Vídeň chce být výtvarnou Mekkou

Vídeň - Dvě obsáhlé výstavy Egona Schieleho, práce Roye Lichtensteina či retrospektivu popartového Mela Ramose nabídnou letos velká vídeňská muzea a galerie. Milovníci umění se mohou těšit i na největší expozici evropských secesních šperků či na díla Vasilije Kandinského a dalších malířů. Vídeňská Albertina zahájí výstavní rok 28. ledna pracemi Roye Lichtensteina. Výstava s názvem Black&White, která potrvá do poloviny května, představí malířovy černo-bílé kresby a malby ze 60. let. Od 4. února pak začne výstava kreseb a akvarelů umělců z volného uskupení Modrý jezdec. K vidění budou díla Kandinského, Augusta Mackeho, Paula Kleea či Alfreda Kubina.

Malby, skici a sochy popartového umělce Mela Ramose představí od 18. února do 29. května v Albertině výstava Girls, Candies & Comics. Bude to dosud největší retrospektiva tohoto kalifornského výtvarníka v Evropě. K vidění budou samozřejmě i oleje s nahými kráskami u zvířat či zboží, díky nimž získal malíř svou proslulost.

Belvedere pořádá od 10. února do 5. června výstavu Kubismus/futurismu/kinetismus. Kromě prací vídeňských autorů na zájemce čekají i díla Františka Kupky, Fernanda Légera či Roberta Delaunaye. „Výstava ukáže, jak rychle a inovativně ve 20. letech vídeňští umělci našli napojení na evropskou poválečnou avantgardu,“ uvedla galerie.

Oranžerie Belvederu nabídne od 17. února do 13. června Schieleho portréty a autoportréty. „Na stovce prací - některé z nich se budou v Rakousku ukazovat poprvé - dokumentuje výstava Schieleho umělecký vývoj a jeho neobyčejné schopnosti portrétisty,“ sdělila galerie.

Belvedere vlastní největší sbírku obrazů Gustava Klimta. Tohoto malíře představí od 14. října spolu s architektem Josefem Hoffmannem, který s ním spolupracoval. Výstava nese titul Pionýři moderny.

Deset let fungování oslaví v roce 2011 Leopoldovo muzeum. Pro návštěvníky připraví od 25. února dosud nejobsáhlejší výstavu evropských secesních šperků v Rakousku, sdělil ČTK mluvčí muzea Klaus Pokorny. Od 10. června budou moci zájemci navštívit výstavu mistrovských děl fotografie. K vidění bude na 200 prací - od historických snímků z 19. století až po současnost.

Od 22. září se pak bude v Leopoldově muzeu konat velká výstava Egona Schieleho s názvem Melancholie a provokace, která ukáže kromě maleb i dopisy, snímky a malířovy osobní předměty. Ve stejný den jako Schieleho výstava začne i výstava moderního umění z Leopoldovy sbírky.

V muzeu moderního umění MUMOK bude od 11. února k vidění sbírka klasické moderny. Díla první poloviny minulého století kurátoři seřadí do tematických celků. V jednotlivých oddílech by návštěvníci měli najít portréty či figury. Chybět nebude abstrakce a písmo.

MUMOK pronikne v roce 2011 i do veřejného prostoru. V srpnu pozve mezinárodní umělce, kteří vytvoří své práce na billboardy. V září začne výstava Muzeum přání. Ukáže mimo jiné, jakým směrem by se instituce chtěla ve své sbírkové činnosti dál ubírat a jaká díla by chtěla opatřit.

Vídeňské umělecko-historické muzeum chce i v roce 2011 pokračovat ve spolupráci se současnými umělci. Staré mistry ze svých sbírek chce podle své ředitelky Sabine Haagové jednou ročně postavit do kontrastu s moderním uměním. Tentokrát to má být belgický malíř Jan Fabre.

  • František Kupka / Čtyři příběhy černé a bílé (1926, cyklus dřevorytů) zdroj: Galerie výtvarného umění v Ostravě http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1457/145693.jpg
  • Akt Egona Schieleho zdroj: www.egon-schiele.net http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1582/158146.jpg
  • Gustav Klimt: Smrt a život (1911) autor: Gustav Klimt, zdroj: Leopoldovo muzeum ve Vídni http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1292/129146.jpg
  • Leopoldovo muzeum zdroj: Leopoldovo muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2219/221868.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...