Americký Národní bezpečnostní archiv odtajnil zatím nejpodrobnější seznam míst v bývalém východním bloku, která se v případě jaderného konfliktu měla stát terčem atomového bombardování. Na soupisu je i řada měst a vojenských objektů v bývalém Československu. Hlavním terčem byla Praha, kde bylo 69 cílů určených ke zničení.
Z odtajněných údajů vyplývá, že se v roce 1956 američtí plánovači zaměřili na systematickou destrukci městských a průmyslových cílů včetně výslovného zaměření na civilní obyvatelstvo klíčových měst. Zařazeny jsou mezi ně Moskva, Leningrad (dnes Petrohrad), Peking, tehdejší východní Berlín a Varšava.
Komentář Národního bezpečnostního archivu v této souvislosti poznamenává, že záměrné a přímé útoky na civilisty jsou v rozporu s už tehdy platnými normami mezinárodního práva.
Odtajněné údaje mají 800 stránek. Mezi místa určená k „systematické destrukci“ jaderným úderem bylo zařazeno 1200 měst v tehdejším sovětském bloku od východního Německa až po Čínu. Každé z nich má pořadové číslo podle významu, jedničkou je označena Moskva se 179 cíli jaderného útoku, dvojkou Leningrad se 145 cíli včetně cílů civilních.
V Československu by bomby padaly v Praze, Kralupech nebo Berouně
V tehdejším Československu byla hlavním terčem Praha s pořadovým číslem 61, kde bylo vytipováno 69 cílů určených ke zničení. Další pak byly v okolí hlavního města v Berouně, Kladně, Kralupech nad Vltavou, Králově Dvoře, Neratovicích, Psárech, Radotíně, Roztokách, Slaném a Štěchovicích.
Velký důraz kladli američtí plánovači na likvidaci vojenských letišť, protože v éře před nasazením strategických balistických raket byly dálkové letouny hlavním nosičem jaderné munice. Na území dnešní České republiky se měla stát terčem pražská letiště ve Kbelích, Ruzyni a Vodochodech, dále letiště v Bechyni, Brně, Čáslavi, Českých Budějovicích, Dobřanech, Holešově, Milovicích, Mimoni, Pardubicích, Přerově a Žatci.
Na Slovensku to byla letiště v Bratislavě, Košicích, Piešťanech, Sliači a Trenčíně. Hlavní úder jaderných zbraní měl být veden proti sovětským letištím Bychov a Orša v Bělorusku, kde byly v té době dislokovány strategické letouny Tu-16, jež ohrožovaly síly USA a jejich spojenců v západní Evropě.
Pro cíle ve východní Evropě měly být ale použity méně ničivé bomby, zejména z „politických a psychologických důvodů“, uvádí americký archiv. Výjimkou měly být objekty používané armádním letectvem Varšavské smlouvy. Prioritou přitom byly cíle v tehdejším východním Německu.
