Tábor – Unikátního „pacienta“ dnes vyšetřovali na Radiodiagnostickém oddělení Nemocnice v Táboře. Zkoumali tam lebeční klenbu Jana Žižky z Trocnova. Tento kosterní ostatek husitského vojevůdce se většinou označuje jako tzv. „čáslavská kalva“. Husitské muzeum Tábor využilo, že má kus lebky krátkodobě zapůjčený z muzea v Čáslavi, a v táborské nemocnici nechalo zpracovat jeho CT sken.
Cílem zkoumání je podle ředitele Husitského muzea v Táboře Jakuba Smrčky především antropologická morfologie. „Získáme obraz, který ukáže tvar ostatku. Tudíž předáme antropologům k dispozici data, ze kterých budou možná moci vyčíst něco nového o tom, jak člověk, který byl původně nositelem této kosti, vypadal,“ vysvětluje.
Co se s neobvyklým pacientem, který do táborské nemocnice dorazil v krabici, na tamním Radiodiagnostickém oddělení dělo, popsal jeho primář Gábor Gyüre: „Při vyšetření na velmi jemné řezy v uvozovkách řečeno “nakrájíme„ ostatky a připravíme podklady pro další zkoumání.“ Vyšetření trvalo asi 10 minut, podle lékařů bylo podobné jako například při traumatu lebky nebo jiných částí těla.
Podle primáře Gábora Gyüreho lze z lebky počítačovou tomografií určit její poranění, vrozené deformity a případné onemocnění kostí, které člověk prodělal. Všechna digitální data z počítačového tomografu předají historici do Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Jan Žižka
Jan Žižka zemřel 11. října 1424 v Přibyslavi. Žižkovo tělo bylo pohřbeno v kostele Svatého Ducha v Hradci Králové a později bylo přeneseno do Čáslavi. V roce 1910 se tam při archeologickém průzkumu v kostele sv. Petra a Pavla našla lebka - odtud také název „čáslavská kalva“.
Čáslavská kalva prošla v různých dobách několikanásobným testováním, mj. ji zkoumal i antropolog Emanuel Vlček. Jestli ale opravdu patřila, nebo nepatřila husitskému vojevůdci, to žádný výzkum stoprocentně nepotvrdil. Zkoumání pomocí počítačové tomografie je momentálně nejmodernější metodou, která je k těmto účelům k dispozici. Nejpřesnější by bylo využít zkoumání DNA, to ale v tomto případě není možné. Podle ředitele Husitského muzea v Táboře je hlavní překážkou, že kosterní ostatky jsou konzervovány metodou, která zamezuje odebrání DNA.
Žižkova lebka byla na začátku října krátce vystavena v Prácheňském muzeu v Písku a předminulou sobotu 11. října, kdy uplynulo 590 let od Žižkovy smrti, se přesunula do Husitského muzea v Táboře na výstavu "Žižka 1360?–1424". Městem tehdy prošel i průvod s ostatky Jana Žižky a výstava byla slavnostně zahájena z balkonu Staré radnice.
Lebku husitského vojevůdce na výstavě zatím podle ředitele muzea vidělo v průběhu uplynulého týdne několik stovek návštěvníků. Čáslavskou kalvu tam lze spatřit až do 28. října v originále, jinak výstava jako taková potrvá až do 21. října 2015.
Nemocniční počítačový tomograf zkoumal i mumie z Klatov
Pomocí počítačové tomografie zkoumali v březnu 2011 lékaři na Radiodiagnostickém oddělení v klatovské nemocnici mumii z městských katakomb. Konkrétně tělo Anežky Příchovské, která zemřela ve 2. polovině 17. století ve věku 66 let. Podle výsledků vyšetření trpěla tato žena plicní tuberkulózou i tuberkulózou kostí a také chronickou rýmou a záněty dutin. Lékaři chtěli původně skenovat pouze její hlavu, kde byl ještě patrný zbytek mozku, zbytky očí i okohybných svalů. Nakonec ale vyšetřili celé tělo. Podle výsledků zkoumání vznikla vosková figurína Anežky Příchovské, která je nyní umístěna v klatovských katakombách.
