Praha - Zažité představy o životě Romů se snaží proměnit představení Open for Everything choreografky Constanzy Macrasové. V rámci taneční revue romští herci vyprávějí své skutečné příběhy. „Věci ani situace nejsou černé nebo bílé, jsou tu jen různé způsoby pohledů. Když vidíte na scéně sedmnáctiletou romskou matku s dítětem, může vás to znepokojit, pohoršit, ale můžete to vnímat také tak, že ke svému dítěti přistupuje s láskou a její vnitřní síla je obdivuhodná,“ říká Macrasová v rozhovoru pro Kulturamu.
Sedmnáctiletá romská matka je obdivuhodná
Podle uznávané choreografky se tanečně-divadelní inscenace zabývá „jinakostí“ Romů. Snaží se změnit zažité stereotypy. Kromě osudu mladičké matky představení zachycuje příběh Roma, který se dostal do vězení. „Tanec je pojítkem příběhů a zároveň společnou řečí mezi Romy a neromy,“ vysvětluje Macrasová.
Romové jsou stejní jako ostatní, jen s lepším smyslem pro rytmus
Svou upřímnou výpovědí, která byla z romštiny simultánně překládána na čtecí zařízení nad jevištěm, Romové publikum nadchli. Diváci odměnili výstupy dlouhým potleskem. „Steroetypy vznikají ze zobecňování, tímto představením chci jednotný pohled na Romy v divácích zabít, aby je vnímali individuálně, pak se můžou jednotlivé problémy vyřešit,“ dodává Macrasová.
„Nebyl to vůbec lehký projekt. Romská kultura není snadno přístupná. A i kdybych ji studovala roky, nikdy nebudu její součástí. Ve skutečnosti jsou Romové stejní jako ostatní Evropané, jen s lepším smyslem pro rytmus,“ řekla o projektu dále Macrasová.
Název představení Open for Everything pochází podle Macrasové z hereckého konkurzu, kdy jí romští zájemci často odpovídali, že jsou „otevřeni všemu“. Účastníky představení se nakonec stali Romové od 12 do 56 let, většina z nich dosud neměla s profesionálním tancem zkušenosti, navzájem se vůbec neznali.
„Sloučení, když tančí profík a amatér, to jsou takové dialogy,“ popisuje spolupráci tanečnice a herečka Markéta Richterová. „Jsou neuvěřitelně rychlí v improvizaci, mnohem rychlejší než my. Tam něco spadne, oni to okamžitě zvednou a dobře to začlení.“
Romskou revue doplnila přímo na pódiu pětičlenná kapela, která hrála tradiční romskou muziku propojenou jazzem, funky či etno muzikou. Jako rekvizity používali tanečníci automobil, vycpanou zebru nebo matrace. Plechová garáž se v průběhu inscenace změnila ve svatostánek. Na závěr nechyběl ani opravdový oheň.
Jak říká zpěvačka Iveta Millerová: „Je to takový společenský pohlavek, ať si každý sám za sebe zkusí představit Romy ve své vlastní kůži anebo být k nim opravdu upřímně tolerantní a říct: 'Já jim sice opravdu nerozumím, ale neznamená to, že je budu odsuzovat'.“
Macrasová nenávidí soucitné divadlo
Kritici hodnotí vystoupení nadšeně. „Choreografka Macrasová nenávidí soucitné divadlo, daří se jí balancovat na tenké hranici mezi pocitem porozumění, vcítění se, nikdy však nepropadá soucitu. Výsledkem její dvouleté rešerše je večer plný radosti ze života a hudby, romská revue, která přesto sebeironicky a v silných obrazech vypráví o chudobě a životu bez šancí,“ napsal například Wiener Zeitung.
Open for Everything se představilo minulý týden na Nové scéně Národního divadla v Praze. Dále putuje do jiných evropských měst, například do Košic, Berlína či Stockholmu. Projekt propojil romské tanečníky a zpěváky všech věkových kategorií z Maďarska, Slovenska a Česka spolu s profesionálními tanečníky souboru Dorkypark, který vede Macrasová. Českou republiku reprezentují v projektu herečka Markéta Richterová a zpěvačky a tanečnice Iveta Millerová a Monika Peterová.
Macrasová se na Novou scénu ND vrací po dvou letech, kdy zde předvedla inscenaci s názvem Hell On Earth (Peklo na Zemi). Tentokrát je vrcholem multikulturního projektu Divadlo národů - Romové na Nové scéně, který se zde koná od dubna do konce června. V Evropě žije asi 12 milionů Romů a tvoří tak největší etnickou menšinu. Představení je také součástí festivalu Tanec Praha, který začal v pondělí a bude pokračovat do konce června.
Festival Tanec Praha se v prvním týdnu věnoval ženským choreografkám. Kromě Constanzy Macrasové se představily švédská tanečnice a choreografka Charlotta Öfverholmová a britská performerka Wendy Houstounová, která vystoupila se svým plamenným monologem nejen proti diskriminaci starých lidí.