Milovaný i nenáviděný Gustav Mahler

Vídeň/Praha - I po sto letech od svého úmrtí patří hudební skladatel a dirigent Gustav Mahler k nejhranějším skladatelům klasické hudby. Mnohdy je vnímán jako vizionářský autor, který předstihl svou dobu. Za Mahlerova života ale tomu tak vždy nebylo - spíš byl ceněn jako dirigent a řada jeho děl byla odmítnuta. Mahler, který zemřel v 51 letech 18. května 1911 ve Vídni na bakteriální zánět srdeční chlopně, jednou řekl: „Cítím se jako trojnásobný vyhnanec: jako Čech mezi Rakušany, jako Rakušan mezi Němci, jako žid na celém světě. Všude vetřelec, nikde vítán.“

Gustav Mahler se narodil 7. července 1860 v židovské rodině v Kalištích u Humpolce, hudba jej zasáhla již jako batole. Slyšel pijácké písničky v otcově šenku v Jihlavě, prozpěvování služebných, chrámovou hudbu v kostelech, v synagoze, ale i pochody jihlavské vojenské posádky. „Od čtyř let jsem pořád provozoval hudbu a komponoval, i když jsem ještě neuměl hrát stupnice,“ nechal se v 36 letech slyšet Mahler, který byl od mládí po celý život výrazně uhranut hudbou Richarda Wagnera. Jeho tzv. Gesamtkunstwerk (celkové umělecké dílo) celý život propagoval a obdivoval, od jeho antisemitských a pangermánských výroků se ale distancoval. Po Wagnerově vzoru se stal též vegetariánem.

„Ano, běžím proti zdi, ale díra bude ve zdi…“

… volal prý rodák z Kaliští u Humpolce, když jeho první koncert skončil pískotem a vřavou. Zpočátku byla jeho díla odmítána. Mahler byl tvůrce plný extrémních protikladů: Jedněmi byl bez výhrad milovaný, druhými nenáviděný a osočovaný. Po premiéře jeho První symfonie v Budapešti v roce 1889 o díle psali jako o „chorobném kraválu“ či „výplodu nebezpečného kriminálníka“. Naproti tomu měla velkolepý úspěch jeho Osmá symfonie, zvaná „Symfonie tisíců“, která je řazena k vrcholům jeho díla. Mahler ji poprvé uvedl v září 1910 v Mnichově a poté o ní napsal: „Slyšel jsem znít vesmír.“ Právě tato symfonie zazní i na letošním festivalu Pražské jaro, jehož dramaturgie klade důraz na tvorbu Gustava Mahlera právě vzhledem ke stoletému výročí jeho úmrtí.

Gustav Mahler
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Jeho hudba je plná filozofických úvah, melancholie a zvláštní zvukomalby, někdy se v ní ozývaly i pesimistické tóny či úporné hledání boha. „Tu se zjeví nádhera boží,“ napsal nadšeně o závěru své Druhé symfonie C moll pro alt, soprán a smíšený sbor nazývané Vzkříšení. Mahler, kterého fascinovala příroda (byl přesvědčen, že rostliny či hvězdy mají svou duši), napsal relativně málo děl, protože po většinu života bylo pro něj skládání hudby až na druhé místě po dirigování. Zkomponoval devět symfonií (desátá je nedokončená) a je rovněž autorem řady písní: například Písně potulného tovaryše, Dvanáct písní ze sbírky Chlapcův kouzelný roh, Písně o mrtvých dětech a Sedm písní z poslední doby, Píseň žalobná a Čtrnáct písní a zpěvů z mladých let.

