Praha – Historička umění Helena Soukupová přichází s unikátní publikací Anežský klášter v Praze, jež je druhým, rozšířeným vydáním knihy z roku 1989. Autorka se v deseti kapitolách postupně zabývá osobou zakladatelky, vznikem a vývojem františkánského řádu i jednotlivými etapami stavebního vývoje kláštera. Těžiště její práce spočívá v interpretaci středověkého programu. Anežský klášter založila členka královské dynastie Přemyslovců sv. Anežka (1211–1282), řadící se k velkým duchovním osobnostem Evropy.
Helena Soukupová odkrývá tajemství Anežského kláštera
Jako jedna z prvních vysoce postavených osobností své doby se Anežka věnovala charitativní činnosti a významně ovlivnila kulturní a umělecký vývoj v Čechách i v sousedních zemích. Založila špitál a klášter klarisek a spolu se sv. Klárou se pokusila o změnu řádových pravidel v duchu původního učení sv. Františka. „Cením si na Anežce toho, že měla vizi, kterou dokázala naplnit a že k ní směřovala cílevědomě a důsledně. Byla ohromně vzdělaná, měla přehled o nejnovějším duchovním dění v Evropě i o kulturních proudech,“ doplňuje Soukupová.
K závažným objevům monografie patří identifikace Anežčiny dobové podobizny zachované v architektuře, lokalizace její soukromé oratoře i původního hrobu v kapli P. Marie. „Originál dobové podobizny, který je uložen v lapidáriu Národního muzea, bude k vidění na výstavě Sv. Anežka Česká, princezna a řeholnice, která se bude otevírat 25. listopadu,“ upozorňuje Soukupová.
Rozhovor s Helenou Soukupovou (zdroj: ČT24)
Autorka dále sleduje osudy kláštera ve 14. a následujících stoletích, v době renesance a baroka i strastiplné období po zrušení kláštera a jeho následnou profanaci. V závěru přibližuje jednotlivé etapy více než sto let trvající obnovy (poslední z nich proběhla po povodni v roce 2002) a současné využití kláštera pro expozici Národní galerie. Kniha zároveň reaguje na nejnovější českou i zahraniční literaturu a přináší množství plánů a unikátních fotografií v nové grafické úpravě prof. Rostislava Vaňka.
Helena Soukupová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (dějiny umění, klasická archeologie). Zaměřuje se na středověk, zejména na architekturu žebravých řádů V letech 1990-2003 učila na Katedře dějin umění a estetiky VŠUP.