Trip hop je mrtvý, Portishead ale rozhodně ne

Praha - Devátá hodina už odbila a blížil se západ slunce, vzduch byl ale stále horký a suchý. Dusno vyplňovalo holešovickou sportovní halu a rozlehlý prostor se sytil potem, lidí ale stále přibývalo. A pak to přišlo. Světla zhasla, halu prořízly první tóny a čeští fanoušci se skoro dvacet let po vydání přelomové desky Dummy konečně dočkali koncertu Portishead.

Britské Portishead již neodbytně doprovází status legendy. Trojice Geoff Barrow, Adrian Utley a Beth Gibbons se dala dohromady na počátku devadesátých let v Bristolu a spolu s interprety jako Tricky nebo Massive Attack definovala nový hudební styl, pro který se vžilo označení trip hop.

Zádumčivé melodie, elektronika a rytmika na pomezí hip hopu a breakbetu hýbaly hudebními vodami na konci minulého tisíciletí. Portishead prorazili už se svou debutovou deskou Dummy, za kterou v roce 1995 dostali Mercury Prize za nejlepší britské album. O dva roky později přišla úspěšná eponymní deska a tvůrčím vrcholem kapely se zdál být záznam živého vystoupení s newyorskými filharmoniky, který spatřil světlo světa v roce 1998. Pak si totiž rozhádaní Portishead dávají pauzu a zdá se, že konec bristolského tria se, stejně jako konec trip hopu, nevyhnutelně blíží.

Jenže k překvapení mnohých se kapela dokázala v roce 2008 vrátit s více než solidní deskou Third, na níž umně zkombinovala aktuální zvuk se sobě vlastní poetikou. Před dvěma lety se pak Portishead po dlouhé době vydali na koncertní šňůru a znovu pak letos, kdy konečně zavítali i do Česka.

Žádné zklamání

V Praze Portishead předskakovali - kritikou poměrně vyzdvihovaní - Savages. Zařazení tohoto ženského post-punkového kvarteta se zdálo sice poněkud nepatřičné a tápal jsem, zda má posluchače před citlivými melodiemi Portishead alespoň rozproudit, když už ne naladit na správnou vlnu. Jenže velmi solidní aplaus, který vyprovázel Savages z podia, mne usvědčil, že jsem se svým názorem byl v hale osamocen. 

Kytarista Portishead Adrian Utley
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Samotní Portishead, kteří se na potemnělé scéně objevili za zvuků skladby Silence, už jsou svým způsobem institucí. Obdobně jako všechny „velké kapely“ od Blur až po Massive Attack mohou své fanoušky jen těžko zklamat. Mají dostatek hitů a zástupy věrných je znají nazpaměť. Pokud tak kapelu neodnese vítr nebo nevypadne proud, musí být posluchač spokojen.

A to byl případ i pražského koncertu Portishead. Kdo má tohle bristolské trio rád, těžko může na jejich středečním vystoupení najít jakákoliv negativa, a z holešovické sportovní haly s největším pravděpodobností odcházel nadmíru spokojen.

Vystoupení Portishead sice nepatřilo k nejdelším - i s přídavkem mělo sotva více než hodinu a půl - zazněly ale všechny známé a klíčové skladby kapely, která připravila komplexní průřez svou diskografií. Bez zbytečných řečí, jen občas s nějakým tím „thank you“ koncert rychle ubíhal a na dusno v hale asi nikdo z fascinovaných posluchačů v hale ani nepomyslel.

Portishead v Praze doprovázela hned čtveřice muzikantů, jen během písně Wondering Star zůstalo původní trio na podiu osamoceno. Skladba zazněla v křehké komorní verzi - zpěv za doprovodu basy a elektrické kytary - a patřila i soudě podle reakcí publika k  nejsilnějším prožitkům středečního večera.

K přídavku se kapela nechala dlouho pobízet, návratu na scénu předcházel pětiminutový bouřlivý potlesk. Pak se ale rozezněl asi největší hit kapely -  srdceryvná Roads, která byla skutečným a více než důstojným vyvrcholením celého koncertu. 

PORTISHEAD

19. 6. 2013, Tipsport Arena (HC Sparta), Praha

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...