Živá kultura v Česku se bojí likvidace

Praha - Ministerstvo kultury výrazně snížilo příspěvky na živou kulturu. Záměr ohrozí kluby, galerie, divadla i kulturní časopisy. „Je to vážná situace, která se de facto týká likvidace kultury,“ uvedl v Událostech, komentářích šéfredaktor časopisu Tvar Adam Borzič. Zástupce ministerstva pozvání do studia odmítl. „To přesně odráží, jak ministerstvo kultury jedná s kulturní obcí, vlastně nekomunikují,“ komentuje to Borzič.

Zástupci kulturních časopisů napsali ministryni kultury Aleně Hanákové otevřený dopis a žádají ji, aby na granty šlo stejně peněz jako před zaváděním úsporných opatření z minulých let. V dalším dopise se na ministryni obrátili i zástupci výtvarné scény.

„Jestliže loňská celková suma určená živé kultuře byla stanovena na hranici přežití, výše té letošní je likvidační pro podstatnou část časopisů, akcí, projektů nebo knihoven. Tento efekt je umocněn i zvýšenou spodní sazbou DPH z loňského roku a jejím navýšením i v roce letošním,“ píší šéfredaktoři časopisů Host, Fotograf, Labyrint, Revolver Revue, Art+Antiques nebo Ateliéru, celkem jich je 28. 

Otevřený dopis ministryni Hanákové čtěte zde.

Na význam literárních časopisů upozorňoval mimo jiné Václav Havel, když ve slavném dopise Gustávu Husákovi přirovnal časopisy k vitaminům společnosti: jejich nedostatek na první pohled nejde vidět, ve výsledku však může znamenat i smrt. „Někdy se z ministerstva ozývají takové hlasy, že by to šlo redukovat na tři časopisy, což mimochodem připomíná normalizaci, kdy byl jen jeden časopis,“ říká Borzič.

Neexistuje tu systém mecenášské nebo nadační kultury

Nejde ale jen o přímou dotační podporu, vstřícnější není ani nepřímá daňová podpora literatury, která je běžná v západních zemích. Ministerstvo často vyzývá živou kulturu k tomu, aby přešla k vícezdrojovému financování. „Problém je v tom, že žijeme v kultuře, kde neexistuje systém mecenášské nebo nadační kultury jako v anglosaském světě,“ připomíná Borzič.

Adam Borzič: „Reálný fenomén kultury je v živé kultuře. Co to je? To jsou časopisy, divadla, výtvarné projekty, koncerty a tak dále.“

Ministerstvo počítá s tím, že v letošním roce rozdělí v grantech na živé umění opět méně peněz než loni. Suma určená na dotace bude letos přibližně 280 milionů oproti loňským 372 milionům, přestože celkový rozpočet ministerstva se nezmenšuje.

Proti schválenému rozpočtu na loňský rok by letošní podpora živému umění měla klesnout skoro o sto milionů korun. Nosticův palác se brání: rozpočet prý slouží především k financování příspěvkových organizací, které mají spolykat tento rok dvě třetiny celého rozpočtu, zatímco podíl výdajů na podporu živého umění klesl z někdejších téměř deseti procent na čtyři procenta. Také podíl výdajů na obnovu kulturních památek klesá.

Proti škrtům se ohradila také iniciativa Za Česko kulturníkterá vyzvala členy grantových komisí, aby společně „odmítli participovat na likvidaci české kultury a žádali dostatečné navýšení financí“.

Nahrávám video
Méně peněz na kulturu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...