„Šíře a komplexnost gesta, právě tak jako rozmanitost a intenzita stupňů objevování - to je to, čím je Mahler aktuální.“

Jeho dílo, které bylo během vlády nacistů v Německu zakázáno, si našlo cestu do světa zejména až po druhé světové válce. K jeho pokračovatelům se hlásili skladatelé jako Arnold Schönberg, Alban Berg, Anton Webern, Dmitrij Šostakovič či Benjamin Britten. Schönberg mu říkal „svatý Mahler“, pro Leonarda Bernsteina byl „temným prorokem, který psal jemnou a líbeznou hudbu obklopenou velkým smutkem“. Pierre Boulez o něm zase řekl: „Šíře a komplexnost gesta, právě tak jako rozmanitost a intenzita stupňů objevování - to je to, čím je Mahler aktuální.“

V hudební světě si Mahler, jenž miloval dlouhé procházky, byl vášnivým plavcem a cyklistou, vydobyl respekt zprvu jako dirigent. Po řadě štací v čele oper po celé Evropě (včetně například Olomouce, Prahy, Budapešti či Hamburku) zakotvil v roce 1897 na deset let jako šéf vídeňské opery. Před nástupem spíše z taktických důvodů přestoupil na katolickou víru, přesto například od Wagnerovy vdovy Cosimy neušel kritice.

Excentrický a nekompromisní „Fantom opery“

Již tehdy byl vnímán jako excentrický a nekompromisní dirigent, který nesnesl neprofesionalitu hudebníků či pěvců. Ve Vídni, kde jej tehdy označovali za „fantóma opery“ či „mága a monstrum“, zavedl hned několik novinek: Zatemnil hlediště a zejména si nechal dirigentský pultík postavit před sekci smyčců. Vídeňskou operu ale přivedl na vrchol zejména svými inscenacemi Wagnera či Mozarta, hrál ale často i Schuberta, Strausse, Čajkovského, z českých pak Smetanu a Dvořáka.

Mahlerova Osmá symfonie ve Smetanově síni Obecního domu - Český filharmonický sbor Brno
Zdroj: ČT24

Do Čech i na Moravu se rád a často vracel. Během působení v Praze v roce 1886 se seznámil s dílem Smetany či Dvořáka, později patřil k jeho přátelům skladatel Josef Bohuslav Foerster. Smetanovy opery uvedl v Hamburku i ve Vídni. V prosinci 1908 dirigoval v Praze s rozšířenou Českou filharmonií premiéru své Sedmé symfonie, v hledišti tehdy byl kupříkladu Oskar Nedbal, Josef Suk, Max Brod či T. G. Masaryk. Zdeněk Nejedlý to poté popsal jako „událost historického významu“. V Metropolitní opeře v New Yorku dirigoval v únoru 1909 poprvé v Americe Smetanovu Prodanou nevěstu s Emou Destinnovou v roli Mařenky, o rok později dirigoval na koncertě Newyorské filharmonie Dvořákovu symfonii Z nového světa.

Sňatek s krásnou Almou

Velký rozruch také Mahler ve Vídni způsobil svým sňatkem s krásnou Almou Schindlerovou v březnu 1902 (Mahlerovi bylo tehdy 41 let a jeho nevěsta byla o 19 let mladší). Když se o ní ucházel, mimo jiné jí napsal: „Máš jediný úkol: učinit mě šťastným.“ A Alma se rozhodla, že si ho vezme: „S jeho duchem, s mým tělem.“ Měli spolu dvě děti, jedna dcera ale zemřela již v pěti letech. Alma, která se po Mahlerově smrti ještě dvakrát provdala, jej přežila o více než půl století (zemřela v prosinci 1964).

Mahler byl 22. května 1911 pohřben na hřbitově ve vídeňské čtvrti Grinzing, na náhrobku je jen jméno: Gustav Mahler. Premiéra jeho Deváté symfonie byla až v červnu 1912 ve Vídni.

