AI: Poprav loni ubylo, ortel smrti vyřkl častěji Egypt či Nigérie

V popravách stále vede Čína, upozorňuje ve své nejnovější zprávě organizace Amnesty International (AI). Mimo Čínu poprav loni o pětinu ubylo – tímto způsobem zemřelo 607 lidí. Na druhou stranu ovšem přibylo rozsudků smrti, a to hlavně v neklidné Nigérii a Egyptě.

Nejčastěji byly hrdelní tresty vykonávány v Číně, Íránu, Saúdské Arábii, Iráku a Spojených státech. Přesný počet poprav v Číně není znám, Peking tyto údaje považuje za státní tajemství. „V Číně je poprav ročně víc než tisíc, což je víc, než kolik popraví dohromady zbytek světa,“ konstatovala mluvčí české pobočky AI Martina Pařízková. 

  • Popravy se loni uskutečnily ve 22 zemích světa, což je stejný počet jako v roce 2013. Ve srovnání se situací před dvaceti lety jde ale o výrazný pokles - v roce 1995 docházelo k popravám ve 42 státech.   
  • Na 140 států, tedy dvě třetiny zemí světa, tresty smrti zrušilo nebo je nevykonává. Nejméně 112 osobám z devíti zemí světa, které byly odsouzeny k trestu smrti, byl trest nakonec zmírněn.  

AI ale hlásí třicetiprocentní nárůst nejvyššího trestu oproti roku 2013. Ten funguje stále častěji jako nástroj skutečného, ale i zdánlivého boje za bezpečnost. K nárůstu přispěly především bouřlivé události v Nigérii a dění v Egyptě, které následoval vůbec nejrozsáhlejší hromadný rozsudek smrti v moderní historii.  

„V Nigérii jsou to tresty za vraždu nebo krádeže, některé z nich jsou pak za vzpouru v souvislosti s konfliktem s militanty z Boko Haram. A v Egyptě se jedná o hromadné tresty smrti pro členy Muslimského bratrstva,“ vysvětlila Audrey Gaughranová, ředitelka globálních problémů AI. 

  • Pařízková z AI: „Globálně je nárůst daný tím, že mnohé státy tresty smrti bojují proti terorismu. Je otázka, jestli je to oprávněné, nebo zda jde o vágní antiteroristické zákony, na základě nichž mohou být lidé odsouzeni na smrt lehce, v nespravedlivých procesech a na základě zbytečných obvinění.“ 

AI tresty smrti stejně jako mnohé demokratické země odsuzuje. Podle lidskoprávní organizace navíc v boji proti zločinům nebo jako nástroj k potlačování opozice nefungují. „Studie napříč regiony ukazují, že trest smrti není o nic víc zastrašující než uvěznění. Takže vlády, které rozsudek smrti udržují, klamou veřejnost,“ upozornila Gaughranová. 

Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International:

„Je ostudné, že si množství států po celém světě v podstatě hraje s životy lidí. Posílají je na smrt za 'terorismus', nebo kvůli tomu, aby potlačily vnitřní nestabilitu na základě nedostatečně promyšleného předpokladu, že jde o odstrašení.“

Podle AI je trend jasný - trest smrti se stává minulostí. „Těch pár zemí, které popravy stále vykonávají, by se na sebe mělo vážně podívat do zrcadla a zeptat se samy sebe, zda chtějí pokračovat v porušování práva na život, nebo zda se chtějí připojit k drtivé většině států, které od tohoto krutého a nelidského trestu upustily,“ komentoval zprávu Shetty. 

A za co země ukládají nejvyšší trest? Je to různé: „V mnoha zemích popravují za hospodářskou kriminalitu, v Číně je to za korupci. Na Blízkém východě jsou to nábožensky dané trestné činy, které by trestnými činy vůbec být neměly, jako je rouhání, odpadlictví od víry nebo čarodějnictví,“ podotkla Pařízková.    

Nejčastějším způsobem popravy bylo v loňském roce stětí, oběšení, vpich smrtící injekce a zastřelení popravčí četou.  

Počet poprav podle regionů 

V Africe bylo v roce 2014 vykonáno 46 poprav ve třech zemích - v Rovníkové Guineji, Somálsku a Súdánu, což znamená pokles oproti roku předchozímu, kdy došlo ke 64 popravám v pěti afrických zemích. Jedinou zemí, která provádí popravy na americkém kontinentu, jsou Spojené státy.  

V Asii došlo k nejméně 32 popravám, toto číslo ale nezahrnuje údaje z Číny. Rovněž není možné přesně určit počet vykonaných rozsudků smrti v Severní Koreji. Podle důvěryhodných zdrojů jich bylo nejméně 50, Amnesty International se ale domnívá, že jejich skutečný počet je daleko vyšší.   

V regionu Blízkého východu a severní Afriky se nejvíce poprav odehrálo v Íránu, Iráku a Saúdské Arábii. Zda dochází k výkonům nejvyššího trestu v Sýrii, kterou zmítá více než čtyři roky ozbrojený konflikt, nebylo možné potvrdit. Jedinou zemí, která provádí popravy v Evropě, je Bělorusko. Loni byl tento trest vykonán nad třemi lidmi; jejich rodiny a právníci se o tom dozvěděli dodatečně.

Na území České republiky byl trest smrti zrušen v roce 1990. Poslední poprava zde byla vykonána v únoru 1989. Za dobu trvání Československa (bez období německé okupace) bylo podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu popraveno 1217 lidí, přičemž u 21 procent z nich to bylo za politické trestné činy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 42 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 51 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...