Kroměříž - Před necelým rokem se s velkou slávou otvírala opravená Květná zahrada v Kroměříži, která je zapsaná na seznam kulturního dědictví UNESCO. Po zimě ale z některých nově rekonstruovaných budov opadává omítka. Opravy řeší Správa zámku a zahrad formou reklamace.
Zimu palmy ve skleníku přežily bez problémů a nyní míří ven. Řemeslníci tak mohou opravit vnitřek skleníku. Tam totiž odpadl více než metr čtvereční vnitřní omítky. Pletivem ani maltou si ale pomoci nemohou. Firma, která Květnou zahradu opravovala, musela totiž použít původní historické omítky.
„Naprostá většina těchto problémů je dána požadavky na zachování původních materiálů bez možností použití současných prostředků stavební chemie,“ vysvětlil zástupce ředitele společnosti V W Wachal Peter Mamrilla. Kvůli použití původní omítky, tak společnost předpokládala, že se nějaké závady po zimě objeví. Správa zámku a zahrad je potom, co je objevila, reklamovala.
Oprava za desítky milionů, závady za tisíce
Jejich cena se pohybuje okolo tisíce korun. V rámci oprav v hodnotě dvě stě milionů, které firma v areálu provedla, se tak nejedná o vysokou částku. Navíc její pracovníci budou během pětileté záruční lhůty nejen tyto, ale i další možné závady opravovat.
Například stavba Ptáčnice nemá žádné okapy a dešťová voda tak padá rovnou na zem. Vlhkost pak vzlíná budovou nahoru a omítka opadává. Ale ani tam si řemeslníci nemohou pomoct moderní izolací a omítkou, pouze materiály používané v baroku. A na stavbu UNESCO rozhodně není možné přidělat okap. „Naším úkolem je tuto památku zachovat příštím generacím, nikoli tuto památku pro příští generace upravit,“ vysvětlil kastelán Arcibiskupského zámku a zahrad Kroměříž Martin Krčma.
S vlhkostí ve starých zdech se potýkají třeba i v Jízdárnách v lednickém areálu. Tam se při rekonstrukci za půl miliardy musely také využít původní technologie. Bylo totiž potřeba obnovit fasády i jejich sochařské výzdoby, restaurovat okna, dveře, podlahy, dřevěné stropy a krovy.
Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Nyní je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Její hlavní část byla vybudována podle projektu císařského architekta Giovanni Pietro Tencally mezi léty 1665–1675. Na jedné straně ještě připomíná pozdně renesanční italské zaalpské zahrady, na straně druhé však již otevírá cestu francouzskému barokně klasicistnímu typu, jako Versailles. Ani pozdější úpravy architektů zvučných jmen, Antona Archeho v 19. století a Pavla Janáka ve 20. století, jí nijak neubraly na originalitě a atmosféře doby svého vzniku.
Zdroj: zamek-kromeriz.cz
