Křesťanské svatostánky otevřely své brány veřejnosti

Praha – Páteční noc byla dnem otevřených dveří do křesťanských svatostánků. Veřejnosti se tak při Noci kostelů otevřely brány více než devíti set chrámů a modliteben. Druhý ročník Noci kostelů umožnil lidem zdarma vkročit i tam, kam je běžně vstup zakázán. V šest večer oznámily zvony a modlitby začátek akce. Další program už si svatostánky zvolily každý po svém. Tradice Noci kostelů vznikla v Rakousku v roce 2005, v Česku se konala poprvé vloni, kdy se zapojilo přes 400 památek, letos už jich byl víc než dvojnásobek.

Koncerty, komentované prohlídky, mše, přednášky a řada doprovodných akcí – taková je Noc kostelů, jejímž cílem je ukázat sakrální stavby nejen jako místa určená věřícím, ale pro všechny, kteří hledají místo k rozjímání. Lidé tak mohli vstoupit i do jindy nepřístupných míst.

Cílem organizátorů bylo ukázat muzea a galerie z jiné stránky a nalákat třeba i nevěřící, kteří by na církevní místa nepřišli. V Jihlavě jako takovou zajímavost zvolili Kelty, jejich kulturu a historii. „Kelti jsou prostě fenomén, který na území Evropy a Čech byl velmi významný. Keltové sem přinesli mnoho věcí, které tady nebyly.“

Otevřena byla i mešita

I přes svůj název není pozvánkou jen do křesťanských staveb – letos se například lidé mohli podívat i za zdi brněnské mešity. „Je to poprvé, co jsme se zapojili, a to poté, co se lidé už druhým rokem ptají, zda budeme mít otevřenou mešitu,“ uvedl člen představenstva muslimské obce v Brně Jalal Atassi.

Jen na jednu noc otevřeli v Pelhřimově kostel sv. Kříže. Prohlídka jinak uzavřeného kostela přilákala desítky návštěvníků. V kostele svatého Michala v Olomouci si připravili jinou novinku, kterou chtěli své návštěvníky překvapit. „Kromě obvyklých vstupů do celého areálu tohoto kostela jsme vzhledem k tomu, že církev slaví rok křtu, připravili pro ty, kdo byli zde v tomto kostele pokřtěni, matriky k nahlédnutí,“ podotkl farář kostela sv. Michala v Olomouci Antonín Basler.

Lidé mohli zevnitř obdivovat románskou rotundu v Budči

Letos poprvé návštěvníci zavítali například i do románské rotundy na Budči u Zákolan. Tamější rotunda z devátého století je nejstarší dochovanou stavbou na českém území. Pamatuje svatého Václava, který se tu podle legendy učil latinsky. Rotunda je v průběhu roku otevřena zřídka. Podle starostky Zákolan Lucie Wittlichové tak návštěvníci měli jedinečnou možnost rotundu navštívit, protože budečská Noc kostelů je jednou z mála příležitostí, kdy si památku mohou lidé prohlédnout i zevnitř. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...