Pražská vila Tugendhat je rozmontována na výstavě

Praha - Úspěšná podnikatelská rodina Petschků obohatila za první republiky Prahu o několik staveb, které dodnes patří k architektonickým zajímavostem. Nejznámější je asi kvůli své nechvalné historii tzv. Pečkárna, Národní technické muzeum se ale ve své nejnovější výstavě rozhodlo věnovat jiné - vile, kterou začal v roce 1924 stavět v Praze-Bubenči Otto Petschek.

"Rod Petschků má určité paralely s rodem Rothschildů," upozornil autor výstavy Martin Ebel. Také židovské rodině původem z Peček u Kolína se podařilo uspět v několika oblastech - zbohatli na těžbě uhlí a dařilo se jim i v bankovnictví.

Bankéřem byl i Otto Petschek, který se rozhodl nechat postavit v Bubenči, na jedné z největších stavebních parcel, rezidenční vilu. Její tehdejší cena se podle dochovaných dokumentů odhaduje na 300 milionů korun. Stavba se začala rýsovat v roce 1924, rok poté, co Ottův strýc Julius začal s výstavbou Petschkova paláce (Pečkárny), bankovního domu v centru Prahy, který se v protektorátních dobách stal hlavním sídlem gestapa.

  • Koupelna manželky Otty Petschka Marthy zdroj: ČT24
  • Petschkova vila zdroj: ČT24

Gestapo a wehrmacht zabraly i vilu Otty Petschka, ale o tom nemohl mít bankéř při jejím projektování samozřejmě ani tušení. Rezidenci zadal architektovi Maxu Spielmannovi, mimochodem témuž, který je podepsán i pod Pečkárnou. „Spielmann byl ovlivněn hlavně francouzským barokním klasicismem a v tomto konceptu postavil i vilu,“ podotýká Martin Ebel. V roce 1926 se pak dokončení pompézní vily ujala stavební firma Matěj Blecha.

Petschek chtěl vytvořit rezidenci, kde by bylo možné přijímat návštěvy na nejvyšší úrovni. „Tomu byl podřízen celý rozvrh vily - ohromující entrée, přijímací prostory anebo tzv. zahradní sál se specialitou, která zde byla využita vůbec poprvé v Čechách. Sál je otevřen do zahrady a od ní oddělen desetimetrovou stěnou, která se dle potřeby zasunovala,“ popisuje vilu Ebel. Se stěnou přišel architekt Spielmann v roce 1925, tedy čtyři roky předtím, než podobná stěna vznikla v brněnské vile Tugendhat. Ale nejen proto se někdy Petschkově vile přezdívá pražská vila Tugendhat.

„Na vile je pozoruhodné vybavení nejnovějšími technologiemi, které sice vedle celkového, konzervativního charakteru stavby působí velmi překvapivě, ale přitom s ním tvoří úžasnou jednotu,“ vysvětlil Ebel. Součástí prostor byl mimo jiné 18metrový bazén s vytápěním nebo fitness centrum. Jeho zařízení anebo zařízení tehdejší prádelny či kuchyně si mohou zájemci prohlédnout na výstavě v Národním technickém muzeu, jejíž název dva protipóly vily odráží: Rezidence Otto Petschka - Dvě tváře velkopodnikatelské vily.

Některé technické exponáty zůstanou po skončení výstavy součástí sbírek muzea. Instituce se tak dohodla s Velvyslanectvím Spojených států amerických, kterému vila od roku 1948 patří. Právě do Ameriky odešla rodina Otty Petschka před hrozbou nacismu. Podobně jako v případě majitelů brněnské Tugendhat ani vlastníci pražské rezidence si svůj na tehdejší dobu v mnohém ojedinělý domov příliš dlouho neužili. Otto Petschek se do vily nastěhoval v roce 1931 - o tři roky později zemřel.

  • Z výstavy: vybavení prádelny v Petschkově vile zdroj: ČT24
  • Z výstavy: vybavení fitness centra v Petschkově vile zdroj: ČT24

Ve své krátké prvorepublikové historii zažila vila mimo jiné dvě královské návštěvy - rumunského krále Carola a jugoslávského krále Alexandra. V posledních letech zde byli hosty i tři američtí prezidenti: George H. W. Bush, George W. Bush a Barack Obama. V současné době probíhá ve vile rekonstrukce - i proto si mohlo některé části vybavení Národní technické muzeum zapůjčit, navštívit ji ale můžete díky výstavě i vy - do 31. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlín patří na týden designu

Ve Zlíně se koná týden designu. Mezinárodní festival do 13. května nabízí výstavy, módní přehlídky i workshopy. Akci nazvanou Zlin Design Week pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati.
před 2 hhodinami

Na Bartošku vzpomíná Eben, Trojan i Crowe. Ve Varech by mohl mít ulici

Velkorysý, charismatický herec i člověk se smyslem pro humor, opakuje se ve vzpomínkách na Jiřího Bartošku. Filmový a divadelní herec zemřel 8. května. O trvalejší vzpomínku usiluje petice, která se zasazuje o přejmenování ulice Moskevská v Karlových Varech na ulici Jiřího Bartošky. Ten byl několik desetiletí prezidentem tamního filmového festivalu. Na setkání s ním zavzpomínala i jedna z festivalových hvězd Russell Crowe.
14:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 7 hhodinami

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
včeraAktualizovánovčera v 17:18
Načítání...