Kylián v Národním divadle propojí tanec, film i sochy ve veřejném prostoru

Nahrávám video
Události: Představení Jiřího Kyliána v Národním divadle
Zdroj: ČT24

Jeviště historické budovy Národního divadla bude v následujících dvou večerech patřit dílu Jiřího Kyliána. Choreograf působí především v Haagu, jeho práci zařadilo do repertoáru přes čtyřicet renomovaných světových ansámblů. Pro Prahu připravil konceptuální dílo Moving Still, ve kterém spojuje tanec, film, hudbu i sochy ve veřejném prostoru.

Sám Kylián říká, že i pro něj je to něco nového. Spojil totiž dohromady všechno, čím se zabývá. Natočil už čtyři filmy, teď pracuje na dalším. A právě ty promítá na scénu Národního divadla. Uvádějí je slova Jiřího Lábuse.

Nechybí choreografie padesáti tanečníků Baletu Národního divadla. Jiří Kylián se nechal inspirovat disciplinovaností baletek nejen v Labutím jezeře. „Já jsem s nimi nacvičil takovou disciplínu, že se musí všichni pohybovat úplně stejně. Ale najednou můžou improvizovat, co chtějí. Tak je to mezi tou disciplínou, kázní a svobodou,“ vysvětlil Kylián.

Do 30. června budou na piazzettě Národního divadla také sochy. Jsou to 3D skeny devíti světových tanečníků, se kterými Jiří Kylián dlouhodobě spolupracuje. Valentina Scaglia z Itálie a další tanečníci přijeli do Prahy, aby se na nový Kylinánův počin podívali. „Myslím, že po dvaceti letech znám jeho dílo do hloubky. Vždycky jsem věřila v jeho umění, v poselství, které za ním stojí. To pro mě bylo velmi důležité, abych se do něj ponořila a řekla ano,“ vysvětlila Scaglia.

Tanečníky vybíral i podle toho, kdo byl ochotný nechat se snímat. Vyžadovalo to totiž pět minut absolutní nehybnosti. „To dovedou jen tanečníci, ale i pro ně je to hrozně těžké. Protože tanečníci jsou k tomu, aby se hýbali a ne k tomu, aby se nehýbali. Takže i pro ně to byla velká výzva,“ vysvětlil Kylián. Z Čech se sochy přesunou do Norska. Stát budou v Oslu před operním domem, který svůj provoz zahajoval právě choreografiemi Jiřího Kyliána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...