Mečiar jde do kin. Film odkrývá soukromí a kauzy slovenského expremiéra

Nahrávám video
Dokument mapuje kauzy Vladimíra Mečiara
Zdroj: ČT24

Když on dovedl svou zemi k samostatnosti, jí zbývaly tři týdny do pátých narozenin. Když se emotivně loučil v televizi písní S pánom bohom, byla ještě na prvním stupni. Přesto, nebo možná právě proto to byla mladá slovenská dokumentaristka Tereza Nvotová, kterou Vladimír Mečiar pustil nejdále do svého soukromí.

Dokumentární film nazvaný prostě Mečiar budil na Slovensku očekávání dávno před ohlášenou premiérou. Nyní vstupuje do slovenských kin, brzy se představí také v Česku.

Vypráví o bývalém trojnásobném slovenském premiérovi, který stál v roce 1992 u rozpadu Československa a vzniku samostatné Slovenské republiky, a o dění na Slovensku za jeho vlád. Ve filmu vystupuje nejen sám Mečiar, ale i někdejší český premiér Petr Pithart či hudebník a někdejší poslanec Federálního shromáždění Michael Kocáb.

Právník z maloměsta

Pamětníci vzpomínají, jak se Mečiar objevil mezi aktivisty z hnutí Veřejnost proti násilí (slovenská obdoba Občanského fóra). Po pádu komunistického režimu se do konkurzu na ministra vnitra přihlásil coby neznámý právník z maloměsta. Snímek zachycuje jeho raketový vzestup, rozdělení Československa, průběhy jeho vlád i odchod do ústraní.

Dokument přitom otevírá kontroverzní témata tehdejší doby: divoká privatizace, prorůstání organizovaného zločinu do politiky, ovládnutí složek státní moci. Odkaz doby, které se na Slovensku říká „mečiarismus“, si podle autorky vláčí země jako břímě dodnes.

Vinnetou, E.T. a Mečiar

„Když mi bylo deset, nejčastěji jsem si s kámoškou hrávala na Vinnetoua, E.T. mimozemšťana a na Mečiara. Tehdy mi moc nedocházelo, že je skutečný. Byl ale všude kolem. V telce, na plakátech, v debatách rodičů a v našich hlavách,“ vzpomíná režisérka Tereza Nvotová.

„Teď, když jsem už velká, zajímá mě, kdo to ve skutečnosti byl, kde se vzal a co udělal s námi a naší zemí? Protože mám pocit, že podobná story se dnes odehrává všude možně po světě,“ pokračuje Nvotová.

Po hraném filmu Únos, jenž mapuje pozadí únosu syna bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče, jde v poslední době už o druhý film, který se vrací ke sporným událostem Mečiarovy éry.

Nový dokument zároveň vstupuje do kin v roce, kdy Slovensko žije kauzou zrušení sporných amnestií, které Mečiar vyhlásil v době, kdy dočasně vykonával i funkce hlavy státu.

Mezinárodní premiéry se dočká koncem října na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. V českých kinech se potom představí začátkem příštího roku.

Slovenská režisérka a herečka Tereza Nvotová natočila například dokument Ježíš je normální. Na jaře debutovala na poli hraného filmu, když uvedla drama Špína, které otevřeně vypráví o sexuálním násilí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 11 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 12 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...