Angelina Jolie si kvůli riziku rakoviny nechala odstranit obě prsa

Los Angeles - Hollywoodská herečka Angelina Jolie si nechala kvůli obavě z rakoviny odstranit obě prsa. Preventivně podstoupila mastektomii, herečka to potvrdila listu The New York Times. Podle lékařů měla 87procentní šanci, že jednou rakovinou onemocní. Jolie tak chtěla minimalizovat riziko a ženám doporučuje, aby prevenci před rakovinou prsu nepodceňovaly.

„Rozhodla jsem se být aktivní a minimalizovat riziko (rakoviny), jak je to jen možné,“ vysvětluje herečka důvod, proč se rozhodla nechat si odebrat obě prsa. Operace podstupovala přitom postupně od února až do dubna. „Po tu dobu jsem byla schopná udržet věc v soukromí a pokračovat přitom v práci. Píši o tom teď, protože doufám, že má zkušenost může pomoci jiným. Rakovina je stále slovem, které v lidských srdcích vyvolává strach a hluboký pocit bezmoci. Dnes je ale možné z krevních testů zjistit, jak vysoké je u vás riziko, že rakovinou prsu nebo vaječníků onemocníte, takže můžete něco udělat,“ napsala pro The New York Times Jolie. 

Lékaři u ní prý zjistili až 87procentní šanci, že by v budoucnu rakovinou prsu onemocněla. Objevili u ní totiž gen BRCA1, právě ženy s tímto genem jsou v rizikové skupině. Navíc odborníci odhadli, že herečka má asi 50procentní riziko, že dostane i rakovinu vaječníků. 

Angelina Jolie
Zdroj: ISIFA/Jordan Pix/Getty Images

Podle Světové zdravotnické organizace ročně umírá na rakovinu prsu 458 tisíc lidí. Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem diagnostikovaným u žen. V Česku ročně onemocní 6 tisíc žen. Na rakovinu prsu pak ročně zemře 1 600 Češek.

Až u desetiny žen, které trpí rakovinou prsu, mohou za vznik nemoci geny - BRCA1 a BRCA2. Včasné genetické testy přitom znamenají naději na úspěšnou léčbu. Ve zbytku případů lékaři přesnou příčinu nádoru neznají.

Preventivní genetické testy nepatří k levným záležitostem, například jen v USA přijdou na 3 tisíce dolarů, v Česku stojí od tisícikoruny výš, podle rozsahu analýzy.

Na rakovinu vaječníků zemřela před šesti lety i matka Angeliny Jolie, herečka se proto rozhodla nečekat, až se nemoc objeví u ní. Když pak hollywoodská herečka vyprávěla svým dětem o jejich babičce, ptaly se prý, jestli se to může stát i jí. I proto zvolila náročnou operaci. „Riziko, že se u mě objeví rakovina prsu, se snížilo z 87 procent na 5 procent. Můžu teď říct svým dětem, že se nemusejí bát, že by mě ztratily kvůli rakovině prsu,“ píše Jolie v článku, který nazvala Moje volba zdraví.   

Angelina Jolie:

„Cítím se teď posílená touto významnou volbou, která nijak neohrozila mé ženství.“

Sedmatřicetiletá hollywoodská hvězda má celkem šest dětí, tři vlastní a tři adoptované. Jolie v průběhu náročných operací podporoval i její partner, herec Brad Pitt. „Byl se mnou každou minutu,“ říká herečka.

V textu detailně popisuje chirurgické zákroky, jimiž prošla. Podrobně popisuje své pocity, když jí odebrali oba prsy, i to, jak si poté nechala voperovat implantáty. „V minulých letech se v těchto metodách hodně pokročilo, takže výsledek může být nádherný,“ píše Jolie. 

Screening prsu
Zdroj: ČT24

Je dobře, že Angelina Jolie otevřela tohle téma, říká onkoložka 

I když stejný zákrok jako slavná herečka podstoupí mnoho stejně postižených žen a nemluví se o tom, je podle onkoložky Petry Tesařové z onkologické kliniky VFN a 1. LF UK dobře, že toto téma Jolie veřejně otevřela. „Je třeba Angelině Jolie poděkovat za to, že zveřejnila tuto velice intimní a soukromou zkušenost. Nejde jen o to rozhodnout se k operaci jako prevenci, ale upozornila na celý problém karcinomu prsu u mladých žen,“ komentuje to doktorka Tesařová.

Pokud žena zjistí, že má genetické predispozice k tomu, že zřejmě touto nemocí onemocní, může volit některý z radikálních kroků, jako je odstranění prsů nebo odstranění vaječníků. O takovém zákroku si přitom rozhoduje vždy pacientka sama. „Takhle radikální krok znamená, že se onemocnění u pacientky v budoucnu vůbec nemusí objevit,“ vysvětluje Tesařová.

Jiná, konzervativnější možnost pak je zvolit si pravidelné kontroly pomocí magnetické rezonance, ultrazvuku a mamografie. Toto dokonalé sledování podle Tesařové vede většinou k tomu, že se nádor zachytí včas a je pak lépe léčitelný.

Českým symbolem boje s rakovinou prsu je zpěvačka Anna K. Nádor odhalila v pokročilém stádiu v roce 2009. Lékaři ji okamžitě začali léčit. Absolvovala osm chemoterapií a dva měsíce ozařování - každý všední den. K tomu operaci. Léčení trvalo skoro rok. Ještě během léčby rozjela kampaň, ve které nabádala ženy, aby nebezpečí rakoviny prsu nepřehlížely. A další kampaň připravuje. „Měla jsem obrovskou zpětnou vazbu. Spousty žen i lékařů mi potvrzovaly, jak moc fungovala moje kampaň. Holky a ženy začaly chodit na prohlídky mnohem víc. To, co udělala Angelina Jolie, že se takhle odhalila, je hrdinský čin. Myslím, že jedině tohle funguje.“

Mastektomie je složitý chirurgický zákrok a společně s nemocí znamená pro ženy velký nápor na psychiku. Po zákroku se proto obvykle provádí rekonstrukční operace, která s pomocí implantátů obnoví přirozený tvar ňader. 

Ženám od 45 let věku v ČR hradí zdravotní pojišťovny jednou za dva roky vyšetření na mamografu. Pro mladší ženy není vhodné, vyšetřují se magnetickou rezonancí. Podle doporučení odborníků by si ženy měly prsa samy vyšetřovat pohledem i pohmatem každý měsíc.

Mastektomie ve světě slavných

Z preventivních důvodů si nechala odstranit obě prsa například i manželka legendárního rockera Sharon Osbourneová.  

Částečnou mastektomii musela v roce 2005 kvůli rakovině prsu podstoupit australská zpěvačka Kylie Minogue.  

V roce 2008 lékaři odstranili obě ňadra americké herečce Christině Applegateové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Úmyslný zkrat v rozvodně na západě Německa vyšetřují úřady jako sabotáž

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul následně oznámil, že úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl.
08:21Aktualizovánopřed 4 mminutami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 57 mminutami

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 3 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 5 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.