Arménský premiér Serž Sargsjan rezignoval. Proti premiérovi déle než deset dní protestovaly v Jerevanu tisíce lidí, podle kterých si Sargsjan změnou politického systému chtěl uzurpovat moc. V pondělí se k nim znovu přidal i opoziční předák Nikol Pašinjan, kterého bezpečnostní složky propustily z cely předběžného zadržení, kde byl od neděle. V pondělí následně odstoupila i arménská vláda.
„Vzniklá situace má několik řešení, ale ani jednoho z nich se nezúčastním. Netýká se mě. Opouštím post šéfa státu, pozici premiéra,“ oznámil Sargsjan. Uvedl také, že lídr protestů Pašinjan „měl pravdu,“ zatímco on „se mýlil“.
„Hnutí ulice se postavilo vůči mému setrvání ve funkci a já plním jeho požadavek. Mír, harmonii a logiku naší zemi,“ řekl také odstupující premiér.
Předseda vlády, který do funkce nedávno vstoupil po deseti letech v úřadu prezidenta, prosadil loni v Arménii zrušení prezidentského systému a jeho nahrazení systémem parlamentním. Sargsajn přitom dříve slíbil, že o post premiéra usilovat nebude. Podle opozice si chtěl obsazením funkce uzurpovat moc.
„Je to trochu paradox, protože z našeho středoevropského vnímání vypadá parlamentní systém vždycky demokratičtěji než prezidentský, ale v tomto konkrétním případě se ukazuje, že to bylo přesně naopak. Opozice Sargsjanovi vyčítala, že nešlo o zlepšení arménské demokracie, ale o jeho osobní mocenský zájem,“ uvedl ve vysílání ČT24 komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
Funkci premiéra bude dočasně vykonávat první vicepremiér Karen Karapetjan, podle arménské ústavy ale musí společně s premiérem odejít celá vláda, podotkl ve vysílání ČT24 zpravodaj ČRo Martin Dorazín. „Vládnoucí koalice, která má v parlamentu většinu se pravděpodobně pokusí nahradit Sargsjana nějakým jiným politikem a zdá se, že to bude nepřijatelné i pro protestující,“ dodal Dorazín.
A tak se také stalo - poté, co arménský prezident podepsal výnos po přijetí demise premiéra Sargsjana, odstoupila v pondělí i arménská vláda.
Opoziční lídr a dva další poslanci byli propuštěni
Demonstranti jedenáct dní blokovali jerevanské centrum a žádali Sargsjanovo odstoupení. Protesty se konaly i v dalších aménských městech.
Masové protesty organizuje opoziční předák Nikol Pašinjan, který se v neděli se Sargsjanem krátce sešel. Když ale trval na tom, že bude jednat výlučně o odstoupení šéfa kabinetu, Sargsjan schůzku ukončil.
Do ulic pak vyšly desetitisíce lidí. Policie vzápětí proti účastníkům protestů tvrdě zakročila. Zadrženo bylo přibližně 200 lidí, mezi nimi i Pašinjan a další dva poslanci.
V pondělí se k demonstrantům přidaly zhruba i dvě stovky vojáků, během dne pak byli Pašinjan i další dva zadržení poslanci propuštěni. Pašinjan už na podvečer oznámil „vítězný mítink“. Desítky tisíc lidí v centru Jerevanu v pondělí slavily Sargsjanovu demisi, sváteční ovzduší vládlo i v dalších arménských městech.
Jednání opozice s vládou o pokojné změně režimu v Arménii mají pokračovat ve středu. Protestní hnutí podle vůdce opozice usiluje o předčasné volby. „Ve středu v 10 hodin (09:00 SELČ) budeme pokračovat v jednáních o pokojné změně u moci s Karenem Karapetjanem. Myslím, že po demisi premiéra Sargsjana úřady chápou, že naše akce budou pokračovat tak, jak jsme oznámili. Dosáhneme předčasných parlamentních voleb,“ prohlásil opoziční předák Nikol Pašinjan.
