Trip hop je mrtvý, Portishead ale rozhodně ne

Praha - Devátá hodina už odbila a blížil se západ slunce, vzduch byl ale stále horký a suchý. Dusno vyplňovalo holešovickou sportovní halu a rozlehlý prostor se sytil potem, lidí ale stále přibývalo. A pak to přišlo. Světla zhasla, halu prořízly první tóny a čeští fanoušci se skoro dvacet let po vydání přelomové desky Dummy konečně dočkali koncertu Portishead.

Britské Portishead již neodbytně doprovází status legendy. Trojice Geoff Barrow, Adrian Utley a Beth Gibbons se dala dohromady na počátku devadesátých let v Bristolu a spolu s interprety jako Tricky nebo Massive Attack definovala nový hudební styl, pro který se vžilo označení trip hop.

Zádumčivé melodie, elektronika a rytmika na pomezí hip hopu a breakbetu hýbaly hudebními vodami na konci minulého tisíciletí. Portishead prorazili už se svou debutovou deskou Dummy, za kterou v roce 1995 dostali Mercury Prize za nejlepší britské album. O dva roky později přišla úspěšná eponymní deska a tvůrčím vrcholem kapely se zdál být záznam živého vystoupení s newyorskými filharmoniky, který spatřil světlo světa v roce 1998. Pak si totiž rozhádaní Portishead dávají pauzu a zdá se, že konec bristolského tria se, stejně jako konec trip hopu, nevyhnutelně blíží.

Jenže k překvapení mnohých se kapela dokázala v roce 2008 vrátit s více než solidní deskou Third, na níž umně zkombinovala aktuální zvuk se sobě vlastní poetikou. Před dvěma lety se pak Portishead po dlouhé době vydali na koncertní šňůru a znovu pak letos, kdy konečně zavítali i do Česka.

Žádné zklamání

V Praze Portishead předskakovali - kritikou poměrně vyzdvihovaní - Savages. Zařazení tohoto ženského post-punkového kvarteta se zdálo sice poněkud nepatřičné a tápal jsem, zda má posluchače před citlivými melodiemi Portishead alespoň rozproudit, když už ne naladit na správnou vlnu. Jenže velmi solidní aplaus, který vyprovázel Savages z podia, mne usvědčil, že jsem se svým názorem byl v hale osamocen. 

Kytarista Portishead Adrian Utley
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Samotní Portishead, kteří se na potemnělé scéně objevili za zvuků skladby Silence, už jsou svým způsobem institucí. Obdobně jako všechny „velké kapely“ od Blur až po Massive Attack mohou své fanoušky jen těžko zklamat. Mají dostatek hitů a zástupy věrných je znají nazpaměť. Pokud tak kapelu neodnese vítr nebo nevypadne proud, musí být posluchač spokojen.

A to byl případ i pražského koncertu Portishead. Kdo má tohle bristolské trio rád, těžko může na jejich středečním vystoupení najít jakákoliv negativa, a z holešovické sportovní haly s největším pravděpodobností odcházel nadmíru spokojen.

Vystoupení Portishead sice nepatřilo k nejdelším - i s přídavkem mělo sotva více než hodinu a půl - zazněly ale všechny známé a klíčové skladby kapely, která připravila komplexní průřez svou diskografií. Bez zbytečných řečí, jen občas s nějakým tím „thank you“ koncert rychle ubíhal a na dusno v hale asi nikdo z fascinovaných posluchačů v hale ani nepomyslel.

Portishead v Praze doprovázela hned čtveřice muzikantů, jen během písně Wondering Star zůstalo původní trio na podiu osamoceno. Skladba zazněla v křehké komorní verzi - zpěv za doprovodu basy a elektrické kytary - a patřila i soudě podle reakcí publika k  nejsilnějším prožitkům středečního večera.

K přídavku se kapela nechala dlouho pobízet, návratu na scénu předcházel pětiminutový bouřlivý potlesk. Pak se ale rozezněl asi největší hit kapely -  srdceryvná Roads, která byla skutečným a více než důstojným vyvrcholením celého koncertu. 

PORTISHEAD

19. 6. 2013, Tipsport Arena (HC Sparta), Praha

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 14 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 19 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...