Na Hollywoodský chodník slávy přibyla další hvězda. Tu s číslem 2798 odhalil britský herec Jude Law. Mezi jmény z filmové branže, jimž se dostalo podobné pocty, se najde i pozapomenutá herečka Vera Ralston původem z Československa. A naopak tu chybí očekávané tváře jako Julia Robertsová nebo George Clooney.
Jednapadesátiletý Jude Law vzpomenul při odhalování hvězdy na film Talentovaný pan Ripley z roku 1999. „Byl velkým zlomem díky pozornosti, které se mi dostalo, a úspěchu, s nímž byl přijat,“ podotkl. Role znuděného dědice, na němž parazituje údajný kamarád ze studií, mu přinesla první nominaci na Oscara. O čtyři roky později následovala další za drama z doby války Jihu proti Severu Návrat do Cold Mountain.
„Mohl si snadno vybudovat kariéru pouze na základě svého vzhledu. Takovou, která je plná bezpečných rozhodnutí a minimálního rizika. Ale Jude ne. Neustále se posouvá mimo svou komfortní zónu, spolupracuje s řadou talentovaných filmařů, přeskakuje od velkých franšíz k malým festivalovým nezávislým filmům, vypráví příběhy, které zpochybňují status quo,“ ocenila svého kolegu Jurnee Smollettová. Lawa na chodník slávy doprovodila a hraje s ním v jeho nejnovějším titulu The Order, kde Law coby agent FBI odkrývá v příběhu podle skutečných událostí radikální skupinu.
Nemusí být jen jedna
Lawova hvězda je nejnovějším přírůstkem na Hollywodském chodníku slávy, který už obsahuje s bezmála 2800 poctami docela slušné „souhvězdí“. Některé celebrity si ovšem hvězd zasloužily více.
V počtu vede Gene Autry. Má jich pět – tedy jednu za každou oblast, v nichž se tato ocenění udělují. „Zpívající kovboj“, který do šoubyznysu vstoupil ve dvacátých letech, byl také bavičem a podnikatelem v rozhlasovém a televizním vysílání a v neposlední řadě, jak připomínají jeho oficiální stránky, se do povědomí zapsal jako oblíbený herec filmových westernů.
Čtyři hvězdy se – individuálně, ne například jako členovi vyznamenané kapely – podařilo nasbírat herci a moderátorovi Bobu Hopovi, jehož si publikum oblíbilo především v komediálních rolích, a rockovému zpěvákovi Tonymu Martinovi, mimo jiné působícímu v kapele Black Sabbath.
Je třeba nominace a desetitisíce dolarů
Nápad na hvězdný chodník vzešel od vedení Hollywoodské obchodní komory na začátku padesátých let se záměrem udržovat slávu Hollywoodu, „jehož jméno znamená lesk a vzrušení ve všech koutech světa“. Jak přesně vznikl koncept, jasno není, inspirací mohla být výzdoba hotelu Hollywood, kde na stropě jídelny byly kdysi namalovány hvězdy se jmény slavných osobností.
Komora zřídila výbory, aby pokryly všechny oblasti tehdejšího zábavního průmyslu – filmový, televizní, nahrávací a rozhlasový. Později přibyl ještě jeden pro živé produkce. Ve filmové komisi zasedal třeba animátor Walt Disney nebo producent Samuel Goldwyn. Sotva začali vybírat prvního oceněného, týdně jim na stůl přicházelo na sto padesát návrhů na vhodné kandidáty.
Ty může nominovat v podstatě kdokoliv, ale celebrita musí souhlasit, aby výbor její výběr zvážil – a pokud uspěje, připravit si poplatek za ceremoniál, který nyní činí 75 tisíc dolarů. Případně si musí najít sponzora. Nominace in memoriam jsou v současnosti přijímány až pět let po smrti zvažované osobnosti a ročně tak může být oceněna jen jedna.
Hádej, kdo přijde na chodník
Filmový výbor hledal osobnosti vhodné pro ocenění nejen mezi dobovými zástupci kinematografie, ale i v její minulosti, až skoro do počátku dvacátého století. V srpnu 1958 odhalila komora prvních osm hvězd – zatím bez chodníku, jen pro představu, jak budou vypadat. Mezi osm vyznamenaných se tehdy dostal třeba Burt Lancaster nebo Joanne Woodwardová.
První star, jejíž dlaždice ale byla do skutečného chodníku opravdu položena, byl až v březnu 1960 Stanley Kramer, tedy režisér točící společensky angažované snímky o tématech, která se obvykle v hollywoodském mainstreamu neřešila. Jako třeba rasové předsudky v dramatu Útěk v řetězech a v komedii Hádej, kdo přijde na večeři.
