Vídeň – Rakouská republika byla 12. března 1938 násilně připojena k německé „třetí říši“. Anšlus byl tak ze strany Hitlera prvním krokem k podmanění Evropy. Nicméně o tom, zda bylo Rakousko skutečně „první obětí Hitlerova Německa“, se vedou spory. Německým vojákům se totiž za rakouskými hranicemi dostávalo velmi vřelého uvítání, čehož důkazem může být i výsledek referenda o měsíc později, kde Hitlerův krok schválila valná většina rakouských občanů.
Takzvaný Hossbachův protokol dokazuje, že Hitler se zabýval myšlenkou anšlusu dávno předtím, než k němu v roce 1938 došlo. Dokument obsahuje neoficiální záznam schůzky nejvyšších představitelů německé armády a diplomacie, kteří se u Hitlera sešli počátkem listopadu 1937. Hitler zde prezentoval své představy o budoucím uspořádání Evropy a sousled vývoje včetně konkrétních činů.
Na Hitlerovy požadavky musel Schuschnigg přistoupit
Přestože si byl Hitler vědom citlivosti situace a hlavně možné reakce ze strany Francie a Británie, začal svůj plán realizovat. Dvanáctého února 1938 si pozval rakouského kancléře Kurta Schuschnigga do svého sídla v Berchtesgadenu a předložil mu seznam svých požadavků.
Šlo především o legalizaci rakouských nacionálních socialistů, propuštění jejich soukmenovců zatčených po nezdařeném pokusu o převrat v roce 1934 a jmenování rakouského nacisty Arthura Seysse-Inquarta ministrem vnitra. Schuschnigg se snažil ultimátu vyhnout, nakonec však Hitlerově nátlaku podlehl, ponižující dokument podepsal a rezignoval.
Referendum podle historiků zmanipulované nebylo, jen někteří nesměli volit
Plán na obsazení Rakouska s krycím názvem Otto začal v noci na 11. března. Německé jednotky čekalo za hranicemi vřelé uvítání, jak dokazují četné dobové fotografie. O den později bylo Rakousko začleněno jako takzvaná Východní marka do německé říše. V referendu, které se konalo o necelý měsíc později, tento krok schválilo 99,7 procenta obyvatel. Hlasování nicméně probíhalo v atmosféře zastrašování oponentů, přičemž více jak 70 tisíc režimu nepohodlných osob bylo už před hlasováním preventivně zatčeno.
Viník, či oběť?
Nacistická minulost země je v Rakousku dodnes citlivým tématem. Oficiální výklad anšlusu od roku 1945 dával přednost tvrzení, že alpská republika byla první obětí německé expanze. Až v 90. letech se sociálnědemokratický kancléř Franz Vranitzky odvážil vyslovit, že „kromě obětí byli mezi Rakušany i viníci“. Před pěti lety, kdy si Vídeň připomínala 70. výročí anšlusu, zastávala podle agentury OGM třetina dotázaných Rakušanů názor, že jejich země byla obětí, zatímco 48 procent soudilo, že byla spolupachatelem.
