Zmáčknout tlačítko a čekat, než proběhnou tisíce algoritmů, pustit si poklikáním hudbu a k nepoznání upravit špatně vyfotografovaný snímek – do takových operací se denně pouštějí miliony lidí. Že něco takové bude možné, předpověděla již v polovině 19. století Ada Lovelaceová. Do historie vstoupila především jako autorka prvního počítačového programu. Býval by fungoval, ale počítač, pro který byl určen, nikdy nevznikl.
Autorka prvního počítačového programu se narodila před 200 lety
Augusta Ada Kingová, hraběnka z Lovelace – známá spíše jako Ada Lovelaceová – se proslavila v docela jiném oboru než její otec, básník Gordon Byron. Jedno s druhým ale souvisí. Jako dcera slavného a bohatého muže se mohla jako jedna z mála žen 19. století oddat matematice a podílet se na vývoji plánovaného prvního počítače.
Počítací stroj v 19. století nevznikl, program na jeho řízení ano
Počítací stroj byl snem a nesplněným cílem jiného matematika Charlese Babbage. „Původně neměl vyvíjet počítač, měl vyvíjet differential engine, což měl být ne stroj, který bude vypočítávat matematické tabulky. (…) Na tom začal pracovat a posléze ho napadlo, že nemá smysl vyrábět stroj, který bude mít jedno použití, a že daleko lepší bude vymyslet analytical engine – což bude programovatelný počítač,“ popsal v rozhovoru pro ČT popularizátor historie IT Pavel Troner.
Vývoj však financovala britská vláda, které se zdál projekt příliš zdlouhavý a před uskutečněním ho zastavila. Peníze definitivně došly po předčasné smrti Ady Lovelaceové, jež dokázala zajistit financování. Lovelaceová však publikovala článek o počítači, ve kterém také představila vizi děrného štítku s programem, kterým se měl stroj řídit. „Vymyslela základní programátorské techniky jako větvení, odskok do podprogramů, procedury a tak dál,“ upozornil Pavel Troner.
Pavel Troner: První program byl na výpočet posloupnosti Bernoulliho čísel (zdroj: ČT24)
Počítače podle Ady Lovelaceové: nejen počítání, ale i hudba a obrazy
První počítačový program napsala Lovelaceová v letech 1842 a 1843. Současně předpověděla, že počítače – navzdory svému názvu – v budoucnu najdou širší využití než jenom matematické. Představovala si neuvěřitelné věci – že budou takové stroje skládat hudbu nebo vytvářet obrazy.
Pavel Troner míní, že to mohl být i vliv jejího otce: „Na jedné straně byla matematička a na druhé straně měla básnické geny svého otce, tak si dokázala představit využití počítače i mimo původní matematický obor, což Charles Babbage vůbec nebyl schopen. Když se o tom v její práci dočetl, tak jí napsal: Hlavně ten text neměň.“
Ve své době ale zůstala Ada Lovelaceová jako matematička a programátorka vesměs nepochopena – jak také jinak, když své přelomové dílo sepsala pro neexistující stroj, a tak ani tehdy nebylo možné ověřit, zda funguje. Moderní simulace to však prokázaly a Ada Lovelaceová se již na přelomu 19. a 20. století stala jednou z hrdinek vznikajícího feministického hnutí.
Ada ovládá počítače i po 200 letech
Jako o první programátorce v historii začala o Adě Lovelaceové hovořit Grace Hopperová. Sama byla její následnicí, pracovala s počítačem Mark I, který byl – sto let po Babbageově neúspěchu – jedním z prvních programovatelných počítačů, některé zdroje ho považují vůbec za první skutečný počítač.
Ovšem ani hraběnka z Lovelace Ada nevymyslela vše zcela sama a inspirovala se některými staršími myšlenkami. Například děrný štítek, který jak ona, tak i Grace Hopperová o sto let později použily jako nosič dat, vymyslel Joseph Marie Jacquard již na počátku 19. století. Použil ho k ovládání tkalcovského stavu. „Vytvořil nástavbu, což byla speciální čtecí hlava, do které se vložil děrný štítek, a podle něho tkalcovský stav tkal vzory na látce. Což byla úžasná inovace,“ popsal Pavel Troner.
Jméno Ady Lovelaceové sice nepatří k těm, která si každý vybaví, i když ho o půlnoci probudí, ale v zapomnění neupadlo, ani když vývoj počítačů již výrazně pokročil. Například programovací jazyk Ada vyvíjený již od 70. let se nejmenuje po nikom jiném. Využit byl například k vývoji jednoho z přelomových letadel historie Boeingu 777. Svět na první programátorku vzpomíná i nyní – v den 200. výročí jejího narození.