Praha (konečně) ukáže Slovanskou epopej

Praha - Po 84 letech se do Veletržního paláce v Praze vrátil cyklus Slovanské epopeje. Rozměrné obrazy Alfonse Muchy, jejichž loňské stěhování z Moravského Krumlova vyvolalo bouřlivou diskusi, viděli první hosté při večerní vernisáži. 10. května se výstava otevře veřejnosti. Původně měla být zpřístupněna už před několika měsíci, zpoždění způsobily technické úpravy výstavních prostor. Instalace se navíc oproti původnímu plánu o 21 milionů korun prodražila.

„Pořádat takovou výstavu v Praze je velká pocta,“ domnívá se Milan Bufka, ředitel Galerie hlavního města Prahy. „Je to i uhrazení dluhu vůči Alfonsu Muchovi, který věnoval tomuto dílu neskutečné množství práce a toto dílo věnoval Praze.“

Dvacet Muchových pláten je vystaveno na ploše 1 400 metrů čtverečních. Restaurátoři a kurátoři připravovali výstavu tak, aby na sebe jednotlivá plátna navazovala. „Obrazy jsou řazeny chronologicky podle výjevů, které jsou na nich znázorněny,“ upozornila Lenka Bydžovská, která se na instalaci podílela. Expozice nabídne také novinku - poprvé bude pohromadě viděn triptych Kouzlo slova, který vyobrazuje husitské hnutí.

„Mucha byl člověk mystického naladění. Viděl v umění sílu přenášet ducha. Když přijdeme na výstavu, tak bychom se mohli pokusit o malou meditaci nad tím, co to slovanství je,“ vyzývá Petr Fischer, vedoucí kulturní redakce ČT.

Dějiny Slovanů byly podle Bydžovské pro umělcovu tvorbu inspirací, byly základem pro jeho uměleckou představivost. „Epopej bych nemohla doporučit jako učebnici dějepisu… je to fiktivní svět,“ uvedla Bydžovská. „Mucha si upravil historii tak, aby vyhovovala jeho záměrům.“

Cyklus dvaceti obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů a Moravanů byl poprvé vystaven v roce 1928 právě ve Veletržním paláci. O několik let později byla plátna srolována a v depozitáři čekala na další výstavu až do roku 1963. Od té doby až do loňska visela v zámku v Moravském Krumlově, který ale léta chátral.

O přemístění epopeje do Prahy, které Mucha dílo daroval, se hovořilo již od počátku 90. let. Po mnohaměsíčních sporech se nakonec první obrazy vydaly na cestu do Prahy loni v únoru, poslední dorazily v listopadu. Příprava expozice trvala kvůli technickým potížím několik měsíců. Navíc se více než dvojnásobně prodražila. Vyšla na 36 milionů korun, město přitom Galerii hlavního města Prahy schválilo na investice 15 milionů korun.

Slovanská epopej ve Veletržním paláci
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

„Museli jsme platit ochranku, která v Moravském Krumlově hlídala, co se tam děje. Nemohli jsme plátna jednoduše odstěhovat do Prahy,“ vysvětlil Milan Bufka. „Některé položky, jako například nájem velké dvorany za rok 2010 ve výši dva miliony korun, bude předmětem žaloby,“ dodal. V samotné expozici patřily k nejdražším položkám speciální vzduchotechnika, galerijní světla i zastínění světlíků. Problém byl také s instalací rozměrných pláten. „Toto je nejlevnější možná expozice Slovanské epopeje v Praze,“ upozorňuje přesto Ondřej Pecha.

Proti stěhování se postavil především Moravský Krumlov. Soudní cestou se mu snažil zabránit i malířův vnuk John Mucha. Odvolával se přitom na podmínku svého děda, že obrazy mají být vystaveny na důstojném místě. Město by mělo pro plátna vystavět novou budovu, nemá na ni ale peníze. 

Krumlov bude o navrácení obrazů nadále usilovat, potvrdil České televizi Tomáš Třetina (TOP 09), starosta Moravského Krumlova. „Vnímáme Slovanskou epopej jako součást našeho města, patří k našemu geniu loci a pořád se budeme snažit o její návrat,“ uvedl.

Praha má ale jiný názor. „Zámek není ve stavu, aby v něm epopej vystavena být mohla a nemyslím si, že by v dohledné době v takovém stavu byl,“ podotkl pražský radní pro kulturu Václav Novotný (TOP 09). Krumlov letos zaplatí za nejnutnější opravy objektu šest milionů korun, celkem by ale potřeboval stovky milionů. Pokud epopej zpátky nezíská, má prý v plánu vybudovat na zámku alespoň Muchovo muzeum. 

Definitivní umístění monumentálního díla tak stále není vyřešeno. Praha má Velkou dvoranu Veletržního paláce pronajatou od Národní galerie na dva roky. Ředitel Galerie hlavního města Prahy Bufka ale doufá, že dílo zůstane ve Velké dvoraně vystaveno alespoň pět let.

Výstava bude pro veřejnost otevřena od čtvrtka, a to vždy od úterý do neděle od 10:00 do 18:00. Vstupné bude činit 180 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 4 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 5 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...