Přímá úměra Festivalu spisovatelů: menší granty - kratší program

Praha - Festival spisovatelů Praha musel přerušit jednání s některými hosty, které chtěl pozvat k účasti na 23. ročníku, a zkrátit týdenní program na dva dny. Důvod? Snížení finanční podpory od pražského magistrátu.

Tématem letošního ročníku, který se uskuteční 17. a 18. dubna, je zrození národů. Připomene 20 let od rozpadu Československa, ale také 95 let, které v květnu uplynou od podpisu Pittsburské dohody, na jejímž základě vyhlásil v říjnu 1918 Tomáš Garrigue Masaryk nezávislost Československa. Pořadatelé Festivalu spisovatelů Praha plánují druhou část letošního ročníku uspořádat v říjnu v Pittsburghu.

Na tamním setkání slíbili účast spisovatelé Edgar Lawrence Doctorow, Michael Cunningham či Ed Sanders, ČR bude reprezentovat Eda Kriseová a ekonom Tomáš Sedláček. Do Prahy by měla přijet americká historička Mary Heimannová - autorka knihy Československo, stát, který selhal; alžírský prozaik Mohammed Moulessehoul píšící pod pseudonymem Yasmina Khadra či český spisovatel Vladimír Körner.

Zámořskou část přehlídky financuje americká strana, připomínají pořadatelé. Festival žádal podporu od města jen na pražskou část. Ale zatímco loni Praha akci podpořila sumou 3,5 milionu, letos jí přidělila jen 300 tisíc korun.

Festival nemá pro Prahu „prakticky dopad“, Praha na festival ale dopad má

Praha letos na grantech rozdala asi 300 milionů korun, což je více než loni, protože do grantového systému se dostaly i peníze, které se dříve rozdělovaly formou partnerství. To Praha omezila, protože podle radního pro kulturu Václava Novotného (TOP 09) se touto cestou k významným finančním prostředkům dostávaly i organizace, jejichž kulturní přínos je sporný.

Z těchto peněz se ale financovaly i kulturní projekty, jako třeba Festival spisovatelů. Jeho viceprezidentka Vlasta Brtníková citovala přesedu grantové komise Jiřího Lišku, který dle stenozáznamu z jednání pražského zastupitelstva uvedl, že festival „nemá pro Prahu prakticky dopad“. Poukázala také na to, že z 300 milionů korun Praha na literární projekty poslala 2,78 milionu korun, tedy méně než jedno procento.

Organizátoři se proti rozhodnutí města odvolali, na březnovém jednání zastupitelstva by se měli podle Brtníkové dozvědět výsledek. Situaci s pořádáním tradiční akce, která přiváží do Prahy literáty z celého světa, komplikuje i fakt, že ministerstvo kultury dosud neoznámilo výsledky svých grantů. Termín odsunulo z konce února na neurčito. „Pokud budou grantové komise zasedat v březnu a dostaneme peníze v dubnu, můžeme je ministerstvu rovnou vrátit,“ obává se Brtníková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 6 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 19 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.