Křesťanské svatostánky otevřely své brány veřejnosti

Praha – Páteční noc byla dnem otevřených dveří do křesťanských svatostánků. Veřejnosti se tak při Noci kostelů otevřely brány více než devíti set chrámů a modliteben. Druhý ročník Noci kostelů umožnil lidem zdarma vkročit i tam, kam je běžně vstup zakázán. V šest večer oznámily zvony a modlitby začátek akce. Další program už si svatostánky zvolily každý po svém. Tradice Noci kostelů vznikla v Rakousku v roce 2005, v Česku se konala poprvé vloni, kdy se zapojilo přes 400 památek, letos už jich byl víc než dvojnásobek.

Koncerty, komentované prohlídky, mše, přednášky a řada doprovodných akcí – taková je Noc kostelů, jejímž cílem je ukázat sakrální stavby nejen jako místa určená věřícím, ale pro všechny, kteří hledají místo k rozjímání. Lidé tak mohli vstoupit i do jindy nepřístupných míst.

Cílem organizátorů bylo ukázat muzea a galerie z jiné stránky a nalákat třeba i nevěřící, kteří by na církevní místa nepřišli. V Jihlavě jako takovou zajímavost zvolili Kelty, jejich kulturu a historii. „Kelti jsou prostě fenomén, který na území Evropy a Čech byl velmi významný. Keltové sem přinesli mnoho věcí, které tady nebyly.“

Otevřena byla i mešita

I přes svůj název není pozvánkou jen do křesťanských staveb – letos se například lidé mohli podívat i za zdi brněnské mešity. „Je to poprvé, co jsme se zapojili, a to poté, co se lidé už druhým rokem ptají, zda budeme mít otevřenou mešitu,“ uvedl člen představenstva muslimské obce v Brně Jalal Atassi.

Jen na jednu noc otevřeli v Pelhřimově kostel sv. Kříže. Prohlídka jinak uzavřeného kostela přilákala desítky návštěvníků. V kostele svatého Michala v Olomouci si připravili jinou novinku, kterou chtěli své návštěvníky překvapit. „Kromě obvyklých vstupů do celého areálu tohoto kostela jsme vzhledem k tomu, že církev slaví rok křtu, připravili pro ty, kdo byli zde v tomto kostele pokřtěni, matriky k nahlédnutí,“ podotkl farář kostela sv. Michala v Olomouci Antonín Basler.

Lidé mohli zevnitř obdivovat románskou rotundu v Budči

Letos poprvé návštěvníci zavítali například i do románské rotundy na Budči u Zákolan. Tamější rotunda z devátého století je nejstarší dochovanou stavbou na českém území. Pamatuje svatého Václava, který se tu podle legendy učil latinsky. Rotunda je v průběhu roku otevřena zřídka. Podle starostky Zákolan Lucie Wittlichové tak návštěvníci měli jedinečnou možnost rotundu navštívit, protože budečská Noc kostelů je jednou z mála příležitostí, kdy si památku mohou lidé prohlédnout i zevnitř. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...