Trip hop je mrtvý, Portishead ale rozhodně ne

Praha - Devátá hodina už odbila a blížil se západ slunce, vzduch byl ale stále horký a suchý. Dusno vyplňovalo holešovickou sportovní halu a rozlehlý prostor se sytil potem, lidí ale stále přibývalo. A pak to přišlo. Světla zhasla, halu prořízly první tóny a čeští fanoušci se skoro dvacet let po vydání přelomové desky Dummy konečně dočkali koncertu Portishead.

Britské Portishead již neodbytně doprovází status legendy. Trojice Geoff Barrow, Adrian Utley a Beth Gibbons se dala dohromady na počátku devadesátých let v Bristolu a spolu s interprety jako Tricky nebo Massive Attack definovala nový hudební styl, pro který se vžilo označení trip hop.

Zádumčivé melodie, elektronika a rytmika na pomezí hip hopu a breakbetu hýbaly hudebními vodami na konci minulého tisíciletí. Portishead prorazili už se svou debutovou deskou Dummy, za kterou v roce 1995 dostali Mercury Prize za nejlepší britské album. O dva roky později přišla úspěšná eponymní deska a tvůrčím vrcholem kapely se zdál být záznam živého vystoupení s newyorskými filharmoniky, který spatřil světlo světa v roce 1998. Pak si totiž rozhádaní Portishead dávají pauzu a zdá se, že konec bristolského tria se, stejně jako konec trip hopu, nevyhnutelně blíží.

Jenže k překvapení mnohých se kapela dokázala v roce 2008 vrátit s více než solidní deskou Third, na níž umně zkombinovala aktuální zvuk se sobě vlastní poetikou. Před dvěma lety se pak Portishead po dlouhé době vydali na koncertní šňůru a znovu pak letos, kdy konečně zavítali i do Česka.

Žádné zklamání

V Praze Portishead předskakovali - kritikou poměrně vyzdvihovaní - Savages. Zařazení tohoto ženského post-punkového kvarteta se zdálo sice poněkud nepatřičné a tápal jsem, zda má posluchače před citlivými melodiemi Portishead alespoň rozproudit, když už ne naladit na správnou vlnu. Jenže velmi solidní aplaus, který vyprovázel Savages z podia, mne usvědčil, že jsem se svým názorem byl v hale osamocen. 

Kytarista Portishead Adrian Utley
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Samotní Portishead, kteří se na potemnělé scéně objevili za zvuků skladby Silence, už jsou svým způsobem institucí. Obdobně jako všechny „velké kapely“ od Blur až po Massive Attack mohou své fanoušky jen těžko zklamat. Mají dostatek hitů a zástupy věrných je znají nazpaměť. Pokud tak kapelu neodnese vítr nebo nevypadne proud, musí být posluchač spokojen.

A to byl případ i pražského koncertu Portishead. Kdo má tohle bristolské trio rád, těžko může na jejich středečním vystoupení najít jakákoliv negativa, a z holešovické sportovní haly s největším pravděpodobností odcházel nadmíru spokojen.

Vystoupení Portishead sice nepatřilo k nejdelším - i s přídavkem mělo sotva více než hodinu a půl - zazněly ale všechny známé a klíčové skladby kapely, která připravila komplexní průřez svou diskografií. Bez zbytečných řečí, jen občas s nějakým tím „thank you“ koncert rychle ubíhal a na dusno v hale asi nikdo z fascinovaných posluchačů v hale ani nepomyslel.

Portishead v Praze doprovázela hned čtveřice muzikantů, jen během písně Wondering Star zůstalo původní trio na podiu osamoceno. Skladba zazněla v křehké komorní verzi - zpěv za doprovodu basy a elektrické kytary - a patřila i soudě podle reakcí publika k  nejsilnějším prožitkům středečního večera.

K přídavku se kapela nechala dlouho pobízet, návratu na scénu předcházel pětiminutový bouřlivý potlesk. Pak se ale rozezněl asi největší hit kapely -  srdceryvná Roads, která byla skutečným a více než důstojným vyvrcholením celého koncertu. 

PORTISHEAD

19. 6. 2013, Tipsport Arena (HC Sparta), Praha

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...