Poslední sbohem Martinu Štěpánkovi

Praha - Osobnosti českého divadla, politiky a emigrace se dnes po poledni přišly do Velké obřadní síně strašnického krematoria rozloučit se svým kolegou - hercem, novinářem a bývalým ministrem kultury Martinem Štěpánkem. Vedle rodiny a přátel se památce herce poklonily už před obřadem desítky lidí. Martin Štěpánek, charakterní herec a v emigraci spolupracovník Svobodné Evropy, spáchal ve svých 63 letech 16. září sebevraždu.

Pohřbu se ve zcela zaplněné smuteční síni zúčastnil na pozvání rodiny i premiér Petr Nečas. Během skromného půlhodinového obřadu jako jediný předstoupil s projevem. Na Martina Štěpánka zavzpomínal nejen jako na dobrého politika, ale i jako na svého přítele a férového člověka, který si vždy stál za svými názory. „Chtěl zůstat pánem svého osudu až do posledního okamžiku,“ uvedl s tím, že neví, zda je Štěpánek v nebi hereckém, novinářském, nebo politickém.

Vzpomínky na Martina Štěpánka

Ondřej Černý, ředitel Národního divadla: Jsem z toho smutný, protože mám pocit, že odcházejí ti, kteří by odcházet neměli, a zůstávají ti, kteří by odejít mohli. Pro mě byl Martin člověk, který přišel zpátky do této země a přinesl sem zvláštní typ rytířskosti a přirozeného občanského étosu a mnohdy narážel. Tento občasnký étos, který on v sobě měl, bychom měli nést dál.

Petr Nečas, premiér: Když Martin Štěpánek chtěl vyjádřit obdiv nějakému výjimečnému člověku, říkal o něm, že je kompaktní osobnost. V jeho ústech to znamenalo, že se jedná o všestrannou, mnohorozměrnou, leč přitom velice celistvou povahu. Pro mne takovým kompaktním člověkem byl samotný Martin Štěpánek.

Poklonit se Štěpánkově památce přišla také manželka exprezidenta Václava Havla Dagmar. Samotného smutečního aktu se ale nezúčastnila. Přišli také zástupci prezidentské kanceláře. Prezident Václav Klaus, který je v současné době na pracovní návštěvě Spojených států, manželce zesnulého herce kondoloval už minulý týden, uvedl, že měl rád Martina Štěpánka nejen jako významného umělce, který v českém divadelním světě zanechal hlubokou stopu, ale také jako člověka, občana a politika.

"Pro mě byl zajímavý, trošku exot, protože přicházel z uměleckého světa,„ zavzpomínal na Martina Štěpánka i Petr Brod, jeho kolega ze Svobodné Evropy. “V kantýně Svobodné Evropy jsme my, kteří jsme se zabývali spíš každodenní politikou, sedávali u stejného stolu s ním, s Karlem Krylem nebo s Karlem Moudrým, atmosféra pro nás byla velice zajímavá, protože jsme nahlíželi do jiného světa, do uměleckého. A také do světa, který souvisel s tím, že on poměrně nedávno odešel z Československa, takže měl ještě živou zkušenost z vlasti, kterou já, protože jsem odešel v roce 1969, neměl."

Na poslední cestě doprovodili Martina Štěpánka také svobodní zednáři, k nimž herec patřil. Přímo u rakve s velkou kyticí bílých růží provedla skupina mužů v bílých rukavicích malý rituál - poklepáním na rakev „propustili svého bratra“.

Martin Štěpánek se narodil 11. ledna 1947 v Praze. V roce 1969 absolvoval Divadelní akademii múzických umění, pak byl čtyři roky v Národním divadle a další tři roky v pražském Činoherním klubu, odkud dostal z politických důvodů výpověď. Na přelomu 70. a 80. let hrál na jevišti pražského Divadla na Vinohradech, kde do své emigrace v roce 1981 ztvárnil 16 rolí. Po přesídlení z Mnichova do Prahy v roce 1994 na tomto jevišti během pěti let v dalších pěti inscenacích hostoval.

V září roku 2006 přijal Štěpánek nabídku premiéra Mirka Topolánka (ODS) na funkci ministra kultury v jeho menšinové vládě. První dny v úřadu však strávil v nemocnici, kde se podrobil chirurgickému zákroku, při němž mu lékaři odebrali z krku mandli a jednu uzlinu. Chodil na ozařování, nálezy byly negativní a zdálo se, že zhoubnou chorobu překonal. Byl znám svou zálibou ve střelných zbraních a právě zbraň se mu nakonec stala osudnou, když se 16. září 2010 zastřelil ve své pracovně v bytě v Praze na Vinohradech.

Návštěvníci Divadla na Vinohradech mohou památku herce Martina Štěpánka uctít v předsálí divadla, kde krátce po jeho úmrtí vzniklo pietní místo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vybraná státní muzea a galerie budou první neděli v měsíci zdarma, oznámil Klempíř

Stálé expozice Národní galerie Praha, Moravské galerie v Brně nebo Muzea umění Olomouc, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury, budou první neděli v měsíci přístupné zdarma. Opatření platí od dubna, poprvé se tedy má týkat nadcházející neděle 5. dubna. Na síti X to ve středu oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Moravská galerie však už skoro 13 let umožňuje prohlídku stálých expozic zdarma, respektive za dobrovolné vstupné.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Svatba v divadle ABC se příliš nevyvedla

Pražské Divadlo ABC v české premiéře uvádí hořkou komedii ze současné Anglie Než hvězdy zapadnou. Odehrává se během svatebního dne, kdy najevo vyjdou věci, které měly zůstat nevyřčené.
před 21 hhodinami

Umělcům prospívá, když jsou trošku pošramocení, míní Anna Geislerová

V herectví jsem náročná na sebe i na ostatní, přiznává Anna Geislerová. Věkem se přitom mění, jak svou profesi vnímá. Nejen o herectví mluvila s Janou Peroutkovou v pořadu Interview ČT24 speciál.
31. 3. 2026

V zájmu dítěte. ČT točí seriál o sociálních pracovnících jako detektivku

Česká televize natáčí nový detektivní seriál V zájmu dítěte. Zločiny v něm ale nevyšetřuje policie, nýbrž sociální pracovníci. Osmidílná novinka totiž sleduje úřadníky Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, takzvaného OSPOD. Ti řeší případy těch nejzranitelnějších obětí ve fiktivním malém městě.
31. 3. 2026

Winterbergova poslední cesta vede i přes Šaldovo divadlo

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy připravilo dramatizaci románu Jaroslava Rudiše. Winterbergovu poslední cestu pojali inscenátoři nejen jako melancholickou road movie po železničních tratích, ale především jako příběh vyrovnání se s tragickou minulostí i se stárnutím.
31. 3. 2026

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026
Načítání...