Paměť národa se stěhuje na ČRo Plus a do chytrých telefonů

Praha - Nezisková organizace Post Bellum bude pokračovat v projektech Příběhy 20. století a Paměť národa i po skončení provozu Rádia Česko na konci února. Vysílání přesune na novou publicistickou stanici - Český rozhlas Plus. Spouští rovněž interaktivní aplikaci nazvanou Paměť národa, která bude provázet po místech spojených s událostmi a zajímavými osudy minulého století. Na mapě Paměti národa se zatím nacházejí přes čtyři stovky článků a příběhů, 316 míst paměti a téměř dvacítka doporučených tras.

Aplikace zasazuje události do elektronické mapy na místa, kde se odehrály. Uživateli určí jeho polohu a na mapě odhalí v jeho okolí body spolu s jednotlivými příběhy, které se k nim vztahují. Databázi doplňují i audio spoty se zvukovým záznamem vyprávění pamětníka.

Drobné osudy si zájemci mohou pročíst i v textové podobě, prohlédnout si historické a současné fotografie nebo si třeba naplánovat po „místech paměti“ výlet. Aplikace totiž nabízí i elektronickou mapu. Program určí polohu uživatele a ukáže takzvaná místa paměti, jež se nacházejí v jeho okolí.

„Elektronická mapa vám pomůže zorientovat se po celé republice, ale nejen jí, pochopitelně působení Čechoslováků sahá daleko za hranice. Můžete se tedy vydat na dalekou Sibiř do bývalých sovětských gulagů nebo na sever Afriky, kde třeba Čechoslováci bojovali,“ přiblížil ve Studiu ČT24 ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. Aplikace nabízí třeba také trasu agentů chodců, takže uživatel může projít pohraničními cestami, kudy převáděli lidi takzvaně „přes čáru“.

Tak se lidé mohou podle Kroupy vypravit kupříkladu po stopách komunistického odbojáře Františka Zahrádky kolem šumavského kopce Poledník k hraničnímu patníku číslo 16, kde se odehrála známá přestřelka. Aplikace nabídne fotografie i krátké zvukové záznamy ze Zahrádkova vyprávění.

Příběhy jsou zaznamenány podle Mikuláše Kroupy jinak, než mnohdy dokládají pramenné zdroje. „Jednotlivec prožíval událost velmi osobně a to je, myslím, nenahraditelný zdroj poznání pro nás pro všechny,“ myslí si Kroupa. V přípravné fázi se základní verze této aplikace stala podle Kroupy jednou z nejvíce stahovaných mezi uživateli „chytrých“ telefonů a tabletů.

Nezisková organizace Post Bellum se snaží dokumentovat vzpomínky pamětníků milníků české historie 20. století a snaží se zprostředkovat příběhy široké veřejnosti. „Pokud se jim nebudeme věnovat, pokud je nezdokumentujeme pro současnou i budoucí generaci, jen těžko se naše společnost může vyrovnávat se svou nedemokratickou minulostí,“ píší o sobě na svých stránkách.

Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa: „S kolegou Adamem Drdou připravujeme Příběhy 20. století pro Český rozhlas už 7 let a každý z nich je něčím obohacující…“

9 minut
Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa ve Studiu ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 17 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 20. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 22 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...