoo absolvovat, sestávala z šesti disciplín a každý úkol měl pevně stanovený časový limit. Zoologové favorizovali šimpanzi učenlivé, a to zejména díky jejich schopnosti pracovat z nástroji, nakonec ale ve čtyřech disciplínách zvítězili bonobové.
„Když soutěž začala, vážně jsem si myslel, že šimpanzi z ní vyjdou jako velké hvězdy. Že ukážou, jak umějí používat nástroje. Víme, že to dělají v africké divočině, zatímco bonobové ne. Ale jak klání pokračovalo, bylo jasné, že jeden z bonobů – samice Djanoa – si s každou krabičkou, kterou jsme jí dali, hrála velmi dobře. Šimpanzi na druhou stranu velmi rychle ztratili zájem,“ uvedl biolog Jeroen Stevens, který se zabývá chováním a motivací zvířat.
Samice jsou trpělivější i zručnější než samci
Výzkumy ukázaly, že samice opic jsou v používání nástrojů zručnější než samci. „Djanoa ze soutěže vyšla jako nejinteligentnější primát na světě. Spíš bych ji ale nazval nejvytrvalejší opice na světě. Podle mě většina bonobů a šimpanzů rozumí hlavolamům, takže jsou stejně chytří. Vědí, co musejí udělat, ale nikdo nebyl tak motivovaný jako Djanoa, která prokázala obrovskou vytrvalost,“ dodal Stevens.
Případ samice Djanoby také zoology motivovala k dalšímu bádání, a sice, zda mají opice stejně jako lidé různé vlastnosti. „Zjistili jsme, že jeden lidoop může být velice inteligentní a druhý zas tolik ne. Jsou v tom velké rozdíly. Možná se tu dá dokonce hovořit o osobnostech - to je studie, na které právě pracujeme,“ doplňuje Stevens.
