Přírodní park Lonjsko polje se nachází v centrální části povodí řeky Sávy mezi městy Sisak a Stara Gradiška. Velikostí přes 50 tisíc hektarů je to jedna z největších mokřadních ploch podunajské pánve v Evropě. Pro svoji jedinečnost byla vyhlášena přírodním parkem a také byla zařazena do Seznamu mokřadů mezinárodního významu.
„Kdysi se lidé domnívali, že močály jsou na obtíž a že nejsou užitečné, a tak je likvidovali. Proto mají tyto oblasti dnes problémy se záplavami. Lonjsko polje chrání před vodou města od Záhřebu až po Bělehrad. Jeho dalším úkolem je zachovávat lužní lesy, ve kterých je řada významných stanovišť pro vzácné a ohrožené druhy rostlin a zvířat,“ vysvětluje význam parku jeho pracovník Marko Bobovič.
Součástí systému protipovodňové ochrany jsou kanály, slepá ramena a regulace řeky Sávy. Zvláště na jaře, kdy voda v řece stoupne až o 10 metrů, jsou tyto prostředky ochrany nesmírně důležité. V minulosti navíc v močálech kolem řeky Sávy hnízdilo až 180 párů vzácného ptáka kolpíka bílého (čaplja žličarka). V letech 1775 až 1881 ale některé močály vyschly, a proto jejich počet výrazně klesl. V roce 1991 zde ochránci vybudovali umělé slepé rameno s finanční pomocí Evropské unie. Poté se ptáci do okolních močálů zase vrátili.
Strážní věže poblíž rezervace pak připomínají dobu, kdy tudy v minulosti procházela hranice chránící Rakousko-Uhersko před říší tureckého sultána. V případě osmanského útoku strážci zapálili ohně, a tak signalizovali blížící se nebezpečí. Dnes některé z věží slouží jako ornitologické pozorovatelny.
Čapí vesnice
Uvnitř parku se nachází i vesnice Čigoč, která je od roku 1994 Evropskou vesnicí čápů. Téměř na každém domě najdeme jejich hnízdo. Obyvatelé s nimi žijí ve vzájemné harmonii a každý rok se těší na jejich návrat. V parku je v době hnízdění až 500 párů.
Zvláštní atmosféru a estetickou hodnotu území vytváří symbióza prostoru a dřevěné architektury, která je pro vesnice v parku typická. Jedná se o jedno nebo dvoupatrové roubené domy, kterým místní říkají čardak. Jejich stěny jsou tvořeny trámy s několika malými okny. Celá konstrukce je pokryta sedlovými střechami a každý dům má řadu vyřezávaných dekorativních prvků.
„Všechny roubené domy v parku jsou chráněné jako kulturní památka a o všech se vedou pečlivé záznamy. Zbourání starého domu je povoleno pouze pod podmínkou, že na stejném místě postavíte nový, ale za velmi přísných podmínek. Stavba je to finančně náročná, ale díky dotacím od ministerstva se to dá zvládnout,“ doplňuje Bobovič.
V přírodním parku můžeme také zahlédnout posavský skot. Jedná se o masné plemeno bez mléka. Celý rok se pohybují venku na pastvinách, kde spásají křoviny, které zamořují louky. Plemeno pochází z maďarských stepí. Ve středověku je lidé využívali jako tažná zvířata k povozům při cestách z Benátek do Cařihradu.
Na hranici přírodního parku Lonjsko polje na řece Sávě leží starobylé město Sisak. Svoji největší slávu zažilo v šestnáctém století, konkrétně 22. června roku 1593. V ten den obklíčilo město turecké vojsko v počtu 15 tisíc mužů. Proti nim stálo pouze pět tisíc obránců pod velením bána, tedy královského místodržícího - Toma Bakače. Ovšem po několikadenní bitvě obránci město udrželi, a zastavili tak cestu osmanského vojska do Evropy. Na počest této slavné bitvy se u pevnosti každoročně konají rytířské turnaje.