Z Měsíce na chodník
Nejvíce držitelů hvězd se pohybovalo nebo pohybuje v oblasti filmu. Na chodník se ale „otiskla“ i ocenění mimo umění a šoubyznys. „Zvláštní hvězda“ byla udělena vesmírné misi Apollo 11 a americkým astronautům, kteří v červenci 1969 přistáli na Měsíci. A to v kategorii televize jako připomínku prvního televizního přenosu z přirozené družice naší planety. „Jednalo se o nejdůležitější televizní přenos v historii,“ zdůrazňuje Hollywoodská obchodní komora na svých stránkách.
Hvězdu si zasloužili třeba i „andílci“ Victoria’s Secret, tedy modelky předvádějící spodní prádlo této módní značky. A za milion dolarů si svou dlaždici koupily značky jako Absolut Vodka a L’Oreal.
Svou hvězdu tu dostaly i smyšlené celebrity, jako první Mickey Mouse, ale třeba i monstrum Godzilla, seriálová rodinka Simpsonových či pes Lassie.
Naopak na chodníku chybí některá slavná filmová jména, která by se tam dala očekávat. Marně by návštěvníci hledali třeba George Clooneyho, Julii Robertsovou, George Lucase, Seana Conneryho či Angelinu Jolie. Absenci takových osobností lze zdůvodnit pragmaticky – nesplňují načrtnuté podmínky. To znamená mimo jiné to, že je na tuto poctu nikdo nenominoval nebo o nominaci ani nestojí, případně se jim nechce řešit, kdo zaplatí účet za ceremoniál.
Potíže s Cosbym i Chaplinem
S hvězdami se na chodník nechodí lidé jen fotit, ale někteří jdou připomínku svých „idolů“ i ničit. Před deseti lety takto zloději pilou na beton vyřízli a odnesli hvězdu herce Gregoryho Pecka.
Občas chodník slávy poslouží i jako zástupný terč k útoku na nějakou celebritu. Třeba v roce 2014 přibyl k hvězdě Billa Cosbyho nápis „násilník“ poté, co byl tento komik odsouzen za sexuální napadení. Komora dostávala žádosti, aby poctu mu určenou odstranila, ale ta to odmítla. „Jakmile je jednou hvězda na chodník přidána, je považována za součást historické struktury Hollywoodského chodníku slávy,“ znělo vysvětlení.
Deník The Guardian poznamenává, že zůstává na svém místě třeba i hvězda herce Giga Younga – a to navzdory závěru policie, že Young v roce 1978 – chvíli předtím, než spáchal sebevraždu – zavraždil svou ženu.
Někdy jsou ale spory o nominovanou celebritu tak vyostřené, že se musí s jejím oceněním radši počkat. Mistr němé grotesky Charlie Chaplin se kvůli kontroverzím dočkal své hvězdy až v sedmdesátých letech. O tři dekády dříve z vyrytí jeho jména sešlo poté, co vášně vyvolávala jeho údajně pochybná morálka a levicová politika.
Hvězda pro českou krasobruslařku
Mezi filmovými hvězdami zvěčněnými na chodníku se najde i česká stopa. Vede do Prahy, kde se v prvních letech samostatného Československa narodila do rodiny klenotníka Věra Hrubá. Stala se poměrně úspěšnou krasobruslařkou, startovala i na zimní olympiádě, kterou v roce 1936 hostilo Německo, tehdy už ovládané nacisty.
Medaili nezískala, ale i tak zaujala kancléře Adolfa Hitlera, který se jí dokonce zeptal, jestli by nechtěla „bruslit pro hákový kříž“. Hrubá později vyprávěla, že odmítla se slovy, že by raději „bruslila po hákovém kříži“, což prý Vůdce rozčílilo.
Po vyhlášení protektorátu emigrovala Věra s rodinou do Ameriky, kde sice začínala v lední revue, ale pak vyměnila brusle za filmové plátno a jméno Hrubá za američtěji znějící Ralston – podle značky snídaňových cereálií. Nikdy se ale nezbavila českého přízvuku, což její filmovou kariéru omezovalo. Přesto si zahrála třeba s tehdejší hvězdou první velikosti Johnem Waynem ve dvou westernech.
Její filmová dráha skončila spolu se společností Republic Pictures Corporation, jejíž šéf Herbert J. Yates si Věry všiml a nabídl jí první filmové příležitosti. Za tohoto o čtyři desetiletí staršího muže se také provdala.
