Generálním ředitelem ČTK se stal Jaroslav Kábele

Novým generálním ředitelem České tiskové kanceláře (ČTK) bude v příštím šestiletém období dosavadní ředitel strategie a rozvoje agentury Jaroslav Kábele. Do funkce jej po veřejném slyšení kandidátů zvolila Rada ČTK. Získal pět hlasů ze sedmi. Kábele bude jmenovaný do funkce na příštím zasedání rady 17. dubna. Funkční období současného generálního ředitele Jiřího Majstra končí 10. června. Majstr stál v čele ČTK dvanáct let.

Na post ředitele se hlásili celkem tři uchazeči. Vedle Kábeleho to byli redaktor serveru Seznam Zprávy a bývalý zahraniční zpravodaj ČTK Tomáš Pergler a producent a expředseda Rady České televize Jan Mrzena.

Nový generální ředitel chce klást důraz na nezávislost a spolehlivost agentury. Zaměřit se chce vedle zákazníků z médií i na nemediální klienty, kteří agentuře mohou přinést další příjmy. „V současnosti je poměr příjmů agentury 70 procent od médií a 30 procent od nemediálních zákazníků, mediální trh ale již příliš velký potenciál růstu příjmů nenabízí. Například v Rakousku je 60 procent příjmů agentury od nemediálních klientů,“ podotkl.

Jedním z nových projektů má být Presscentrum pro konání tiskových konferencí a dalších akcí přímo v budově ČTK. Pokračovat chce také v mediálních školeních pro PR profesionály i studenty žurnalistiky a v rozšiřování nabídky PR služeb, které jsou ale striktně oddělené od zpravodajství. 

Kábele začínal v ČTK jako stážista při studiu žurnalistiky ještě před revolucí. Na začátku devadesátých let byl zástupcem vedoucího domácí rubriky a z tohoto postu odešel po změně ve vedení agentury do vydavatelství Mafra.

Tam začínal jako editor a zástupce vedoucího reportérského oddělení MF Dnes (1993 až 1998). Poté stál u zrodu zpravodajského serveru iDNES.cz, kde působil jako vedoucí zpravodajství a šéfredaktor. Později se stal ředitelem internetových projektů Mafry a od konce roku 2013 byl šéfem celé on-line divize vydavatelství. V roce 2017 dostal nabídku vrátit se do ČTK, aby řídil rozvojové projekty.

Rada zasedala v obměněném složení

Sedmičlenná Rada ČTK v úterý zasedala v obměněném složení. Petra Žantovského a Pavla Foltána nahradili bývalý poslanec TOP 09 Daniel Korte a vysokoškolský pedagog Jakub Končelík.

ČTK byla založena v roce 1918 jako státní agentura, od roku 1993 je veřejnoprávní institucí majetkově i hospodářsky oddělenou od státu. Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na její kontrolu, je sedmičlenná Rada ČTK volená Poslaneckou sněmovnou. Agentura zaměstnává 250 lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat ve středu 21. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 9 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
před 20 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
včera v 10:13

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...