Praha (konečně) ukáže Slovanskou epopej

Praha - Po 84 letech se do Veletržního paláce v Praze vrátil cyklus Slovanské epopeje. Rozměrné obrazy Alfonse Muchy, jejichž loňské stěhování z Moravského Krumlova vyvolalo bouřlivou diskusi, viděli první hosté při večerní vernisáži. 10. května se výstava otevře veřejnosti. Původně měla být zpřístupněna už před několika měsíci, zpoždění způsobily technické úpravy výstavních prostor. Instalace se navíc oproti původnímu plánu o 21 milionů korun prodražila.

„Pořádat takovou výstavu v Praze je velká pocta,“ domnívá se Milan Bufka, ředitel Galerie hlavního města Prahy. „Je to i uhrazení dluhu vůči Alfonsu Muchovi, který věnoval tomuto dílu neskutečné množství práce a toto dílo věnoval Praze.“

Dvacet Muchových pláten je vystaveno na ploše 1 400 metrů čtverečních. Restaurátoři a kurátoři připravovali výstavu tak, aby na sebe jednotlivá plátna navazovala. „Obrazy jsou řazeny chronologicky podle výjevů, které jsou na nich znázorněny,“ upozornila Lenka Bydžovská, která se na instalaci podílela. Expozice nabídne také novinku - poprvé bude pohromadě viděn triptych Kouzlo slova, který vyobrazuje husitské hnutí.

„Mucha byl člověk mystického naladění. Viděl v umění sílu přenášet ducha. Když přijdeme na výstavu, tak bychom se mohli pokusit o malou meditaci nad tím, co to slovanství je,“ vyzývá Petr Fischer, vedoucí kulturní redakce ČT.

Dějiny Slovanů byly podle Bydžovské pro umělcovu tvorbu inspirací, byly základem pro jeho uměleckou představivost. „Epopej bych nemohla doporučit jako učebnici dějepisu… je to fiktivní svět,“ uvedla Bydžovská. „Mucha si upravil historii tak, aby vyhovovala jeho záměrům.“

Cyklus dvaceti obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů a Moravanů byl poprvé vystaven v roce 1928 právě ve Veletržním paláci. O několik let později byla plátna srolována a v depozitáři čekala na další výstavu až do roku 1963. Od té doby až do loňska visela v zámku v Moravském Krumlově, který ale léta chátral.

O přemístění epopeje do Prahy, které Mucha dílo daroval, se hovořilo již od počátku 90. let. Po mnohaměsíčních sporech se nakonec první obrazy vydaly na cestu do Prahy loni v únoru, poslední dorazily v listopadu. Příprava expozice trvala kvůli technickým potížím několik měsíců. Navíc se více než dvojnásobně prodražila. Vyšla na 36 milionů korun, město přitom Galerii hlavního města Prahy schválilo na investice 15 milionů korun.

Slovanská epopej ve Veletržním paláci
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

„Museli jsme platit ochranku, která v Moravském Krumlově hlídala, co se tam děje. Nemohli jsme plátna jednoduše odstěhovat do Prahy,“ vysvětlil Milan Bufka. „Některé položky, jako například nájem velké dvorany za rok 2010 ve výši dva miliony korun, bude předmětem žaloby,“ dodal. V samotné expozici patřily k nejdražším položkám speciální vzduchotechnika, galerijní světla i zastínění světlíků. Problém byl také s instalací rozměrných pláten. „Toto je nejlevnější možná expozice Slovanské epopeje v Praze,“ upozorňuje přesto Ondřej Pecha.

Proti stěhování se postavil především Moravský Krumlov. Soudní cestou se mu snažil zabránit i malířův vnuk John Mucha. Odvolával se přitom na podmínku svého děda, že obrazy mají být vystaveny na důstojném místě. Město by mělo pro plátna vystavět novou budovu, nemá na ni ale peníze. 

Krumlov bude o navrácení obrazů nadále usilovat, potvrdil České televizi Tomáš Třetina (TOP 09), starosta Moravského Krumlova. „Vnímáme Slovanskou epopej jako součást našeho města, patří k našemu geniu loci a pořád se budeme snažit o její návrat,“ uvedl.

Praha má ale jiný názor. „Zámek není ve stavu, aby v něm epopej vystavena být mohla a nemyslím si, že by v dohledné době v takovém stavu byl,“ podotkl pražský radní pro kulturu Václav Novotný (TOP 09). Krumlov letos zaplatí za nejnutnější opravy objektu šest milionů korun, celkem by ale potřeboval stovky milionů. Pokud epopej zpátky nezíská, má prý v plánu vybudovat na zámku alespoň Muchovo muzeum. 

Definitivní umístění monumentálního díla tak stále není vyřešeno. Praha má Velkou dvoranu Veletržního paláce pronajatou od Národní galerie na dva roky. Ředitel Galerie hlavního města Prahy Bufka ale doufá, že dílo zůstane ve Velké dvoraně vystaveno alespoň pět let.

Výstava bude pro veřejnost otevřena od čtvrtka, a to vždy od úterý do neděle od 10:00 do 18:00. Vstupné bude činit 180 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...