Před čtyřiceti lety si životy 43 horníků vyžádalo důlní neštěstí v lokalitě Staříč v Ostravsko-karvinském revíru. Příčinou tragické události byl výbuch metanu. V dole tehdy pracovalo 255 horníků.
Před 40 lety zahynulo po výbuchu v lokalitě Staříč 43 horníků
Vyšetřování za viníka nakonec určilo střelmistra, který nezajistil odstranění metanu. V krvi několika horníků se při pitvě našel alkohol. Neštěstí se stalo 30. prosince 1976 krátce po 17. hodině. Na místě tehdy zasahovalo 149 záchranářů.
Staříč je nedílnou součástí Důlního závodu 3, který vznikl loni přejmenováním původního Závodu Důl Paskov k 1. lednu 2015. Leží přibližně 20 kilometrů jižně od Ostravy a produkuje kvalitní koksovatelné uhlí. Kromě lokality Staříč ho tvoří také Chlebovice. Jedná se o jediný činný důl v ostravské části revíru.
Těžba v Dole Paskov má skončit 31. března 2017. Co nejvíce zaměstnanců chce jejich zaměstnavatel OKD přesunout do karvinské části revíru.
- - Důl je součástí společnosti OKD. Od 1. ledna 2015 nese někdejší Důl Paskov název Důlní závod 3.
- - Produkuje kvalitní koksovatelné uhlí. V roce 2014 se zde vytěžilo 820 000 tun uhlí, v roce 2013 863 000 tun a o rok dříve 950 000 tun.
- - Důl má kolem 1350 zaměstnanců.
- - Nachází se asi 20 kilometrů jižně od Ostravy; je to poslední činný důl v ostravské části ostravsko-karvinského revíru.
- - Důl Paskov tvoří lokality Staříč a Chlebovice.
- - Rozloha důlního pole je 40 kilometrů čtverečních, zásoby jsou odhadovány zhruba na milion tun uhlí (dle www.okd.cz).
- - Úpravna má kapacitu 550 tun za hodinu.
- - Největší absolutní hloubky dosahuje jáma v lokalitě Staříč - 1155 metrů.
- - Důlní závody Paskov a Staříč mají poměrně krátkou historii: výstavba objektů závodu Paskov začala roku 1960 a těžba v roce 1966, ve Staříči se začal důl budovat v roce 1962 a těžba začala v roce 1971.
- - Počátkem léta 2013 společnost New World Resources N.V. (NWR) jako vlastník OKD oznámila, že uvažuje o prodeji dolu. Důl Paskov totiž svými vysokými náklady na těžbu negativně ovlivňuje hospodaření firmy. Pro důl se však nepodařilo najít kupce, a vlastník proto oznámil, že uvažuje o jeho uzavření. Situací se začala zabývat vláda.
- - Ministerstva průmyslu a obchodu a financí v dubnu 2014 oznámila, že se stát dohodl s NWR o pomoci na útlumu těžby v Dole Paskov. Těžba podle dohody měla pokračovat tři roky s tím, že vláda zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků.
- - Koncem roku 2015 NWR navrhla uzavření Dolu Paskov už na konci roku 2016. Jako druhou variantu NWR navrhla převod dolu na stát. Již v srpnu 2015 ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) informoval vládu, že jednání mezi ČR a OKD o poskytnutí státní pomoci na uzavření Dolu Paskov bude nutné obnovit. Jako důvod uvedl klesající cenu uhlí, na jejíž vývoj je dohoda vázána.
- - Právní poradce zastupující OKD Petr Kuhn počátkem loňského listopadu řekl, že další prodlužování těžby černého uhlí v Dole Paskov prohlubuje ekonomické potíže společnosti OKD, která je od května 2016 v úpadku (v srpnu věřitelé schválili reorganizaci firmy), a mohlo by v budoucnu vést k zastavení všech provozů.
- - Loni v listopadu věřitelský výbor OKD schválil návrh představenstva firmy, podle kterého OKD ukončí těžbu v Dole Paskov 31. března 2017. Zhruba 500 zaměstnanců z Paskova chtěla firma převést na Karvinsko, dalších asi 300 zaměstnanců bude po ukončení těžby pracovat na technické likvidaci dolu a stovky dalších pracovníků firma propustí.
Největší důlní neštěstí v historii českých zemí se stalo v roce 1892, kdy při požáru v dole Marie u Příbrami zahynulo 319 havířů. Jen o dva roky později přišlo o život po výbuchu během prací s výbušninou v karvinském dole Jan a František celkem 231 horníků.
V novodobé historii, v roce 2016, zahynul v lokalitě Darkov osmačtyřicetiletý polský horník. Zasáhla ho padající hornina. V dolech OKD letos přitom už jeden polský horník zemřel. Stalo se tak v lednu při otřesu v Dole Darkov. Loni v podzemí ostravsko-karvinského revíru zemřeli čtyři lidé. Před dvěma lety pak v dolech OKD zahynulo osm lidí, jeden horník zemřel při závalu v hlubinném dole Centrum na Mostecku.
Počet pracovních úrazů v hornictví klesá
Množství úrazů v hornictví loni meziročně klesl o 15 procent na 510. Z toho bylo devět úrazů smrtelných, v porovnání s rokem 2014 o dva méně. Vyplývá to ze Zprávy o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2015, kterou vypracoval Český báňský úřad (ČBÚ) a ve čtvrtek ji projedná vláda.
„Byly zaznamenány čtyři smrtelné úrazy při dobývání černého uhlí, jeden při dobývání rud hlubinným způsobem, jeden při dobývání ostatních surovin povrchovým způsobem a další tři při nakládání s výbušninami,“ píše se ve zprávě. Velký podíl na smrtelné úrazovosti mají hromadné úrazy. Tři zaměstnanci zemřeli po zapálení metanu a další tři zaměstnanci byli usmrceni při manipulaci s výbušninami.
Počet všech nahlášených mimořádných událostí se meziročně snížil o 19 na loňských 49. „Meziroční pokles úrazů a mimořádných událostí však není trendem, ale potvrzením faktu, že hornická činnost a nakládání s výbušninami patří mezi nejrizikovější činnosti, při kterých i malé pochybení může mít fatální následky. O tom svědčí zejména nejčastější příčiny smrtelných úrazů, kterými jsou nepředvídatelné riziko práce a selhání lidského faktoru,“ uvádí dále zpráva.
Počet smrtelných úrazů se přiblížil v minulosti ke své minimální hodnotě a podle Českého báňského úřadu zřejmě bude, jako už několikrát v posledních letech, kolísat. „S tímto konstatováním se však nelze smířit, a proto jedním z trvalých úkolů státní báňské správy je nepolevovat v dozorové činnosti,“ dodal ČBÚ.