Socha Gustava Mahlera od Jana Koblasy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu získal v Cannes Džafar Panahí, který svůj film natočil tajně

Zlatou palmu na sobotním zakončení festivalu v Cannes získal íránský režisér Džafar Panahí za film It Was Just an Accident (Byla to jen náhoda). Cenu za nejlepší mužský herecký výkon si odnáší brazilský herec Wagner Moura, nejlepší herečkou je Francouzka Nadia Mellitiová. Během neděle se ještě uskuteční projekce filmů, které se neodehrály kvůli sobotnímu masivnímu výpadku elektřiny. Ten postihl vedle Cannes i zbytek jihovýchodní Francie.
před 9 hhodinami

Cannes hlásí obnovení dodávek elektřiny

Francouzské město Cannes, kde právě probíhá filmový festival, oznámilo obnovení dodávek elektřiny po rozsáhlém výpadku. Departement Alpes-Maritimes se s výpadkem potýkal od sobotního rána a desítky tisíc domácností zůstaly bez proudu. Úřady pracují s možností, že blackout zapříčinil úmysl.
včeraAktualizovánovčera v 18:10

Mercury měl utajenou dceru, tvrdí nová biografie

Zpěvák Freddie Mercury z britské kapely Queen měl utajenou dceru, kterou zplodil v devětadvaceti letech s manželkou svého známého. V nové biografii o zpěvákovi s názvem Love, Freddie (S láskou, Freddie) to tvrdí žena, která jako důkaz poskytla deníky svého údajného otce. Napsal to v sobotu web listu The Guardian. Žena pracující jako lékařka si před veřejností přeje zůstat utajena.
včera v 16:34

Springsteen versus Trump. Střetly se rozdílné idoly amerických dělníků

Americký prezident Donald Trump a rocková hvězda Bruce Springsteen jsou oba sedmdesátníci a sousedé z New Jersey, oba oslovují bílou dělnickou třídu, a přesto je dělí vzájemná averze. Muzikant Trumpovu vládu nedávno onačil za zkorumpovanou a neschopnou, vrcholný politik zase rockera zesměšnil videem, v němž ho srazí k zemi golfovým míčkem.
23. 5. 2025

Kasárna Karlín znovu otevřou

Pražské volnočasové centrum Kasárna Karlín po roce znovu otevře. Provoz startuje v úterý 27. května, sdělil ČT24 provozovatel prostoru Matěj Velek. Zatím půjde o provizorní režim se stany s občerstvením a toaletami na nádvoří, v plánu je ale plnohodnotné fungování. To zakázal stavební odbor Prahy 8, protože bylo v rozporu se zákonem. Provoz neodpovídal územnímu plánu, ten však město loni v prosinci změnilo. Centrum slibuje větší ohled na sousedy, co se hluku týče.
23. 5. 2025

Premiéra Karavanu vrátila po třiceti letech český film do soutěže Cannes

Čeští tvůrci po letech vstoupili do soutěže filmového festivalu v Cannes. Režisérka Zuzana Kirchnerová na prestižní přehlídce uvedla ve čtvrtek světovou premiéru snímku Karavan s Annou Geislerovou v hlavní roli. Snímek vznikl v česko-slovenské koprodukci i za přispění České televize.
23. 5. 2025

Památky hyzdí nechtěná mementa. Turisté sprejují penisy či ryjí jména

Peruánské město Chan Chan ze seznamu památek UNESCO navštíví měsíčně tisíce lidí. Mezi nimi byl i neznámý vandal, který v polovině května na několik set let starou zeď nasprejoval penis. Nutkání smrtelníků přidat ke kulturnímu dědictví i svou nepatrnou stopu musí čas od času odolávat snad každá světoznámá památka.
23. 5. 2025

Cruise účtuje s Mission: Impossible. Ta první skončila v Praze ostudou

Umělá inteligence se rozhodla ovládnout svět, ale naštěstí je tu ještě Ethan Hunt. V osmém a údajně závěrečném filmu ze série Mission: Impossible se i v českých kinech od 22. května pustí do Posledního zúčtování. Účty si v hlavní roli opět přišel vyřídit Tom Cruise, který se do „nemožné mise“ poprvé pustil před třiceti lety při natáčení v Praze. Ale nejspíš na něj nevzpomíná rád.
22. 5. 2025
Načítání...