Digitální éru odstartoval Intel 4004

Los Angeles – Počátky digitální revoluce se začaly datovat 15. listopadu 1971, kdy byl firmou Intel uveden na trh první obchodně úspěšný mikroprocesor s označením 4004. První mikroprocesor zvládal průměrně pouhých 60 tisíc instrukcí za sekundu. Ve srovnání s dneškem jde o směšnou kapacitu, neboť existují mikroprocesory se schopností provést několik miliard instrukcí během jedné vteřiny. Nyní se každý den na světě prodá přibližně milion počítačů. A další miliony procesorů běží v čím dál tím výkonnějších mobilních telefonech a tabletech.

Za vznikem čtyřbitového procesoru 4004 stála dvojice Robert Noyce a Gordon Moore, která pracovala pro společnost Fairchild Semiconductor. Oba vědci měli praktické znalosti z oboru polovodičů a chuť pustit se do vlastního podnikání. „Snažil jsem se komplexně spojit všechny funkce do jednoho čipu, to tu ještě nebylo,“ přiblížil konstruktér prvního procesoru Federico Fagin.

S pomocí finančníka Arthura Rocka se Fairchild Semiconductor podařilo získat potřebný kapitál, a tak se 18. července 1968 v kalifornském Mountain View zrodila nová firma. Intel nejprve produkoval počítačové paměti typu RAM, ale na počátku sedmdesátých let se firma rozhodla vyrábět mikroprocesory. 

První zmínkou o zařízení 4004 byla reklama, která vyšla 15. listopadu 1971 v novinách Electronic News, přestože nepotvrzené zprávy mluví o datu první dodávky procesorů na počátku března toho samého roku. 

Původní čtyř a osmibitové procesory našly uplatnění zejména v kalkulačkách, zanedlouho ale už svým výkonem stačily i na jednoduchý počítač. Cestu k pozici procesorové jedničky nastoupil Intel v roce 1981, když si mikroprocesor s označením Intel 8088 pro svůj nově vyvíjený počítač vybrala společnost IBM. Pvní Pentia, která se mnohdy stala synonymem pro slovo procesor, se na trhu objevila v roce 1993. 

Rychlost vývoje je nezadržitelná

Intel se od počátku držel pravidla svého zakladatele Gordona Moora. Podle něj se každých osmnáct měsíců zdvojnásobí počet tranzistorů v procesoru a na dvojnásobek vzroste i jeho výkon. „Gordon v podstatě dovolil lidem věřit v budoucnost a umožnil, aby se stala,“ myslí si specialista na čipy z California Institute of Technology Carver Mead.

Nahrávám video

Během čtyřiceti let se tak díky mikroprocesorům přestěhovaly počítače ze sálů až do domácností a kapes lidí. Billu Gatesovi umožnily založit Microsoft, Stevu Jobsovi Apple a i díky nim dnes surfujeme na internetu. Vývoj ale pořád pokračuje. „Hlavním trendem je snižování spotřeby. Dnešní procesory v ultraboocích jsou stejně výkonné, jako jsme měli před dvěma lety ve stolních počítačích, ale berou desetkrát méně elektřiny,“ přiblížil mluvčí Intelu Martin Doležal.

Intel 4004 v číslech 

  • Maximální taktovací frekvence procesoru: 740 kHz
  • Doba jednoho instrukčního cyklu: 10,8 mikrosekundy
  • Počet vykonaných příkazů za sekundu: 46 300 až 92 600
  • Počet tranzistorů: 2 300 tranzistorů vyráběných technologií PMOSFET (dnešní mají kolem jedné miliardy tranzistorů)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události středy 26. srpna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 26. srpna 2026.
před 5 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve středu 26. srpna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 15 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události úterý 25. srpna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 25. srpna 2026.
včera v 18:27

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
včera v 13:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.