Zemřel performer a kritik každého systému Milan Kozelka

Praha – Po delších zdravotních problémech zemřel ve věku 65 let v neděli básník a performer Milan Kozelka. Potvrdila to jeho přítelkyně Lenka Burianová. Před rokem 1989 patřil k nezávislým umělcům a kritikům režimu. Odpor mu přinesl několikaleté vězení. Byl však také jedním z těch, kdo neváhali kritizovat současný systém nebo vývoj undergroundu.

Milan Kozelka se narodil 3. listopadu 1948 v Kyselce u Karlových Varů. Je autorem mimo jiného tří antologií mapujících aktuální slovesné a výtvarné dění v regionech Ostravska (V srdci černého pavouka, 2000), severních Čech (Od břehů k horám, 2000) a Olomoucka (Vertikální nostalgie, 2002). Věnoval se výtvarnému umění v podobě performancí, land-artu či happeningu, od 90. let také organizační, redaktorské a editorské práci.

Jako lektor působil na různých vysokých uměleckých školách, kde pracoval na tématech umění a politika či umění a mocenské systémy. Po publikování v samizdatu v 70. a 80. letech knižně debutoval až v 51 letech básnickou sbírkou Koně se zapřahají do hracích automatů (1999). „Jeho prvotina nabízí vázané verše, které paradoxně vyplňují asociativně řazené nonsensové a absurdní obrazy; řád, tedy rým a pravidelný rytmus, tu stojí proti naprosté myšlenkové a názorové svobodě, nevázanosti, detabuizaci a demytizaci všeho – od erotiky a smrti po mocenské manýry politických špiček,“ píše Portál české literatury.

Underground přestal být undergroundem

V Kozelkově poezii lze rozpoznat příbuznost s revoltující poezií literárního undergroundu 70. a 80. let, potažmo inspirace beatnictvím. Sám Kozelka ale spojování s undergroundem rád neměl, cítil se být anarchistou. „Underground přestal být undergroundem v momentě, kdy splynul s disentem, ztratil nezávislost a přišel o svou nenapodobitelnou autentičnost. Po roce 1989 se z undergroundu postupně stával nostalgický, dysfunkční kýč, který nedokázal reagovat na dobové excesy a podílel se na mocenské struktuře současné doby. Byl zneužit,“ uvedl Kozelka minulý rok pro čtrnáctideník A2.

V roce 2000 vydal sbírku Gumové projektily, v níž se s ještě větším sarkasmem a vzdorem vyjadřuje k minulým a soudobým společenským poměrům. O rok později pak publikoval svoji první prózu Ponorka nazvanou podle legendární olomoucké hospody, v níž se historky a vyprávění v knížce zachycené ponejvíce odehrávaly.

Doba pro surrealismus

Do roku 2012 vydal ještě několik textů, většinou sbírek kratších útvarů, které s humorem a kousavě kritizují aktuální dění. „Moje psaní je nutné brát jako dobovou satiru, a to jak v případě prózy, tak i poezie. Záměrně využívám extrémů a záměrně dovádím literární situaci na krajní mez. Domnívám se totiž, že opět nazrála doba pro surrealismus a jeho praktické využití v performanci a happeningu,“ prohlásil Milan Kozelka pro A2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
před 4 hhodinami

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 7 hhodinami

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
před 10 hhodinami

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
včeraAktualizovánovčera v 20:26

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
včera v 17:05

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
včera v 10:40

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
včera v 07:00

„Vyčištění“ Postoloprt stálo život stovky Němců. Na vyšetření nebyl zájem, říká Padevět

Těsně po konci druhé světové války, na začátku června 1945, zavraždili českoslovenští vojáci v Postoloprtech minimálně 763 civilistů. Bez soudu byli postříleni a pohřbeni v masových hrobech německy mluvící obyvatelé. Ačkoliv byla dva roky poté zřízena vyšetřovací komise, odsouzen nikdo nebyl. K událostem se v nové knize vrací spisovatel Jiří Padevět.
28. 5. 2025
Načítání...