Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) založila v neděli ve Wiesbadenu vnitrostranickou platformu Židé v AfD. Zatím její řady čítají 24 členů, kteří musejí etnicky či nábožensky patřit k židovstvu. Krok populistické strany tvrdě kritizují židovské organizace, jež upozorňují na rasistické a antisemitistické výroky členů AfD.
Cílem skupiny má být boj proti masové imigraci muslimů a s protižidovskými postoji. Předsedkyní platformy se stala přistěhovalkyně z Uzbekistánu Vera Kosová, která po svém zvolení zdůraznila, že AfD se distancuje od antisemitismu a rasismu. Iniciátor založení platformy Emanuel Krauskopf listu Die Welt řekl, že v AfD je jen málo antisemitů. Ti se podle něj navíc nacházejí i v dalších stranách.
„Jsme politické uskupení, nikoli náboženské uskupení. AfD je výjimečně proizraelská strana, zřejmě ta nejvíc proizraelská ve Spolkovém sněmu,“ tvrdí místopředseda organizace Židé v AfD Wolfgang Fuhl.
Populistická strana skutečně má i židovské členy, které přilákala rétorika namířená proti muslimským imigrantům. „AfD je jedinou stranou v Německu, která nastoluje téma muslimského antisemitismu, aniž by ho zlehčovala,“ řekl agentuře DPA Dimitri Schulz, jeden z členů židovské sekce.
Kontroverzní výroky nejsou AfD cizí
Podle agentury AP však není jasné, kolik židovských členů AfD má. Německé židovské organizace navíc před AfD varují. Sedmnáct z nich vydalo společné prohlášení, že to není strana pro Židy, protože je domovem nenávisti k Židům a relativizování či dokonce popírání holocaustu. Kritici upozorňují třeba na setkání poslanců AfD se zástupci protiizraelského syrského režimu.
Proti zřízení židovské sekce protestovalo v neděli ve Frankfurtu asi 250 lidí. „AfD od nás nedostane košer certifikát,“ vzkázalo AfD německé Sdružení židovských studentů, které zároveň stranu označilo za jednu z největších hrozeb židovského života v Německu.
Židovské organizace tak reagují mimo jiné na slova šéfa strany Alexandera Gaulanda, podle něhož je nacismus jen „ptačím trusem“ na úspěšných německých dějinách, nebo vyjádření šéfa durynské AfD Björna Höckeho, který považuje památník holocaustu v centru Berlína za „památník hanby“.
Podle expertů jdou antisemitské postoje napříč politickými stranami. S výrokem, že Židé mají ve světě příliš velký vliv, v nedávném průzkumu souhlasila zhruba šestina až pětina respondentů. Pouze u AfD to byla víc než polovina.
- AfD vznikla v roce 2013, původně jako eurospektická strana, která odmítala společnou evropskou měnu. Postupem času v ní však převládlo nacionalistické populistické křídlo, které se ostře staví proti imigraci a islámu.
- V létě 2016 například AfD vyzývala k pozastavení práva na azyl pro všechny muslimy přicházející do Německa s tím, že představují bezpečnostní riziko. Na stranickém sjezdu v květnu téhož roku zase AfD schválila prohlášení, že islám nepatří k Německu.
- Loni se AfD stala třetí nejsilnější stranou v německém parlamentu a bodovala i v zemských volbách – kupříkladu v Sasku-Anhaltsku se stala druhou nejsilnější frakcí v zemském sněmu. Popularitě se těší zejména na východě Německa.