„Arménie, budeme s tebou navždy,“ zaznělo z Ruska
Arménie patří k nejbližším spojencům Ruska a je také členem Euroasijské hospodářské unie. V Arménii se nachází také ruská základna. Rusko se k dění v Arménii nechtělo podrobněji vyjadřovat. „Je to výlučně vnitřní záležitost Arménie - to je je vše, co mohu říci,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku, zda Moskva vidí hrozbu destabilizace regionu a zda míní zasáhnout.
„Proč by Moskva měla zasahovat? Hypotetické úvahy jsou zde naprosto nemístné,“ dodal. Rusko podle mluvčího situaci v Arménii pozorně sleduje. Dotazy ohledně „mimořádného režimu“ na ruské vojenské základně v Arménii Peskov odkázal na ministerstvo obrany.
„Arménie, Rusko bude navždy s tebou!“ vzkázala přes facebook mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Poslanec vládní strany Jednotné Rusko Konstantin Zatulin listu Kommersant řekl, že Arménii čeká období nejistoty a že dosud nelze říci, zda se protestující spokojí se Sargsjanovou demisí, anebo se pokusí sami uchopit moc.
- Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Hraničí s Íránem, Ázerbájdžánem, Gruzií a Tureckem. Je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska, které má v Arménii vojenskou základnu. Rusko se ale v posledních letech potýkalo s ekonomickým propadem, což pocítila i Arménie.
- Ázerbájdžán a Turecko uzavřely kvůli válce o Karabach s Arménií své hranice, v pozadí roztržky s Tureckem ale stojí především arménské obvinění, že Turecko nese odpovědnost za masakry a deportace Arménů, které se před sto lety staly v posledním období rozpadající se Osmanské říše a při nichž přišlo o život 1,5 milionu lidí. Turecko ovšem odmítá pojem genocida a připouští nejvýše půl milionu obětí.
Narodil se 30. června 1954 v Stěpanakertu, správním středisku Náhorního Karabachu, ázerbájdžánské enklávy s převahou arménského obyvatelstva. Během války o Náhorní Karabach s Ázerbájdžánem byl velitelem karabašské domobrany.
V roce 1979 vystudoval Serž Sargsjan filologii na Jerevanské státní univerzitě, v letech 1972 až 1974 sloužil jako voják základní služby v Rudé armádě.
Politickou kariéru zahájil v letech 1979 až 1988 v komsomolských a komunistických orgánech Stěpanakertu. V roce 1990 se stal arménským poslancem, v 90. letech postupně zastával funkce arménského ministra obrany, ministra vnitra a ministra národní bezpečnosti. V letech 1999 až 2007 byl také tajemníkem vlivné Národní bezpečnostní rady a od roku 2000 byl současně ministrem obrany. Do čela vlády poprvé nastoupil v roce 2007 po úmrtí svého předchůdce Andranika Markarjana.
Od dubna 2008 byl prezidentem Arménie. V letošních volbách hlavy státu, ve kterých v březnu zvítězil Armen Sarkisjan, již podle ústavy nemohl kandidovat a v dubnu ho parlament zvolil premiérem.
Loni prosadil zrušení prezidentského systému a jeho nahrazení systémem parlamentním. Podle opozice si tím chtěl udržet vliv nad politikou. Sargsjan obvinění odmítá a označuje změny ústavy schválené v referendu v roce 2015 za krok směrem k posílení demokracie. Součástí změn je i to, že letos byl prezident již volen parlamentem.
Sargsjan stojí v čele Republikánské strany Arménie (HHK), která od roku 1995 vyhrála všechny parlamentní volby. Opozice a zahraniční pozorovatelé občas ale zpochybňují jejich regulérnost.
Sargsjan přivedl v roce 2014 svou zemi do celní unie s Ruskem a dalšími postsovětskými republikami. Ve vztazích s Ázerbájdžánem a také s Tureckem platí za „jestřába“.
Zdroj: ČTK
