Praha - Úspěšná podnikatelská rodina Petschků obohatila za první republiky Prahu o několik staveb, které dodnes patří k architektonickým zajímavostem. Nejznámější je asi kvůli své nechvalné historii tzv. Pečkárna, Národní technické muzeum se ale ve své nejnovější výstavě rozhodlo věnovat jiné - vile, kterou začal v roce 1924 stavět v Praze-Bubenči Otto Petschek.
Pražská vila Tugendhat je rozmontována na výstavě
"Rod Petschků má určité paralely s rodem Rothschildů," upozornil autor výstavy Martin Ebel. Také židovské rodině původem z Peček u Kolína se podařilo uspět v několika oblastech - zbohatli na těžbě uhlí a dařilo se jim i v bankovnictví.
Bankéřem byl i Otto Petschek, který se rozhodl nechat postavit v Bubenči, na jedné z největších stavebních parcel, rezidenční vilu. Její tehdejší cena se podle dochovaných dokumentů odhaduje na 300 milionů korun. Stavba se začala rýsovat v roce 1924, rok poté, co Ottův strýc Julius začal s výstavbou Petschkova paláce (Pečkárny), bankovního domu v centru Prahy, který se v protektorátních dobách stal hlavním sídlem gestapa.
Gestapo a wehrmacht zabraly i vilu Otty Petschka, ale o tom nemohl mít bankéř při jejím projektování samozřejmě ani tušení. Rezidenci zadal architektovi Maxu Spielmannovi, mimochodem témuž, který je podepsán i pod Pečkárnou. „Spielmann byl ovlivněn hlavně francouzským barokním klasicismem a v tomto konceptu postavil i vilu,“ podotýká Martin Ebel. V roce 1926 se pak dokončení pompézní vily ujala stavební firma Matěj Blecha.
Petschek chtěl vytvořit rezidenci, kde by bylo možné přijímat návštěvy na nejvyšší úrovni. „Tomu byl podřízen celý rozvrh vily - ohromující entrée, přijímací prostory anebo tzv. zahradní sál se specialitou, která zde byla využita vůbec poprvé v Čechách. Sál je otevřen do zahrady a od ní oddělen desetimetrovou stěnou, která se dle potřeby zasunovala,“ popisuje vilu Ebel. Se stěnou přišel architekt Spielmann v roce 1925, tedy čtyři roky předtím, než podobná stěna vznikla v brněnské vile Tugendhat. Ale nejen proto se někdy Petschkově vile přezdívá pražská vila Tugendhat.
GALERIE
videogallery_000205318
„Na vile je pozoruhodné vybavení nejnovějšími technologiemi, které sice vedle celkového, konzervativního charakteru stavby působí velmi překvapivě, ale přitom s ním tvoří úžasnou jednotu,“ vysvětlil Ebel. Součástí prostor byl mimo jiné 18metrový bazén s vytápěním nebo fitness centrum. Jeho zařízení anebo zařízení tehdejší prádelny či kuchyně si mohou zájemci prohlédnout na výstavě v Národním technickém muzeu, jejíž název dva protipóly vily odráží: Rezidence Otto Petschka - Dvě tváře velkopodnikatelské vily.
Některé technické exponáty zůstanou po skončení výstavy součástí sbírek muzea. Instituce se tak dohodla s Velvyslanectvím Spojených států amerických, kterému vila od roku 1948 patří. Právě do Ameriky odešla rodina Otty Petschka před hrozbou nacismu. Podobně jako v případě majitelů brněnské Tugendhat ani vlastníci pražské rezidence si svůj na tehdejší dobu v mnohém ojedinělý domov příliš dlouho neužili. Otto Petschek se do vily nastěhoval v roce 1931 - o tři roky později zemřel.
- Z výstavy: vybavení prádelny v Petschkově vile zdroj: ČT24
- Z výstavy: vybavení fitness centra v Petschkově vile zdroj: ČT24
Ve své krátké prvorepublikové historii zažila vila mimo jiné dvě královské návštěvy - rumunského krále Carola a jugoslávského krále Alexandra. V posledních letech zde byli hosty i tři američtí prezidenti: George H. W. Bush, George W. Bush a Barack Obama. V současné době probíhá ve vile rekonstrukce - i proto si mohlo některé části vybavení Národní technické muzeum zapůjčit, navštívit ji ale můžete díky výstavě i vy - do 31. března.