Austrálie má první premiérku, svět tento týden už třetí

Canberra - Austrálie má poprvé v premiérské funkci ženu. Kevina Rudda nahradila jeho první náměstkyně Julia Gillardová. Rudd rezignoval na šéfa vládní Australské labouristické strany (ALP) poté, co jeho popularita v posledních týdnech prudce klesla a strana se obávala porážky v podzimních volbách. ALP si pak jednomyslně zvolila do svého čela 48letou Gillardovou. Ta se stala nejen první australskou premiérkou, ale tento týden prakticky už třetí ženou na světě, která se postaví do čela vlády - po své finské kolegyni Mari Kiviniemiové, která je premiérkou od úterka, a Ivetě Radičové, která byla ve středu pověřena sestavením nové slovenské vlády.

Rudd se k rezignaci rozhodl krátce před hlasováním o jeho setrvání ve funkci šéfa ALP, když zjistil, že nemá šanci na úspěch. Jeho popularita v minulých týdnech výrazně poklesla a ALP se obávala porážky v nadcházejících volbách, které se budou konat již na podzim tohoto roku. Gillardová byla vzápětí po Ruddově odstoupení z vedení ALP jednomyslně zvolena za předsedkyni strany, automaticky se pak stala i šéfkou vlády. „Cítím se (volbou) velmi poctěna,“ uvedla.

Právnička Gillardová pochází z levé frakce ALP, dlouhou dobu byla aktivní v odborech. V Ruddově vládě byla zodpovědná mimo jiné za resorty vzdělání a práce. Úspěšně se zasadila například o reformu vzdělávání.

Za hlavní body svého programu si nová premiérka vytyčila napravit chyby, které jejího předchůdce stály křeslo - prosadit zákony o obchodování s emisemi skleníkových plynů a obnovit jednání o daňové reformě těžebního průmyslu. Ihned po svém zvolení oslovila zástupce uhelných společností. Výměnou za zrušení štvavé mediální kampaně chce obnovit jednání o rozumném zdanění těžby nerostných surovin. Zástupci důlních společností tento krok uvítali.

Přehled žen, které v současné době stojí ve světě v čele státu či vlády:

Královny:
Británie - Alžběta II., od února 1952
Dánsko - Margrethe II., od ledna 1972
Nizozemsko - Beatrix, od dubna 1980

Prezidentky:
Irsko - Mary McAleeseová, od listopadu 1997
Finsko - Tarja Halonenová, od března 2000
Filipíny - Gloria Macapagalová-Arroyová, od ledna 2001
Libérie - Ellen Johnsonová-Sirleafová, od ledna 2006
Švýcarsko - Doris Leuthardová, od ledna 2010 (na rok)
Indie - Pratibha Pátilová, od července 2007
Argentina - Cristina Fernándezová (Kirchnerová), od prosince 2007
Litva - Dalia Grybauskaitéová, od července 2009
Kostarika - Laura Chinchillová, od května 2010

Premiérky:
Německo - Angela Merkelová, od listopadu 2005
Bangladéš - Šajch Hasína Vadžídová, od ledna 2009
Island - Jóhanna Sigurdardóttirová, od února 2009
Chorvatsko - Jadranka Kosorová, od července 2009
Kyrgyzstán - Roza Otunbajevová, předsedkyně prozatímní vlády, má i prezidentské pravomoci, od dubna 2010 (do úřadu se dostala po státním převratu)
Trinidad a Tobago - Kamla Persadová-Bissessarová, od května 2010
Finsko - Mari Kiviniemiová, od června 2010
Austrálie - Julia Gillardová, od června 2010
Slovensko - (Iveta Radičová, designovaná premiérka od června 2010)

Generální guvernérky:
Svatá Lucie - Pearlette Louisyová, od září 1997
Kanada - Michaëlle Jeanová, od září 2005
Antigua a Barbuda - Louise Lakeová-Tacková, od července 2007
Austrálie - Quentin Bryceová, od září 2008

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 3 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 4 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 5 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 7 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...