Kancléřka Angela Merkelová by měla na vlastní kůži pocítit dopad uprchlické krize, řekl si nejvyšší představitel bavorského Landshutu a poslal do Berlína autobus s třemi desítkami migrantů. Svou akcí prý chtěl spolkové vládě jasně ukázat, že není možné s imigrační politikou pokračovat tak jako dosud.
Hlavní tíži uprchlické krize nese v Německu právě Bavorsko. Podle landshutského okresního rady Petera Dreiera pokládá spolková vláda problém s příchodem běženců za vyřešený, protože se v posledních měsících výrazně snížil počet příchozích. Kabinet si však prý neuvědomuje, že Bavorsko je uprchlíky přetíženo, protože se zatím nepodařilo všechny zaregistrovat, takže v největší spolkové zemi musejí zůstat a nemohou pokračovat do jiných částí Německa.
„Konec uprchlické vlny není v dohledu, kapacity na důstojné ubytování se v naší zemi rychle blíží ke konci a zatím jsem si nevšiml, že by se stavěly nové byty pro přistěhovalce,“ řekl Dreier novinářům v autobuse, který po desáté hodině vyjel z Landshutu a v šest večer dorazil do Berlína.
Tři desítky uprchlíků se k cestě do Berlína přihlásili dobrovolně, většina jich ale nevěděla, že se stali součástí politické demonstrace proti Merkelové. Té jsou prý naopak vděční za to, že jim umožnila do Německa vstoupit.
Po příjezdu ke kancléřství běženci přestoupili do jiného připraveného autobusu, který je dopravil do jedné z berlínských ubytoven. Úřady neupřesnily, kde budou ubytováni. Příjezd uprchlíků provázela i malá demonstrace proti politice kancléřky a za uzavření hranic, podle televizních záběrů však na místě bylo víc novinářů než demonstrantů.
Dreier vypravením autobusu s běženci do Berlína vyhrožoval už v říjnu. „Pokud by Německo přijalo milion uprchlíků, pak by jich podle matematického přepočtu připadalo na můj okres 1800. Ty přijmu, všechny ostatní pošlu autobusem na kancléřství,“ řekl tehdy.
Bavorská vláda se snažila Dreiera od jeho záměru odradit. Zemská ministryně pro sociální věci Emilia Müllerová ho dokonce varovala, že jeho počínání je protiprávní. Podle Dreiera se však vše děje v rámci zákonů, protože všichni běženci byli s cestou do Berlína srozuměni a na cestu se vydali dobrovolně. Autobus okresní rada zaplatil ze svého, nepoužil na jeho vypravení prostředky okresu.
Živo v Berlíně nebylo jen díky mediálně vděčné akci lokálního bavorského politika, ale i ve Spolkovém sněmu, kde poslanci schvalovali vznik takzvané občanky pro běžence - dokladu, bez něhož se v podstatě neobejdou a který má úřadům ulehčit jejich identifikaci a registraci. Návrh, který naopak zatím nemá šanci na úspěch, je iniciativa několika desítek poslanců volajících po úplném uzavření německých hranic pro migranty.
Merkelové poprvé vyčinil také Schröder
Vstřícnou azylovou politiku kacléřky Merkelové poprvé otevřeně kritizoval i její sociálnědemokratický předchůdce v úřadu Gerhard Schröder. V rozhovoru poskytnutém pátečnímu vydání deníku Handelsblatt označil ničím neomezené přistěhovalectví za chybu. Neomezenou kapacitu podle něj nemá ani tak silná země jako Německo.
„Kapacity při příjmu, zásobování a integraci uprchlíků v Německu jsou omezené," uvedl Schröder s tím, že myslet si cokoli jiného je iluze. „Člověk získává dojem, jakoby národní hranice už neměly vůbec žádný význam. To je ale nebezpečné a není to ani správné," dodal politik.
Rakousko vyzvalo Berlín, aby vyslal své policisty na Balkán
Do Německa loni přišlo zhruba 1,1 milionu běženců. Většina z nich vstoupila do země přes rakousko-bavorskou hranici, v říjnu to bylo až 10 tisíc lidí denně. V posledních měsících se počet příchozích snížil na zhruba tři tisíce denně a policie navíc denně vrací do Rakouska stovky lidí, kteří nechtěli v Německu žádat o azyl, ale mířili dál na sever.
„Pokud jich bude Německo zpátky posílat tolik, kolik jen půjde, a totéž udělá Rakousko, tak Slovinsko do dvou dnů zkolabuje,“ prohlásil velitel hornorakouské policie Andreas Pilsl. Vídeň chce proto poslat své policisty na Balkán, aby co nejdříve identifikovali migranty bez šance na azyl, a ke stejnému postupu vyzývá i Německo.
Svůj postoj začíná měnit i Evropská komise. Přiznává, že uprchlické kvóty zatím nefungují, tlačí na zlepšení ochrany evropských hranic a za cíl si dala významně snížit proud ekonomických migrantů do EU. „Tady prostě není místo pro lidi, kteří přicházejí za lepším životem, a přitom budou destruovat Evropu. Ty počty jsou skutečně enormní,“ říká eurokomisařka Věra Jourová.
Dánsko chce migrantům částečně konfiskovat majetek
Také Dánsko už dlouho dává najevo, že nečeká na uprchlíky s otevřenou náručí. Nyní jim chce dokonce částečně konfiskovat majetek. Podle kritiků jde o extrémní krok, který připomíná praktiky nacistického Německa. Původní návrh Kodaň jen lehce zmírnila: Tvrdí, že množství uprchlíků podle současných pravidel přestává zvládat a letos čeká dalších 25 tisíc žádostí.
Policejní bezpečnostní prověrky jsou pro žadatele o azyl povinné, brzy by jim ale mohly úřady prohledávat i zavazadla. Vláda chce uprchlíkům nechávat v přepočtu jen 35 tisíc korun – v hotovosti a cennostech. Výjimkou mají být jen mobilní telefony, snubní prsteny nebo hodinky. Zbytek má alespoň částečně pokrýt ubytování a lékařskou péči.
„Myslím, že ze Švédska máme případ, kdy žadatelé o azyl přistáli v soukromých letadlech, která si pronajali. Na základě takových příběhů říkáme, že pokud jako žadatel o azyl přistanete v Dánsku se soukromým letadlem, pak se o sebe určitě po nějakou dobu dokážete postarat,“ argumentuje mluvčí dánské vlády Marcus Knuth.
Dnes sjednocování rodin uprchlíků trvá maximálně rok, mohlo by to ale být až o dva roky déle, pokud parlament schválí balík opatření, který má jediný cíl – omezit počet žadatelů o azyl.
