Digitální éru odstartoval Intel 4004

Los Angeles – Počátky digitální revoluce se začaly datovat 15. listopadu 1971, kdy byl firmou Intel uveden na trh první obchodně úspěšný mikroprocesor s označením 4004. První mikroprocesor zvládal průměrně pouhých 60 tisíc instrukcí za sekundu. Ve srovnání s dneškem jde o směšnou kapacitu, neboť existují mikroprocesory se schopností provést několik miliard instrukcí během jedné vteřiny. Nyní se každý den na světě prodá přibližně milion počítačů. A další miliony procesorů běží v čím dál tím výkonnějších mobilních telefonech a tabletech.

Za vznikem čtyřbitového procesoru 4004 stála dvojice Robert Noyce a Gordon Moore, která pracovala pro společnost Fairchild Semiconductor. Oba vědci měli praktické znalosti z oboru polovodičů a chuť pustit se do vlastního podnikání. „Snažil jsem se komplexně spojit všechny funkce do jednoho čipu, to tu ještě nebylo,“ přiblížil konstruktér prvního procesoru Federico Fagin.

S pomocí finančníka Arthura Rocka se Fairchild Semiconductor podařilo získat potřebný kapitál, a tak se 18. července 1968 v kalifornském Mountain View zrodila nová firma. Intel nejprve produkoval počítačové paměti typu RAM, ale na počátku sedmdesátých let se firma rozhodla vyrábět mikroprocesory. 

První zmínkou o zařízení 4004 byla reklama, která vyšla 15. listopadu 1971 v novinách Electronic News, přestože nepotvrzené zprávy mluví o datu první dodávky procesorů na počátku března toho samého roku. 

Původní čtyř a osmibitové procesory našly uplatnění zejména v kalkulačkách, zanedlouho ale už svým výkonem stačily i na jednoduchý počítač. Cestu k pozici procesorové jedničky nastoupil Intel v roce 1981, když si mikroprocesor s označením Intel 8088 pro svůj nově vyvíjený počítač vybrala společnost IBM. Pvní Pentia, která se mnohdy stala synonymem pro slovo procesor, se na trhu objevila v roce 1993. 

Rychlost vývoje je nezadržitelná

Intel se od počátku držel pravidla svého zakladatele Gordona Moora. Podle něj se každých osmnáct měsíců zdvojnásobí počet tranzistorů v procesoru a na dvojnásobek vzroste i jeho výkon. „Gordon v podstatě dovolil lidem věřit v budoucnost a umožnil, aby se stala,“ myslí si specialista na čipy z California Institute of Technology Carver Mead.

2 minuty
Reportáž Jana Beránka
Zdroj: ČT24

Během čtyřiceti let se tak díky mikroprocesorům přestěhovaly počítače ze sálů až do domácností a kapes lidí. Billu Gatesovi umožnily založit Microsoft, Stevu Jobsovi Apple a i díky nim dnes surfujeme na internetu. Vývoj ale pořád pokračuje. „Hlavním trendem je snižování spotřeby. Dnešní procesory v ultraboocích jsou stejně výkonné, jako jsme měli před dvěma lety ve stolních počítačích, ale berou desetkrát méně elektřiny,“ přiblížil mluvčí Intelu Martin Doležal.

Intel 4004 v číslech 

  • Maximální taktovací frekvence procesoru: 740 kHz
  • Doba jednoho instrukčního cyklu: 10,8 mikrosekundy
  • Počet vykonaných příkazů za sekundu: 46 300 až 92 600
  • Počet tranzistorů: 2 300 tranzistorů vyráběných technologií PMOSFET (dnešní mají kolem jedné miliardy tranzistorů)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 22. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 2 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události středy 21. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 21. ledna 2026.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
20. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
20. 1. 2026
Načítání...