Běžnému člověku název Macao asi příliš neřekne. Informace o této bývalé portugalské kolonii se na první stránky světového tisku dostávají jenom sporadicky. „Pohlceno“ pevninskou Čínou (stalo se tak v roce 1999) žije si Macao svůj vcelku poklidný život bez vážnějších krizí a vnitřních otřesů.
Macao: asijské Las Vegas
Město skryté při ústí Perlové řeky do Jihočínského moře se nachází západně od svého „bratra“ s podobným osudem – asi 70 kilometrů od Hongkongu. Pro lepší přiblížení evropskému vnímání je dobré uvést pár skutečností. Macao má rozlohu 23,5 km2. Na tomto nepatrném kousku země žije něco přes půl milionu lidí. Díky svému omezenému území jde s 18 428 obyvateli na km2 o nejhustěji osídlené teritorium na světě. Střední délka života je tu 84,36 let, i to je světový primát. Kojenecká úmrtnost je jedna z nejnižších na světě a úhrnná plodnost dosahuje 0,91 dítěte na ženu, což je zase nejméně na světě hned po Tchaj-wanu.
Asijské centrum hazardu
Macao je turisticky velmi zajímavá destinace a návštěvníkům má rozhodně co nabídnout. Přesto podstatná část především čínských turistů historickým centrem pouze proběhne a vzápětí zamíří do některého z místních kasin. Jako mekka gamblerů je Macao známé již dlouho, ale až uvolnění monopolu v roce 2002 zahájilo postupnou přestavbu města na asijské Las Vegas. A s tamním hazardem je spojena i postava Stanleyho Ho, podnikatele a jednoho z nejbohatších lidí na světě. Z 35 kasin, která v současné době v Macau jsou, jich 33 provozuje právě Stanley Ho, jemuž přezdívají Otec gamblingu.
GALERIE
Přístavní čtvrť v Macau má osobité kouzlo
Systém sázení je v Macau nastaven tak, aby vyhověl touze po hře i méně movitých návštěvníků. Nejlevnější hra na výherních automatech stojí v přepočtu 2,5 haléře, ale hrát můžete i za stokoruny. Na stolech se hraje od 25 korun za sázku, někde je však základní vklad i desetinásobný. Na nízké sázky láká milovníky hazardu například jedno z nejproslulejších macajských kasin Grand Lisboa, v jehož vstupní hale vás přivítá busta Stanleyho Ho. Kasino může navštívit každý starší 21 let, kdo nemá na sobě krátké kalhoty a na nohou tzv. žabky. Před vstupem vás ochranka kasina zkontroluje, a pokud nevyhovíte předepsanému věku a oblečení, dovnitř vás nepustí. Po vstupu záleží už jen na vaší kapse a hráčské odvaze, s jakou odtud odejdete. Pokud si to chcete jen vyzkoušet, tak vám pro hodinu hraní bohatě stačí stokoruna, ale určitě nezbohatnete.
Macao bývá občas, co se hazardu týká, srovnáváno s Las Vegas. Toto srovnání však v posledních letech dost pokulhává. V Macau se protočí mnohem více peněz než v nevadském chrámu hazardu. V roce 2013 vydělali majitelé kasin v Macau 45,2 mld. dolarů, což je zhruba sedmkrát více než v Las Vegas. A podle některých odhadů dosáhnou zisky majitelů tamních kasin a heren do tří let 77 mld. USD. Jeden podstatný rozdíl však mezi oběma městy turista zaznamená – v Las Vegas totiž vedle hazardu sázejí i na prvotřídní zábavu.
GALERIE
Radnice Macaa na Senátním náměstí
Portugalská zastavení
Macao bylo portugalskou kolonií již od 16. století. Na rozdíl od Hongkongu, který byl v britských rukou cca 150 let, zanechali Portugalci v Macau mnohem výraznější stopu. Historické centrum je sice malé, pěšky se dá obejít za dvě hodiny, ale nesmírně půvabné. Nadarmo nefiguruje na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Tvoří ho síť malebných uliček, ve kterých se snoubí čínské a portugalské prvky ve všech možných podobách. Přirozeným centrem starého města je Senátní náměstí, kterému dominuje budova radnice. Ta je turistům volně přístupná. Mohou si prohlédnout nádherně vyzdobenou zasedací síň a usednout na bohatě vyřezávané dřevěné židle. Radní v Macau mají hned vedle zasedací síně k dispozici také kapli, kde mohou o svých rozhodnutích rozjímat.
Při prohlídce starého města si budete chvíli připadat jako na Pyrenejském poloostrově, chvíli jako v Číně. A právě tato nezvyklá kombinace dělá Macao tak lákavým místem. Zřejmě nejznámější a nejfotografovanější památkou Macaa je ruina kostela sv. Pavla, k níž se stoupá po strmém schodišti. Z budovy kostela postaveného počátkem 17. století, zbyla po devastujícím požáru pouze přední stěna. Je odsud ale krásný pohled na Macao. Ještě o něco výš se vypíná stará jezuitské pevnost Monte, v jejímž areálu se nachází Macajské muzeum. Fyzicky méně vybavené návštěvníky vyveze k pevnosti eskalátor. Při procházce uličkami centra si naplno uvědomíte tu nesmírnou koncentraci lidí. Často si připadáte doslova jako v mechanickém lisu. Když si k tomu přičtete poměrně vysoké teploty, vlhkost vzduchu a časté přeháňky, tak se vám Macao skutečně vryje pod kůži. I kvůli takovým zážitkům se sem totiž jezdí.
(pokračování)